Přehled zpráv Ještě včera si krátili cestující čekání na odlet kouřením v této prosklené budce 1 5.5.2018 12:00 ČT 1  Zpráva        ... zákaz platí i v nemocnicích. S jednou výjimkou, zaměstnanci i pacienti mohou ke kouření využívat tato označená místa. Michal SCHNEIDER, mluvčí, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze - Zaměstnanci se snaží dodržovat zákaz kouření a navštěvují kuřácké koutky, pacienti nám dělají... Závažná nemoc s nenápadnými příznaky 2 5.5.2018 19:00 ČT 1  Zpráva        ... tlaky v plicních cévách. Barbora BRUNCLÍKOVÁ, redaktorka - Plicní hypertenzi se věnují v Česku tři pracoviště, v Olomouci, v pražském IKEMu a Všeobecné fakultní nemocnici. Pokud se choroba potvrdí a nemocný začne léčit včas, má díky moderní léčbě velkou šanci na delší a kvalitnější... Pylová kalamita 3 4.5.2018 20:00 ČT 24  Zpráva        ... rozkvetlo, od řepky, přes šeříky, kaštany, ovocné stromy až po ty jehličnaté. Zuzana VANČÍKOVÁ, ambulance pneumologie, alergologie, imunologie, VFN a 1. LF UK - Ty rostliny začly kvést téměř všechny najednou, nekvítává dohromady šeřík a kaštan, to se nevidí, takže všechno opravdu se... Když není nutné volat 155 4 5.5.2018 Mladá fronta DNES  Strana 18  Střední Čechy   Jaroslava Šašková   ... v Praze 1 ve Spálené ulici drží zubní pohotovost ve všední dny od 19.00 do 6.00, o svátcích a víkendech nepřetržitě. Stomatologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice provádí zákroky jen na doporučení z všeobecné pohotovosti a případně ošetřuje úrazy. O víkendech ošetří akutní... Uveitida je zrak ohrožující nemoc, pomoci má nový přístroj 5 7.5.2018 Právo  Strana 11  zdraví     ... se začala systematicky zabývat nitroočními záněty. Nyní je tato ambulance, nazvaná Centrum pro diagnostiku a léčbu uveitidy, součástí Oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK v Praze. „Od roku 2003 se na klinice vede databáze pacientů. V letech 2003 až 2015 bylo... Kdy bych se měla podílet na novinkách, ne-li teď? 6 7.5.2018 Zdravotnické noviny.  Strana 6  Příloha - ZN plus - téma   jj   ... onkologická centra (KOC) jsem prošla úspěšně výběrovým řízením a stala se vedoucí KOC, složeného ze tří nemocnic (Nemocnice Na Bulovce – NNB, Všeobecné fakultní nemocnice – VFN a Thomayerovy nemocnice – TN). Za hlavní stan KOC byla považována NNB, proto moje spolupráce s touto... Tři roky tomoterapie znamenají víc než tisícovku ošetřených pacientů, léčbu jich potřebuje podstatně víc 7 7.5.2018 Zdravotnické noviny.  Strana 15  Příloha - ZN plus - téma   red   Před třemi lety si Všeobecná fakultní nemocnice v Praze jako první nemocnice v ČR pořídila nový ozařovač pro tomoterapii. Pacientům od té doby nabízí efektivnější léčbu zhoubných nádorů a současně minimální ozáření okolní zdravé tkáně. Díky tomu má výhodu při léčbě nádorů, které jsou v... Pacienti s roztroušenou sklerózou v běžné ambulanci 8 7.5.2018 Zdravotnické noviny.  Strana 19  Příloha - ZN plus - Neurologie   MUDr. Helena Posová, CSc.   ... 10 let v zá vislosti na terapii Foto popis| Graf 2: Změny hodnot zastoupení lymfocytárních subpopulací během 10 let v závislosti na terapii Z O autorovi| MUDr. Helena Posová, CSc. Ústav imunologie a mikrobiologie a Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN Praha Syndrom ruka-noha-ústa 9 7.5.2018 Zdravotnické noviny.  Strana 25  Příloha - ZN plus - Neurologie   MUDr. Kilián Resl   ... proti tomuto kmenu. Foto autor| Foto: archiv autora Foto autor| Foto: archiv autora Foto autor| Ilustrace: Depositphotos O autorovi| MUDr. Kilián Resl, Oblastní nemocnice Příbram a.s., dětské oddělení Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze, novorozenecké oddělení Jak se zjišťuje přítomnost těhotenské cukrovky? 10 4.5.2018 abctehotenstvi.cz  Strana 0       ... a jiná než pro zbytek populace. Nová diagnostická kritéria byla následně přijata WHO a postupně jsou přijímána odbornými společnostmi v jednotlivých zemích. Text vznikl ve spolupráci s MUDr. Hanou Krejčí, Ph.D., z 3. interní kliniky a Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze. Závislost, o které se nemluví? Češi ujíždějí na lécích, je jich stejně jako alkoholiků 11 4.5.2018 eurozpravy.cz  Strana 0       ... neumřete, ale když člověk naráz vysadí velké dávky léku proti úzkosti, umřít může," vysvětluje Jakub Minařík, psychiatr z Kliniky adiktologie v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. Podle něj by problém se závislostmi na lécích mohla vyřešit větší informovanost pacientů, kteří se kvůli... Rozhovor s PharmDr. Marinou Lisou o pálení žáhy 12 4.5.2018 zdraviamy.cz  Strana 0     Šárce Málkové, Marina Lisá   ... špatným životním stylem, který v dnešní společnosti není ničím výjimečným. Přestože okamžitou pomoc slibuje řada tzv. babských rad, měli bychom se spoléhat především na účinnou léčbu. Šárce Málkové o pálení žáhy povídala PharmDr. Marina Lisá, farmaceutka z Všeobecné fakultní nemocnice. Očkování proti spalničkám potřebují i zdravotníci. Měli by si nechat zkontrolovat protilátky 13 6.5.2018 zdravotnickydenik.cz  Strana 0     Ludmila Hamplová   ... počet zdravotnických pracovníků do pohotovostních služeb,“ dodává Jitka Zinke, mluvčí nemocnice. S nárůstem pacientů se musela vypořádat také Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, která sídlí v centru města. „S kapacitou našich pracovišť v souvislosti s omezením provozu urgentního... Kros Štiřín letos poosmé 14 3.5.2018 Náš region  Strana 15  Volný čas   Bohumil Brejžek   ... profesor Jan Pirk dobrovolných dárců. budou věnovány oddělení pro předčasně narozené děti gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, známé pod názvem Porodnice u Apolináře. Akce bude opět pod patronátem sportovních hvězd Báry... Závislost, o které se nemluví? Češi ujíždějí na lécích, je jich stejně jako alkoholiků 15 4.5.2018 24zpravy.com  Strana 0       ... neumřete, ale když člověk naráz vysadí velké dávky léku proti úzkosti, umřít může," vysvětluje Jakub Minařík, psychiatr z Kliniky adiktologie v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. Podle něj by problém se závislostmi na lécích mohla vyřešit větší informovanost pacientů, kteří se kvůli... Plicní hypertenzí trpí desítky tisíc lidí. Doktoři ji často neodhalí včas a léčí ji jako astma 16 6.5.2018 ceskatelevize.cz  Strana 0       ... měříme tlaky v plicních cévách,“ popisuje vyšetření Al-Hiti. Plicní hypertenzi se věnují v Česku tři pracoviště – kromě pražského IKEMu ještě Všeobecná fakultní nemocnice a také nemocnice v Olomouci. Pokud se choroba potvrdí a nemocný se začne léčit včas, má díky moderní léčbě velkou... Mýty o ADHD: nemoc je vymyšlená a jsou to jen zlobivé děti 17 5.5.2018 iDNES.cz  Strana 0       ... nevědí, a tak o ní koluje ve společnosti mnoho mýtů. Některé z nich nám pomohl uvést na pravou míru docent Martin Anders z Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. ADHD neexistuje, je to jen výmysl farmaceutických firem Samotné... Terapeutka: Obezita není největší problém. Naopak, pacienty chceme vykrmit 18 5.5.2018 iDNES.cz  Strana 0     Yan Renelt   ... z domova. Druhotným problémem pak je, že si pacienti stěžují i na to, že jídlo často nevypadá na tácu zrovna vábně. (Ukazujeme fotografii jídla ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kterou nám zaslal jeden z čtenářů.) Tady je obtíž v tom, že se jim jídlo cestou vylilo. To se často... Kůže diabetika má svá specifika. Jak o ni pečovat, abyste se vyhnuli problémům? 19 4.5.2018 mojezdravi.cz  Strana 0       ... a nemá žádné komplikace, se většinou vůbec neliší od kůže zdravých osob,“ říká MUDr. Martin Prázný, zástupce vedoucího Diabetologického centra VFN v Praze. A dodává: „Nemá-li však cukrovku ‚pod kontrolou‘, to znamená vyrovnanou hladinu cukru v krvi, mohou se rozvinout komplikace... Gott se mohutně chystá na megakoncert 20 5.5.2018 nasehvezdy.cz  Strana 0     Karel Fiala, Limonádový Joe, Adriana Sklenaříková, Dalibor J   ... vůbec nic podcenit. Sotva si po chřipce vyrval ze žil kapačky, pilně cvičí na Bertramce výšky i hloubky, ale hlavně je téměř denním hostem v nemocnici na Karlově náměstí. Tady už má na nádvoří své místo, kam ho zaváží osobní řidič a osobní bodyguard v jednom ho doprovází se vším... Jana Levová podpořila partnerství s prestižní čínskou nemocnicí 21 4.5.2018 plzen.cz  Strana 0       V prostorách Poslanecké sněmovny podepsali zástupci Všeobecné fakultní nemocnice v Praze memorandum o spolupráci s největší šanghajskou nemocnicí Shanghai Chest Hospital při výzkumu rakoviny. Partnerství podpořila plzeňská poslankyně, místopředsedkyně ústavně-právního výboru Jana Levová... Úlet těžkého kalibru, studenty válcoval jako mukly v base, hodnotí kontroverzní přednášku adiktolog 22 5.5.2018 rozhlas.cz  Strana 0     Anna Kottová   ... žáky na své přednášce v Semilech jako mukly v base. Tak pro server iROZHLAS.cz hodnotí video s urážkami a vulgarismy přednosta kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Michal Miovský. Nazvání studenta blbcem je pak podle něj „úlet těžkého... Květen - Měsíc bez rtuti 23 4.5.2018 vfn.cz  Strana 0     Daniela Pelclová   ... informační středisko (TIS) pro Českou republiku, fungující již po více než 50 let v nepřetržitém provozu na klinice pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice,mívá z celkových 17 tisíc telefonických konsilií ročně téměř 200 dotazů na rtuť, z toho 85% se týká akutního... Plné znění zpráv Ještě včera si krátili cestující čekání na odlet kouřením v této prosklené budce Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 5.5.2018 12:00  ČT 1  Zpráva    Lea SUROVCOVÁ, redaktorka -------------------- Ještě včera si krátili cestující čekání na odlet kouřením v této prosklené budce. Letiště ji postavilo v transitním prostoru po zavedení protikuřáckého zákona. Teď se ji ale rozhodlo zrušit. Marika JANOUŠKOVÁ, mluvčí, Letiště Václava Havla -------------------- My jsme se rozhodli po důkladné roční analýze, kdy jsme dávali dohromady stížnosti od cestujících, kteří si převážně stěžovali na zápach ze stávajících kuřáren. Lea SUROVCOVÁ, redaktorka -------------------- Mnozí kuřáci zase kritizovali malý prostor. Navíc se ukázalo, že ho nevyužívá tolik lidí. Marika JANOUŠKOVÁ, mluvčí, Letiště Václava Havla -------------------- Jsme se dívali na počty transitujících cestujících a těch je něco kolem 2 % a naprostá většina z nich jsou nekuřáci. Lea SUROVCOVÁ, redaktorka -------------------- Nutné investice by se letišti nevyplatily. Vybudování trvalých kuřáren musí totiž splňovat přísná pravidla. Kouřit tak lze už jen před vstupem. Takových míst je momentálně venku 14. Letiště plánuje jejich rozšíření a hlavně by chtělo, aby zóny byly dál od hlavních vchodů. Jana MORAVČÍKOVÁ, zaměstnankyně, Letiště Václava Havla -------------------- Mně osobně to nevadí, když zaměstnanci můžeme kdykoliv vyjít ven. Markéta, turistka -------------------- Ačkoliv necestuji často, tak jsem kuřák a ráda bych si zakouřila vevnitř. Lea SUROVCOVÁ, redaktorka -------------------- Praha navazuje na nekuřácká letiště ve Velké Británii, Španělsku nebo na stovky dalších ve Spojených státech i Rusku. Naopak na brněnském letišti rušit kuřárny zatím neplánují. Celoplošný zákaz platí i v nemocnicích. S jednou výjimkou, zaměstnanci i pacienti mohou ke kouření využívat tato označená místa. Michal SCHNEIDER, mluvčí, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze -------------------- Zaměstnanci se snaží dodržovat zákaz kouření a navštěvují kuřácké koutky, pacienti nám dělají potíže, protože nám kouří, kde si zachtějí. Lea SUROVCOVÁ, redaktorka -------------------- To v pražské zoo jsou nekompromisní. Podle návštěvního řádu si nelze zapálit v celém areálu. Lea Surovcová, Česká televize.   Závažná nemoc s nenápadnými příznaky Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 5.5.2018 19:00  ČT 1  Zpráva    Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka -------------------- Plicní hypertenzí, tedy zvýšeným tlakem v cévách tohoto orgánu, trpí v Česku desítky tisíc lidí. Na dnešek připadá světový den choroby a kardiologové připomínají, že velká část pacientů se diagnózu dozví pozdě. Barbora BRUNCLÍKOVÁ, redaktorka -------------------- Řada lidí v jejím okolí vůbec netuší, že je nemocná a paní Klára chce, aby to tak i zůstalo. Díky léčbě se u ní podařilo dostat plicní hypertenzi pod kontrolu. Před třemi lety jí ale významně komplikovala život. Klára -------------------- Já jsem se zadýchávala i do schodů a prostě bylo to, bylo to strašný jako. Bylo to takový omezující. Barbora BRUNCLÍKOVÁ, redaktorka -------------------- Nových pacientů s úplně stejnou nemocí je v Česku jen kolem třiceti ročně. Paní Klára má vzácnou formu plicní hypertenze, která postihuje pouze cévy samotné a má velmi závažný průběh. Hikmet AL-HITI, oddělení plicní hypertenze Kliniky kardiologie IKEM -------------------- Projevuje se ve své podstatě nejčastěji dušností, slabostí, nevýkonností, to znamená ne zcela typickými projevy. Barbora BRUNCLÍKOVÁ, redaktorka -------------------- Podle specialistů proto například pneumologa nebo praktického lékaře často plicní hypertenze nenapadne jako jedna z možností a pacientovi zpočátku léčí třeba astma. Josef KAUTZNER, přednosta Kliniky kardiologie IKEM -------------------- Pokud má pacient dušnost, která není vysvětlena třeba jednoznačně plicním onemocněním nebo nějakým jiným onemocněním, tak by se mělo provést aspoň screeningově echokardiografické vyšetření. Barbora BRUNCLÍKOVÁ, redaktorka -------------------- Tedy ultrazvuk srdce. Pokud se podezření potvrdí, měl by lékař pacienta poslat do specializovaného centra. Hikmet AL-HITI, oddělení plicní hypertenze Kliniky kardiologie IKEM -------------------- Vidíme vyšetřovací metodu, u které měříme hodnoty v pravostranných srdečních oddílech, pravé komoře, pravé síni, plicnici a zároveň zatěžujeme toho pacienta zátěží při tom, když měříme kontinuální tlaky v plicních cévách. Barbora BRUNCLÍKOVÁ, redaktorka -------------------- Plicní hypertenzi se věnují v Česku tři pracoviště, v Olomouci, v pražském IKEMu a Všeobecné fakultní nemocnici. Pokud se choroba potvrdí a nemocný začne léčit včas, má díky moderní léčbě velkou šanci na delší a kvalitnější život. Barbora Brunclíková, Česká televize.   Pylová kalamita Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 4.5.2018 20:00  ČT 24  Zpráva    Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------- Ale nejprve vyprahlé Česko pod nánosy pylu, tak vypadala naše země v uplynulých dnech. To všechno souvisí, jak už jsme naznačili, s nadprůměrným teplem, a také se suchem. Problémy tak mají nejenom alergici nebo třeba zahrádkáři, ale devastující dopady má počasí zejména na lesy. osoba -------------------- No, tak, jako na konec dubna je to katastrofa. Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka -------------------- Sucho, které dělá vrásky i ministrovi životního prostředí. Vyprahlá je prakticky celá republika, třeba ve Vranovské přehradě chybí 25 milionů kubíků vody, hladina je o 4 metry níž. Marek VISKOT, vedoucí vodohospodářského dispečinku, Povodí Moravy -------------------- Důsledkem této nízké hladiny jsou především velmi nízké průtoky. Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka -------------------- I tady obnažené břehy lemují nánosy pylu. Česko naráz rozkvetlo, od řepky, přes šeříky, kaštany, ovocné stromy až po ty jehličnaté. Zuzana VANČÍKOVÁ, ambulance pneumologie, alergologie, imunologie, VFN a 1. LF UK -------------------- Ty rostliny začly kvést téměř všechny najednou, nekvítává dohromady šeřík a kaštan, to se nevidí, takže všechno opravdu se najednou rozkvetlo a bylo to velký náraz na ty alergiky. Svědí to, jo, a dostáváš na to nějaký kapičky? Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka -------------------- To, co alergiky trápí, je letos opravdu dobře vidět. Vznášející se oblaka pylu přichází nejčastěji právě z lesů. Semena rozptylují i mladé stromy. Podle lesníků to vypovídá o špatném stavu porostů. Jaromír VÁLEK, lesní správce, Lesy ČR Rožnov pod Radhoštěm -------------------- To je takový ten konec toho života, kdy ještě se, se snaží ty stromy bránit a zaplodí. Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka -------------------- Takhle teď vypadají kopce na Valašsku. Měsíc bez deště a nadprůměrné teplo, důsledek přemnožený kůrovec už na začátku května. osoba -------------------- Není to samozřejmě normální. Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka -------------------- Oslabené lesy pak víc ohrožují větrné kalamity. Právě stromy přitom drží vodu v krajině, třeba v okolí Rožnova proto začnou holé stráně rychle osazovat listnáči. Tereza Stárková, Česká televize. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------- K lesům se samozřejmě také dostaneme, ale nejprve pyl, který je vidět vlastně na všem, co se objeví venku. No, a s námi v Devadesátce teď Václav Bažant, dendrolog z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. Vítejte, dobrý večer, pane doktore. Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ -------------------- Dobrý večer, zdravím. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------- Pamatujete něco podobného? Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ -------------------- No, já za svůj život to nepamatuji, ale myslím si, že to není nic výjimečného. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------- Tak teď úplně nevím, jak se k tomu postavit. Není to nic výjimečného, v jak dlouhém kontextu doby třeba? Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ -------------------- Protože hlavním zdrojem toho pylu jsou samozřejmě jehličnaté dřeviny a ty už tady jsou od poloviny prvohor, takže určitě v dávné minulosti se takováhle pylová kalamita opakovala. Oni totiž kvetou poměrně pravidelně v určitých cyklech a musím říct, že oproti třeba krytosemenným dřevinám, které jsou vývojově mladší, čili bysme mohli říct dokonalejší z hlediska vývoje rostlin, tak mají trošku jinou strategii rozmnožování. Oni vydávají daleko více prostředků nebo daleko větší množství pylu, protože samozřejmě jsou to dřeviny větrosnubné a musí ten pyl znásobit, aby ta, dejme tomu, to nedokonalé opylení nebo ten, ta strategie, nedokonalá strategie opylení byla účinná, takže musí vytvořit daleko větší množství pylu, než třeba ty krytosemenné rostliny, které jsou taky některé větrosnubné, ale mnohé vesměs využívají nějaký prostředek k tomu, aby se opylily, třeba hmyz. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------- Ano, a k tomu se také do staneme, to můžu slíbit. Takže když to hodně zkrátím, tak bylo to tady pravděpodobně vždy v podobně velkých vlnách, jenom nebyl Facebook, aby se to všichni /nesrozumitelné/. Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ -------------------- Nebo se to tolik nesledovalo. Můžeme to třeba sledovat i, protože pylem se zabývá paleoekologie nebo palynologie, takže v těch sedimentech, kde se někdy pyl uchovává, tak tam můžeme velmi dobře číst, které druhy se třeba tady vyskytovaly a které ve velké míře třeba ten pyl poskytovaly. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------- Já jsem o tom Facebooku totiž nemluvil jen tak náhodou. Není asi nikdo, kdo by si v poslední době nevyfotil to, jak vlastně pyl vypadá, když usedne na nějakou venkovní plochu. Diváci posílají velké množství fotek. Toto je třeba snímek vodní hladiny, jedné z vodních hladin na Havířovsku od Karla Šuly. No, a v takovém stavu, který se teď objeví za mnou, tak našla své auto během uplynulých dní většina řidičů, třeba Eva Zacharová v Pardubicích, která nám tuto fotografii poslala. Teď detail včely, která je zcela obalená pylem, ta přišla od Petra Fobera z Českého Těšína. No, a Libor Čihák z Krušných hor, ten se zase podělil o fotku pylu, který se usadil na vodní hladině v sudu. Žlutý povlak se pak nevyhnul ani vodní nádrži Stanovice v Karolínce, jak dal vědět Tomáš Novosad. No, a tu poslední fotografii, to se přiznám, že tu jsem vyfotil já, když jsem odjížděl dnes do práce, jsem byl líný zapínat stěrače, tak jsem si pomohl košťátkem. Tak ale chápu to tedy správně, že to je zkrátka fakt pro vás odborníky, fakt, že tolik pylu naráz přichází? Není v tom skrytá obava, řekněme, že se děje něco nestandardního, něco, co by se dít nemělo? Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ -------------------- Já si myslím, že se nic nestandardního neděje. Můžu říct, že to, že toho pylu je tolik, tak je kombinací několika těch faktorů. Jednak, jak už jsem říkal, jsou to ty pravidelné cykly kvetení těch jehličnatých dřevin, pak je to samozřejmě extrémní sucho a ještě to, připisuju to, že nebyl déšť, jo, čili, čili se ten pyl nesmyl a tak ho můžeme vidět na spoustu površích deponovaný. On se totiž dokáže poměrně na velké vzdálenosti, protože pyl jehličnatých dřevin má vzdušné vaky, takže je dokonce dokladováno až na tisíce kilometrů, že se dokáže dostat, takže jsou zaznamenány třeba pyly u nás z mediteránu, jo, mediteránních borovic, což je na poměrně velké vzdálenosti a ten ... Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------- Takže stejně jako se nese písek ze Sahary, tak se nese ze Středomoří pyl borovic. Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ -------------------- Ano, a on vlastně sem přilétá ještě před kvetením třeba těch našich druhů, protože tam samozřejmě ta sezona začíná trošku dříve. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------- Ptá se divák, co se podepsal jako Anti: "Jaká všechna nebezpečí představuje pyl." A já bych se rád zeptal na to nebezpečí. Je to jenom nepříjemnost, tak jak je obsaženo také v tom dotazu a nebo skutečně to ohromné množství najednou s sebou nese, nějaké riziko, o kterém my laici netušíme? Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ -------------------- Já si myslím, že největší riziko je právě pro ty osoby, které trpí alergií, jo. Samozřejmě pro přírodu, ta se s tím dokáže vyrovnat. Jen bych chtěl zdůraznit na druhou stranu, že pyl je pochopitelně vlastně to nejlepší nebo jedno z nejlepších, co rostliny vytváří, takže má neskutečné látky v sobě, jak vitamíny, tak samozřejmě proteiny, spoustu i stopových prvků, takže pro ostatní organismy je to velice důležitý prvek. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------- Takže bychom vlastně měli být rádi, že toho pylu je teď tolik, je to dobře. Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ -------------------- No, samozřejmě lidská společnost je postavená tak, že asi ráda příliš nebude. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------- Dobrá. V obecnějším pohledu, mimochodem je ho opravdu hodně nebo i v absolutních číslech, že by ho snad bylo více než jindy, že by ho rostliny produkovaly více? Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ -------------------- No, tak, je to asi způsobeno tím, že je ten semenný rok, jo, takže ta produkce je opravdu velká. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------- Mimochodem vy i přímo, možná jen tak pro zajímavost, jste schopný poznat, odkud ten pyl pochází, to byla také velká debata na mnoha sociálních sítích. Je to žluté, tak to nemusí být z řepky, pravda, ale ... Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ -------------------- Ano, ano, dá se to poznat, protože pylová zrna, pokud je dáme pod mikroskop, tak jsou velmi specifická. Dokonce mají i různé rozměry, jo, od 5 až do 250 mikronů a hlavně mají i odlišný tvar a odlišné povrchové struktury, takže se dá do úrovně rodů ... Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------- Tady už možná trochu vidíme naznačeno. Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ -------------------- Jo, neurčíme, který druh, ale rod třeba, dejme tomu borovice, tak se to dá zařadit a mimochodem se dá takto zjistit i třeba pravost medu, jo, protože víte, že se med třeba k nám dováží z Číny, a když máme na skleničce medu uvedeno, že je to vyrobeno v EU, tak se dá ověřit, jestli tam náhodou ten med neobsahuje pylová zrna, která jsou třeba z Číny, z rostlin z Číny. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------- Ano, ale pouze pod mikroskopem, předpokládám. Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ -------------------- Ano, musí se, musí se použít elektronový mikroskop. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------- Tak za malou chvíli se i k tomu vrátíme, k tomu, jak vlastně poznat jednotlivé pyly od sebe, ale i teď přidáme nějak ty pylové podrobnosti. Jaké alergeny číhají na lidi v jednotlivých částech Česka. Téma pro Kamila Beneše.   Když není nutné volat 155 Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 5.5.2018  Mladá fronta DNES  Strana 18  Střední Čechy Jaroslava Šašková Záchranáři zvládli loni přes stotřicet tisíc výjezdů STŘEDNÍ ČECHY Zdravotní záchranáři vyjíždějí ve Středočeském kraji rok od roku k více a více případům. Loni ošetřili přes 110 tisíc pacientů, což bylo o tisíc více než v roce 2015. Nejčastěji vyjížděli minulý rok k somatickým onemocněním (61 108) a traumatům (21 500), k akutním koronárním syndromům (1 697), cévním mozkovým příhodám (2 702) a sebevraždám či pokusům o ně (732). Za minulý rok byly posádky Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje (ZZS SČK) na více než 135 tisících výjezdů. Nejčastěji zasahovaly v Prazevýchod, na Kladensku, Příbramsku, Berounsku a Benešovsku. „Jen každé dva z deseti výjezdů přitom byly opodstatněné – tedy kdy byl pacient v přímém ohrožení života. Měli jsme i případ, kdy nás zavolal pacient jen s pohmožděným kotníkem,“ říká mluvčí ZZS SČK Petra Effenbergerová. Upozorňuje, že na tísňovou linku 155 mají lidé volat tehdy, když dojde k náhlé poruše zdraví nebo závažnému úrazu. „Při bolesti na prsou, tlaku na hrudníku, potížích s dýcháním, poruše vědomí, bezvědomí, křečích, vážnějších úrazech, otravě či náhodném požití léků nebo chemikálií,“ jmenuje Effenbergerová. V ostatních případech se mají lidé obrátit na praktické či odborné lékaře a mimo jejich ordinační hodiny při zhoršení zdravotního stavu vyhledat lékařskou službu první pomoci. Pro dospělé funguje pohotovost ve středočeském regionu na dvanácti místech. Děti a mládež do 18 let najdou pomoc v Kladně, ve Slaném, Kolíně, Mladé Boleslavi a Příbrami. Kromě toho například na Berounsku mohou rodiče nemocné nebo zraněné děti odvézt do nemocnice v Hořovicích. Dětská příjmová a pohotovostní ambulance je v provozu 24 hodin denně. „Po celou dobu zajišťujeme i konziliární službu – tedy poradu s odbornými lékaři. Například s ortopedem, neurologem a chirurgem,“ doplnil mluvčí Nemocnice Hořovice Konstantinos Tsivos. Za minulý rok ošetřili pediatři v dětské pohotovostní ambulanci na 12 700 dětí. „Nejčastěji šlo o onemocnění horních a dolních cest dýchacích, akutní tonzilitidu (záněty krčních mandlí, anginu – pozn. red.), bolesti břicha, záněty močových cest a ledvin, febrilní (horečnaté) stavy a úrazy,“ říká hlavní sestra nemocnice Blanka Červenková. Pro dospělé funguje v hořovické nemocnici centrální příjem, který je v provozu 24 hodin denně. Jeho součástí jsou tři akutní ambulance – interní, chirurgická a neurologická. Loni v nich lékaři ošetřili 25 400 pacientů. „Z toho 15 300 v chirurgické – nejčastěji úrazy končetin, hlavy a bolesti břicha,“ doplňuje Červenková. Dalších 5 800 dospělých přišlo na interní ambulanci s dechovými obtížemi, bolestmi na hrudi, hypertenzí a alergickými reakcemi. Neurologové ve své akutní ambulanci přijali 4 300 pacientů. „Hlavně s bolestmi hlavy, závratěmi, stavy po epileptických záchvatech a s cévní a mozkovou příhodou,“ dodává Červenková. Přímo v Berouně funguje ještě 24hodinová příjmová ambulance při interním oddělení Rehabilitační nemocnice. „Je určena především pro dospělé s jakýmkoliv zdravotním problémem – například chirurgickým, gynekologickým, ušním a dalšími,“ informuje Tsivos. V berounské nemocnici není dětská ani zubní pohotovostní ambulance. Stálých zubních pohotovostí je v kraji pouze šest – v Mladé Boleslavi, Kolíně, Nymburce, Kladně, Benešově a Příbrami. Na Berounsku zajišťují o víkendech a svátcích pohotovost privátní zubaři od 8.00 do 11.00. V Oblastní nemocnici Příbram přijímá zubní pohotovost o něco déle – až do 14.00. „Minulý rok jsme ošetřili na 2 300 dospělých, většina jich byla z Příbramska. Část přijela také z Hořovicka a okolních okresů,“ říká mluvčí nemocnice Martin Janota. Z Berounska pacienty s bolavými zuby ošetří v sobotu od 14.00 do 18.00 ještě na pohotovosti Oblastní nemocnice Kladno. V neděli je od 10.00 do 20.00 otevřeno ve zdravotnickém zařízení Dental asistence (Dům zubní péče). Jindy nezbývá než vyrazit do Prahy. Městská poliklinika v Praze 1 ve Spálené ulici drží zubní pohotovost ve všední dny od 19.00 do 6.00, o svátcích a víkendech nepřetržitě. Stomatologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice provádí zákroky jen na doporučení z všeobecné pohotovosti a případně ošetřuje úrazy. O víkendech ošetří akutní bolesti nebo úrazy zubů také soukromá stomatologická ordinace Dentalpartners v Praze 9, ale je nutné se předem objednat po telefonu. Podobně jako bolavé zuby dokáže potrápit zánět středního ucha. Až do začátku letních prázdnin s ním mohli lidé přijet na oddělení ORL Oblastní nemocnice v Příbrami. Po odchodu bývalého primáře a části jeho týmu už takovou možnost nemají. „Mimo ordinační hodiny ošetříme ale všechny pacienty v ohrožení života na našich akutních ambulancích podle odborných a kapacitních možností. Pohotovostní službu máme zajištěnou na chirurgii, interně, urologii, neurologii, očním, traumatologii a ortopedii. Vážné případy převážíme k dalšímu ošetření například do Fakultní nemocnice v Praze-Motole,“ vysvětluje Martin Janota. Tam se zánětem středního ucha posílají děti a dospělé i z hořovické nemocnice, kde ambulance ORL funguje ve všední dny od 8.00 do 15.00. Z Hořovicka je další variantou ještě Fakultní nemocnice v Plzni na Borech. Fakta Kam na pohotovost Berounsko Lékárny Beroun, Dr. Max lékárna, Obchodní 250, tel. 311 512 270, po–pá, víkendy a svátky 8–20 Pohotovost dospělí Beroun, Lékařská pohotovostní služba ZZS SČK, Prof. Veselého 461, tel. 311 622 197, víkendy a svátky 8–22 Beroun, Rehabilitační nemocnice – příjmová ambulance interny, Prof. Veselého 493, tel. 311 745 219, 24/7 Hořovice, Nemocnice Hořovice, K Nemocnici 1106, tel. 311 559 805, 24/7 Pohotovost děti Hořovice, Nemocnice Hořovice, K Nemocnici 1106, tel. 311 542 351, 24/7 Zubní pohotovost Víkendy a svátky 8–11, aktuálně 5. a 6. 5. MUDr. Jiří Cajthaml, Drozdov 29, tel. 605 420 898 7. a 8. 5. MUDr. Jarmila Holmanová, Hořovice, Komenského 49, tel. 311 516 660 Příbramsko Lékárny Příbram, Dr. Max lékárna, Husova 622, tel. 318 637 788, po–so 7–20, ne a svátky 8–20 Pohotovost dospělí Příbram, Oblastní nemocnice – areál I., Gen. R. Tesaříka 80, recepce, tel. 318 700–702, 24/7 lékařská služba první pomoci, areál nemocnice, Hradební 84, tel. 318 641 722, po–pá 17–21, víkendy a svátky 9–18 Pohotovost děti a dorost Příbram, Oblastní nemocnice – areál I., Gen. R. Tesaříka 80, pavilon N, tel. 318 641 380, po–pá 17–22 (od 15.30 do 17 neodkladné případy zvonit na dětské JIP, víkendy a svátky 8–20 Zubní pohotovost Příbram, Oblastní nemocnice, Podbrdská 269, pavilon H, 1. patro, tel. 318 654 705, víkendy a svátky 8–14 Pozn.: V sobotu 12. května vyjde přehled pro okresy Kladno a Rakovník. Loni byly jen dva z deseti výjezdů záchranářů opodstatněné – tedy k pacientovi v ohrožení života. Foto popis| Stále v akci Středočeští zdravotní záchranáři loni zasahovali u dvou událostí s hromadným počtem raněných. Na podobné zásahy se připravují na pravidelných cvičeních s hasiči a policií (snímek vlevo). Ve Středočeském kraji funguje pouze šest stálých zubních pohotovostí. Jedna z nich v benešovské nemocnici (snímek nahoře). V hořovické nemocnici zajišťují péči 24 hodin denně tři akutní ambulance – chirurgická, akutní a neurologická (vpravo nahoře). Lékárenská pohotovostní služba (snímek vpravo dole) je ve středních Čechách zajištěna kromě Berouna a Příbrami ještě v dalších devíti městech. Nejvíce pohotovostních lékáren je v Kladně a Mladé Boleslavi – po čtyřech. Foto autor| Foto: ZZS SČK, archiv MAFRA, Nemocnice Hořovice O autorovi| redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy   Uveitida je zrak ohrožující nemoc, pomoci má nový přístroj Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 7.5.2018  Právo  Strana 11  zdraví Uveitida je nitrooční zánět postihující duhovku, řasnaté těleso a cévnatku. Onemocnění postihuje především lidi středního věku. V Česku má tuto nemoc přibližně čtyři až sedm tisíc lidí. Nejpočetnější skupinu tvoří pacienti mezi 20. až 50. rokem života. Závažné formy nitroočního zánětu postihují ale i děti, a to již v předškolním období. Zvláštní skupinou onemocnění jsou tzv. maskující syndromy. Oční projevy v těchto případech odpovídají známkám uveitidy. Jedná se však o nezánětlivé afekce. Onemocněla už v 15 letech Zakladatelka Nadačního fondu Sudička Hana Ulmanová o tom ví své. S uveitidou se setkala v pouhých 15 letech. „Začalo to příšernou bolestí oka, se kterou jsem skončila v nemocnici na měsíc. Tenkrát jsem neměla vůbec tušení, že oko může takhle bolet a že mi tenhle pobyt odstartuje vlastně úplně jiný život a já se budu muset téhle nemoci chtě nechtě podřídit,“ vypráví svůj příběh. Když se její vrstevníci bavili, ona buď ležela v nemocnici, nebo byla doma, protože brala vysoké dávky kortikoidů. Po dvou letech se dostala do speciální ambulance do Prahy, kde jí byla nasazena imunosupresivní léčba a podstoupila za dobu léčení tři oční operace. „Nikdy by mě nenapadlo, že se to se mnou potáhne celý život. Ale ani přesto si nechci stěžovat, člověk si postupem let ujasní priority a vlastně si myslím, že jsem zažila i díky téhle diagnóze spoustu hezkých setkání, a paradoxně mi to více otevřelo oči,“ tvrdí Hana Ulmanová. A jak člověk stárne, prý si uvědomila, že nezná jiného pacienta s uveitidou, jako je ona. „Někdy to bylo hodně těžké, a i když se mi lékaři vždycky snažili všechno vysvětlit, přece jen to nenahradí to, že můžete napsat někomu nebo si popovídat s tím, kdo má stejný problém. Proto je tu Nadační fond Sudička. Pro pacienty. Pro nesplněné sny, které buď díky nemoci odkládáte, nebo je jednoduše v tom kolotoči upozadíte,“ vysvětluje založení fondu. Na konci 80. let vznikla na tehdejší 1. oční klinice fakultní nemocnice v Praze ambulance pro uveitidy, která se začala systematicky zabývat nitroočními záněty. Nyní je tato ambulance, nazvaná Centrum pro diagnostiku a léčbu uveitidy, součástí Oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK v Praze. „Od roku 2003 se na klinice vede databáze pacientů. V letech 2003 až 2015 bylo vyšetřeno, sledováno a léčeno 2421 pacientů s uveitidou. Ročně přibude v průměru 190 nových případů,“ říká MUDr. Michaela Brichtová, lékařka Oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dodává, že úkolem uveální ambulance je stanovit diagnózu podle klinického obrazu, určit příčinu nitroočního zánětu a v případě neinfekčních uveitid pátrat po spojení s případnou systémovou chorobou. Ambulance je svým rozsahem a zkušenostmi v ČR výjimečná. Lékaři slouží proto i jako konzultanti pro jiná pracoviště. Přístroj za dva milióny „Nadační fond Sudička se snaží sehnat finanční prostředky na přístroj Flare meter, který v ČR nemá žádná ambulance. Tento přístroj slouží ke zjišťování aktivity nitroočního zánětu v přední komoře. Umí detekovat zánět, který lékaři již nejsou schopni vidět vlastním okem na binokulárním mikroskopu. „Jeho cena je přibližně 1,8 miliónu korun, což není málo. Pevně věřím, že se nám povede finance sehnat,“ tvrdí Ulmanová. Foto autor| Foto: Archiv nfsudicka.cz Foto popis| Na snímku představitelky Nadačního fondu Sudička, zleva Vica Kerekes, ředitelka nadačního fondu Hana Ulmanová, Irena Máchová a Vlastina Svátková.   Kdy bych se měla podílet na novinkách, ne-li teď? Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 7.5.2018  Zdravotnické noviny.  Strana 6  Příloha - ZN plus - téma jj Představujeme členy redakční rady Zdravotnických novin Onkologie Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc., je přední česká onkoložka, která se celoživotně specializuje na rakovinu prsu a mužských pohlavních orgánů. Odjakživa také iniciuje a prosazuje věci, které prosadit nejdou – tedy nešlo by to, nepostavit se k dílu právě ona. Paní profesorka je zakladatelkou onkologického pracoviště vThomayerově nemocnici, v jehož čele stála od roku 1992, 12 let byla místopředsedkyní České onkologické společnosti ČLS JEP, je předsedkyní celostátní Rady Národního onkologického registru, založila a vede Nadační fond onkologie pro 21. století. Je autorkou řady vysoce oceňovaných monografií, přednáší, léčí. I díky ní je dnes u nás diagnostika a léčba rakoviny prsu na světové úrovni. Od jara letošního roku je její hlavní pracovní působiště v Nemocnici Na Bulovce a v Protonovém centru. * Už v dobách, kdy bylo zvykem diagnózu karcinomu pacientkám raději nesdělovat, jste prosazovala otevřenost. Proč? A je otevřenost v jednání i obecně dobrý princip v komunikaci mezi lidmi? Lékař si musí získat pacientovu důvěru. Tento proces začíná od prvního momentu setkání s nemocným a tím se začíná budovat vztah lékař – pacient. V onkologii je to zvláštní tím, že je to vztah mnohaletý, prakticky celoživotní. Když se mne nemocný zeptá, jak dlouho ke mně bude chodit, odpovídám, že do smrti mé nebo jeho… Jako každý vztah, i ten mezi pacientem a lékařem musí být stále kultivován. Předpokladem úspěšné spolupráce s nemocným, je pravdivost informací, které pacient dostává, a to včetně diagnózy. V onkologii je diagnóza nemocným vnímána vždy jako nepříznivé sdělení. Sdělování nepříznivých zpráv je součástí profese a každý onkolog – vlastně každý lékař si musí vypracovat svůj vlastní způsob sdělení. Zprávy musí poskytovat taktně a nemusí sdělit hned všechno najednou. Celé sdělení může rozložit do několika návštěv s tím, že si pacient připraví další dotazy. Lékař musí prokázat maximum empatie, ale zároveň sám svou psychiku chránit. Každá zpráva, vyřčená lékařem, je pro nemocného jedinečná a může být traumatizující, ale pro lékaře je to denní chléb. Onkologové jsou v medicíně jedni z nejvíce ohrožených ze syndromu vyhoření. A k té otevřenosti? V jednání s ostatními lidmi v běžném životě se dnes moc nenosí a může přímému člověku uškodit. * Kdy a z jakého důvodu jste se zaměřila právě na zhoubné nádory prsu? Zhoubné nádory prsu byly vždy, po celou dobu mého působení v onkologii, každodenní realitou. Na onkologickém oddělení zabývajícím se solidními nádory tvořily od nepaměti ženy s karcinomem prsu největší část. Nebylo na výběr a o tyto nemocné jsem se musela starat od samého počátku. Zažila jsem v diagnostice i léčbě rakoviny prsu veliký pokrok. Zájem o toto onemocnění u mě stále trvá. * ve vývoji terapie rakoviny prsu nějaký zásadní mez -ník, nějaké „před a po Kristu“? Prvním pokrokem v léčbě rakoviny prsu bylo zavedení adjuvantní (vlastně profylaktické) chemoterapie u pacientek s nepokročilým onemocněním. Výsledkem byl úbytek lokálních recidiv i vzdálených relapsů. Dalším mezníkem byla pokroková hormonální léčba, posléze přišly do chemoterapie taxany. Nyní již několik let se těšíme z výsledků biologické nebo správněji cílené léčby herceptinem, a to jak u pokročilého onemocnění, tak adjuvantně. Výsledkem je významně prodloužené přežití žen s tímto onemocněním. Týká se to i nemocných s pokročilou chorobou, které přežívají dlouhodobě, a to při velmi dobré kvalitě života. K pozitivním léčebným výsledkům přispěly nemalou měrou změněné postoje a techniky chirurgické léčby a daleko větší možnosti radioterapie. Neoddiskutovatelný je význam preventivního státem garantovaného screeningu. * Po dvaceti šesti letech práce v Thomayerově nemocnici od letošního jara pracujete v Nemocnici Na Bulovce a v Protonovém centru. Čím především se zde zabýváte a jak se zde cítíte? Již před lety, když se ustavovala komplexní onkologická centra (KOC) jsem prošla úspěšně výběrovým řízením a stala se vedoucí KOC, složeného ze tří nemocnic (Nemocnice Na Bulovce – NNB, Všeobecné fakultní nemocnice – VFN a Thomayerovy nemocnice – TN). Za hlavní stan KOC byla považována NNB, proto moje spolupráce s touto nemocnicí se datuje od té doby. Nyní jsem si zde přibrala klinický úvazek. Na PTC (Proton Therapy Center) jsem nějakou dobu fungovala jako konziliář. Nyní je moje spolupráce vyjádřena pracovním úvazkem. Zastávám nadále funkci vedoucí KOC. V Thomayerově nemocnici jsem před 26 lety onkologické oddělení (spolu s tehdejší vrchní sestrou Janou Havlíkovou a několika dalšími nadšenci) založila a rozvíjela a pomocí nadačního fondu financovala. Když jsme do TN původně přišli, měli jsme dvě místnosti a asi tři židle. Po 26 letech jsem opustila plně funkční a špičkovou onkologickou kliniku. Můj odchod se udál ze dne na den, nebyl jednoduchý, neboť jsem opouštěla „své dítě“. Proto chci poděkovat vedení NNB, VFN a PTC za podporu a důvěru. Na obou pracovištích je mi dobře a také spolupráce s VFN je zcela bez problémů. Rovněž spolupráce s KOC Motol (vedoucí doc. MUDr. Jana Prausová, Ph. D., MBA) byla a je velmi plodná. * Ve kterých případech je léčba protonem přínosem pro pacientky s karcinomem prsu a proč? Protonová léčba jakožto adjuvantní radioterapie u nepokročilého karcinomu prsu může být přínosná v řadě případů. Jistá výhodnost vyplývá z biologicko-fyzikálních charakteristik protonového (korpuskulárního) záření oproti záření tradičnímu fotonovému (elektromagnetickému). Zatímco fotonového záření ubývá se čtvercem vzdálenosti, protonové záření má v určité hloubce maximum a další hmota za uvedenou hloubkou je již od záření chráněna. Přínos protonové terapie je tam, kde je třeba ozářit levostranný prs po parciální resekci či ablaci spolu se stěnou hrudní, případně s podpažím. V intimní vzdálenosti od stěny hrudní se nachází srdce se všemi důležitými cévami a plicní tkáň. Pokud je u nemocné ještě určitá nevýhoda ve tvaru hrudníku, může být vztah srdce a stěny hrudní skutečně velmi intimní. Protonová terapie maximálně chrání uvedené rizikové struktury, a to je důležité zejména tam, kde cíl léčby je kurativní a předpoklad dlouhodobého přežití je vysoký. Byl založený komplexní diagnostický léčebný tým pro řešení léčby levostranného karcinomu prsu se zastoupením našeho KOC, KOC Motol a PTC. Tým se vyjadřuje k uvedené indikaci. * Jak dlouho již působí Nadační fond onkologie pro 21. století a proč je stále zapotřebí? Nadační fond „Onkologie pro 21. století“ má právě 25. výročí svého vzniku. Založili jsme jej původně proto, aby finančně pomáhal onkologickému oddělení v Thomayerově nemocnici a zejména jeho nemocným. Z prostředků fondu se zakoupila řada přístrojů, z nichž některé již dosloužily (mamograf, sonograf, monitory, infuzní pumpy, EKG, pojízdný rtg přístroj, mikroskop, kopírky, počítače, atd.), jiné slouží dosud (televizory v pokojích nemocných, 23 polohovacích lůžek, veškerý nábytek na radioterapii, další nábytek v jiných částech kliniky, předměty zkrášlující prostředí atd.). Nadační fond ponechává posledně jmenované zapůjčené (podle výpůjční smlouvy) předměty v Thomayerově nemocnici, neboť byly určeny pro nemocné a těm dále slouží. Obavy z přemísťování uvedených (zapůjčených) předmětů byly liché – v některých částech kliniky by zůstaly holé stěny, a to by bylo vůči nemocným neetické. Nadační fond má před sebou ještě velkou budoucnost, ale s přesunem předsedkyně do jiného regionu se ztrácí možnost kontroly nad pořizovanými předměty. Nadační fond bude dále ze všech sil pomáhat, a to zejména onkologickým zařízením v Praze 8, kde má léta své sídlo. * Není tajemstvím, že kulaté narozeniny teď máte i vy. Jste člověk s obrovskou životní bilancí a zcela jistě i v tomto okamžiku před sebe stavíte další úkoly. Jaký je ten nejbližší? Jsem velmi vděčná prozřetelnosti, že mi bylo dovoleno se dožít tohoto věku. Beru to jako nezasloužený dar. Vždyť kdo jiný než onkolog ví o řadě osob, které se nedožily. Vždy mě lákaly nové věci, nové léčebné postupy. Jsem si jasně vědoma, že s každým odžitým dnem se mi na jedné straně dostává příležitosti k další činnosti, ale na druhé straně se zkracuje moje „life expectancy“. Proto je třeba příležitost nepromrhat, ale využít a užitečně použít. Říká se, že Sokrates, než vypil bolehlav, měl jako poslední přání pozvat učitele hudby. Nikoliv interpreta, ale učitele. Dříve neměl čas učit se hudbě, takže kdy si splnit toužebné přání, ne-li teď? Kdy bych se tedy měla podílet na novinkách, ne-li teď? Byla mi dána příležitost a zatím mě občas trápí jen klouby, jinak bych řekla, že moje PS je 0. Jsem za to hluboce vděčná. Foto popis| Prof. MUDr. Jitka Abrahámová??, DrSc.   Tři roky tomoterapie znamenají víc než tisícovku ošetřených pacientů, léčbu jich potřebuje podstatně víc Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 7.5.2018  Zdravotnické noviny.  Strana 15  Příloha - ZN plus - téma red Před třemi lety si Všeobecná fakultní nemocnice v Praze jako první nemocnice v ČR pořídila nový ozařovač pro tomoterapii. Pacientům od té doby nabízí efektivnější léčbu zhoubných nádorů a současně minimální ozáření okolní zdravé tkáně. Díky tomu má výhodu při léčbě nádorů, které jsou v blízkosti životně důležitých struktur nebo v oblastech, kde je riziko trvalého poškození okolních zdravých orgánů. Za tři roky fungování bylo ozářeno přes tisíc pacientů. Tomoterapie stále ještě představuje novou metodu léčby zářením. V tomoterapeutické jednotce je integrován CT skener a lineární urychlovač (ozařovač), který využívá technologii IMRT – léčbu zářením s modulovanou intenzitou. V jediném přístroji je tak využíváno zobrazení pomocí počítačové tomografie (CT) a radiační léčby. Díky tomu lze precizně zaměřit cílový objem a maximálně tak šetřit okolní zdravé tkáně. Lze jím léčit nádory různých velikostí, více ložisek najednou a lze i aplikovat různou dávku záření do různých oblastí podle potřeby i opakovaně. Využívá se v celé řadě nádorových indikací „Metoda tomoterapie má největší výhodu u nádorů, které jsou v blízkosti životně důležitých struktur nebo v oblastech, kde je riziko trvalého poškození okolních zdravých orgánů. Proto je preferována u nádorů hlavy a krku, mozku a míchy, plic a nádorů prostaty,“ vysvětlil doc. MUDr. David Feltl, Ph. D., MBA, ředitel onkologického centra 1. LF UK a VFN. Lékaři ale mohou metodu tomoterapie využít téměř u všech lokalizací nádorů. Přístroj také dopomáhá k efektivnější léčbě i v oblasti gynekologických nádorů, karcinomu prsu, konečníku nebo slinivky břišní. Díky jeho vlastnostem je možné maximálně šetřit zdravé tkáně a zároveň dovoluje zvýšení dávky záření při stejné nebo i nižší toxicitě. Pacient je nejdříve skenován na CT a podle aktuálních snímků se upraví jeho poloha. Lékaři tak dosáhnou velmi přesného nastavení a teprve poté dojde na samotné ozařování. Hlavice ozařovače obíhá v rozsahu 360° kolem pacienta. Současně se pohybuje stůl s pacientem, takže ložisko je ozářeno ze všech směrů. Zkrácené ozařovací režimy u karcinomu prostaty a prsu Za tři roky fungování ozařovače bylo ozářeno přes tisíc lidí. Byla zavedena i metoda ultra-precizní, takzvané stereotaktické radioterapie u vybraných diagnóz, zejména nádorů plic a izolovaných metastatických ložisek kdekoli v těle. U těchto diagnóz je léčba tomoterapií mimořádně efektivní, šetrná a ve srovnání s jinými léčebnými metodami prakticky bez vedlejších účinků. Ve Všeobecné fakultní nemocnici zavedli rovněž zkrácené ozařovací režimy u karcinomu prostaty a prsu, takže pacienti s těmito velmi častými diagnózami absolvují léčbu za poloviční dobu, než tomu bylo dříve, a navíc ve špičkové kvalitě. Počet pacientů převyšuje možnosti ozařovače Přístroj je aktuálně vytížen na plné dvě směny, poptávka po této léčbě je ale větší, než je stávající kapacita, a proto by onkologická klinika rozhodně potřebovala instalaci druhého ozařovače. Pacientů s onkologickými diagnózami je stále velmi mnoho, v celé České republice onemocní některým typem zhoubného novotvaru kolem 90 tisíc lidí ročně. Podle údajů Národního onkologického registru bylo onkologických onemocnění nahlášeno v roce 2010 za všechny kraje 86 235, v roce 2015 to bylo dokonce 98 176, v roce 2017 pak 88 767 případů. U žen převládá diagnóza rakoviny prsu (ročně přibude kolem 7 tisíc nových případů) u mužů vede karcinom prostaty (přibližně obdobné množství). Vzhledem ke zvyšujícímu se věku populace, vyšší šanci na delší dožití pacientů po onkologické léčbě, ale i zvyšujícící se prevalenci výskytu rakovinného bujení v příštích letech, je třeba zajistit odpovídající léčbu a péči pa -cientům, a to i za předpokladu odpovídajících pořizovacích a provozních nákladů na moderní technologie. Polovina všech onkologických pacientů se léčí v Praze Podle statistik se téměř 49 procent všech onkologických pacientů léčí v Praze. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze zaujímá nejen jednu z předních pozic mezi onkologickými centry, ale je rovněž největším pracovištěm v ČR podle objemu onkologické péče u melanomu kůže a nádorů vaječníků. V průběhu posledních šes -ti let bylo ve VFN evidováno více než 63 tisíc onkologických pacientů ve všech stadiích diagnostického a léčebného procesu. VFN disponuje i významně nadprůměrnými výsledky v hodnocení kvality léčby ve srovnání s populačními hodnotami České republiky. Foto popis| TomoTherapy TomoHD firmy Accuray – ozařovač nejnovější generace umožňující provádění radioterapie pomocí tomoterapie Foto autor| Foto: archiv VFN   Pacienti s roztroušenou sklerózou v běžné ambulanci Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 7.5.2018  Zdravotnické noviny.  Strana 19  Příloha - ZN plus - Neurologie MUDr. Helena Posová, CSc. Neurologie Pacienti s roztroušenou sklerózou jsou na počátku nemoci většinou mladí lidé bez dalších nemocí. Dlouhodobá léčba moderními léky dokáže výrazně ovlivnit průběh onemocnění. Má ale své klinické vedlejší účinky a také vede k výrazným změnám v laboratorních nálezech. S těmito pacienty, a hlavně jejich laboratorními nálezy, se pak postupně setkáváme ve svých ambulancích. Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění CNS s poměrně variabilním vývojem. Z hledis -ka klinického průběhu vidíme u většiny pacientů (80–85 %) v úvodu nemoci střídání akutních exacerbací a různě dlouhých remisí, relaps remitentní (RR) formu, ale u malé části nemocných postupně narůstá neurologické postižení bez relapsů – primárně progresivní forma (PPRS) – s intenzivnější degenerací nervových vláken a s menší úlohou zánětu v patogenezi. RS ve svém přirozeném, neléčeném průběhu vede u naprosté většiny pacientů k vývoji podstatné invalidity. V současné době se díky novým léčebným možnostem daří tento trend zastavit, nicméně vždy se jedná o dlouhodobou, pravděpodobně i do budoucna povětšinou celoživotní, terapii, která má vždy své vedlejší účinky. V posledních desetiletích minulého století se názory na patogenezi RS významně změnily, tím se měnil i terapeutický přístup a do léčby se postupně dostávaly kortikoidy a také cytostatika. Kortikoidy mají dodnes svou nezastupitelnou roli v léčbě ataky onemocnění. Vzhledem k so -ciálně ekonomickému dopadu tohoto onemocnění je vývoji nových léků přímo pro RS, nebo zkoušení léků ovlivňujících imunitu u jiných diagnóz věnováno velké úsilí a hodně financí. V současné době cytostatika v drtivé většině případů pro léčbu RRRS nahradily tzv. DMD (disease modifying drugs), pro pacienty s PPRS a hlavně pozdní fází RRRS, tzv. sekundární progresivní fázi (SPRS), se ale stále hledá vhodnější terapie. Vzhledem k tomu, že RS postihuje převážně mladé a do propuknutí nemoci zdravé lidi v produktivním i fertilním věku, kteří logicky svou nemoc a hlavně okolnosti její léčby spíše tají, je dobré, aby se i lékaři ostatních odborností, a hlavně praktičtí lékaři seznámili s mechanismy terapeutického účinku a zejména dalšími účinky nových léků. Interferon beta a glatiramer acetát Přelom v terapii RS znamenal rok 1993, kdy se začal používat první DMD, interferon beta (IFN-ß). Interferony ß 1a (Rebif, Avonex) a 1b (Betaferon, Extavia) jsou dodnes používány jako léky 1. volby při terapii RS a ověření účinnosti nových léků se provádí nikoli proti placebu, ale proti IFN-ß. Bylo ale prokázáno, že jsou účinné hlavně v počáteční fázi onemocnění. Interferony beta jsou vlastně tělu přirozené látky, protože je fyziologicky v době infekce produkují hlavně fibroblasty a buňky napadené virem. Snižují produkci prozánětlivých cytokinů a expresi MHC molekul I. třídy. V rámci patogeneze RS je důležitá jejich schopnost snižovat aktivitu T-lymfocytů (včetně prozánětlivých Th17) a jejich schopnost přechodu přes hematoencefalickou bariéru. Nepříjemné nežádoucí účinky představují lokální reakce v místě vpichu (otok, zčervenání, bolest) a „flu-like“ efekt (subfebrilie až horečky, myalgie, atralgie a bolesti hlavy) po každém podání (1–3x týdně), který se většinou vytrácí, ale některé pacienty trápí celou dobu léčby, takže jej musejí tlumit nesteroidními protizánětlivými léky, které také mohou vyvolat řadu obtíží. V současné době je tento problém částečně řešen prodloužením původně krátkých intervalů mezi jednotlivými dávkami na 14 dnů díky tzv. pegylaci molekuly IFN-ß (preparát Plegridy), reakce je ale zase výraznější. Závažnější problémy způsobené interferonovou léčbou jsou psychické (sebevražedné úmysly, halucinace), lymfopenie a trombocytopenie, thyreopatie a poškození jater. Od roku 1996 jsou pacienti s RS léčeni dalším preparátem vyvinutým přímo pro léčbu tohoto onemocnění – glatiramer acetátem (Copaxone). Jedná se o syntetický tetramer peptid (L-glutamic acid, lysine, alanine, and tyrosine), který napodobuje strukturu myelinu, ale místo původního předpokladu indukce RS, vede k tlumivým změnám odpovědi imunitního systému na tento antigen (změna odpovědi ve smyslu shiftu do Th2 a aktivace T regulačních buněk na periferii). I zde jsou nevýhodou reakce v místě vpichu, který byl donedávna každodenní, v současné době dochází ke změně na 3x týdně. U 2 % nemocných mohou vpichy vyvolat těžkou lipoatrofii, vedoucí k nutnosti změny terapie. Je třeba monitorovat jaterní testy. Natalizumab Další přelom v terapii RS byl zaznamenán v roce 2004, kdy byla na trh uvedena monoklonální protilátka určená přímo pro léčbu RS – natalizumab (Tysabri). Je to humanizovaná monoklonální protilátka (mAb) IgG4 namířená proti adhezivní molekule VLA 4 (?4ß1). Tento integrin je vysoce exprimován na povrchu leukocytů a jeho interakce s jinou adhezivní molekulou VCAM 1 exprimovanou na endoteliích je důležitá pro přestup lymfocytů do CNS. Jeho vysoká účinnost v terapii RS díky protizánětlivému účinku v CNS (ale i ve střevě) a také neuroprotektivnímu účinku vedla k jeho znovuzavedení do terapie po roce zastavení používání vzhledem k těžké až fatální komplikaci v podobě oportunní infekce CNS, progresivní multifokální leukoencefalopatii (PML) způsobené JC virem (JCV). Léčba natalizumabem probíhá nyní podle přís -ných pravidel, která mimo pečlivé laboratorní i klinické kontroly včetně vyšetření mozku pomocí MRI a hladiny protilátek proti JCV během podávání léku, zahrnují i vylučující údaje z anamnézy (podávání cytostatik, infekce, známky imunodeficitu). Léčba natalizumabem mimo prevence přechodu aktivovaných CD4+ T-lymfocytů do CNS indukuje také uvolnění hematopoetických prekursorů z kostní dřeně a B-lymfocytů marginální zóny z lymfatických orgánů do periferní krve. V krevním obraze by nás nemělo překvapit zvýšení počtu lymfocytů, a to zvláště B, monocytů a eozinofilů, které na rozdíl od neutrofilů také exprimují blokovaný integrin (graf 1 a 2). Nejzávažnější komplikací léčby je již zmiňovaná PML, dále jsou pozorovány infekce močových a dýchacích cest, kopřivka, bolesti hlavy, závratě a atralgie. Alemtuzumab Další monoklonální protilátkou, která se začala používat i v terapii RS, je alemtuzumab (Lemtrada). Humanizovaná protilátka IgG 1 je namířená proti molekule CD52 (v onkologii se již dlouho používá chimérická mAb proti stejné molekule Campath-1), která se nachází na T- a B-lymfocytech, méně na monocyto-makrofágové řadě, neutrofilech a NK (přirození zabíječi) buňkách. Není zatím zcela objasněno, zda pro samotnou lýzu terčových buněk je důležitější aktivace komplementu nebo NK buněk, ale je známo, že lymfocyty v lymfoidních orgánech jsou mnohem méně lyzovány. K velmi rychlé depleci dochází tedy jen u buněk v periferní krvi, populace v uzlinách zůstává celkem zachovaná, což je důležité pro zachování obranyschopnosti pacienta. Obnova lymfocytů začíná totiž až po několika týdnech, a to nerovnoměrně pro různé populace. Alemtuzumab ničí více než 95 % CD4+ buněk v periferní krvi včetně jejich regulační subpopulace T regulačních buněk (Treg), i když v menší míře (cca 80 %), a více než 80 % CD8+ buněk. Pokles těchto buněk je dlouhodobý, většinou dochází k normalizaci (ale jen na dolní hranici normy) během prvního roku po podání (graf 1 a 2). Mnohem rychleji než paměťové buňky se obnovuje deplece naivních CD4+ buněk a hlavně zpočátku se rychleji obnovují Treg-lymfocyty. B-lymfocyty jsou na počátku také výrazně snížené (pokles o více než 85 %), ale relativně rychle (během 6 měsíců) dochází k jejich obnově, která je velmi intenzivní (180% zvýšení), a to zpočátku nezralými B-lymfocyty, které postupně konvertují do zralých B-lymfocytů (graf 2). Dochází k dlouhodobé depleci CD19+ paměťových B-lymfocytů důležitých u RS. Tato nerovnoměrnost vede k dysbalanci imunitního systému po podání anti-CD52 terapie a jeho „přenastavení“, které by mělo ideálně zastavit, nebo spíše alespoň pozastavit a zpomalit buňkami zprostředkované autoimunitní onemocnění typu RS. Podání anti-CD52 monoklonální protilátky tedy nevyžaduje dlouhodobě pokračování v terapii, jako je tomu při léčbě neutralizačními protilátkami (např. natalizumab nebo anti-TNF). U-B lymfocytů ale dochází k rychlé obnově a navíc bez „dozoru“ T-lymfocytů, a proto v této fázi dochází k tvorbě vázajících a neutralizačních protilátek, a hlavně rozvoji sekundárních autoimunit protilátkového typu. Účinnost alemtuzumabu byla porovnávána s léčbou interferony beta a tato monoklonální protilátka signifikantně snižuje klinické aktivity onemocnění, rychlost ztráty objemu mozku a zpomaluje progresi onemocnění. Typicky se podává série 5 dávek jako zahajovací a po roce další 3 dávky. Vedlejší účinky zahrnují reakce postinfuzní, infekce, které ale povětšinou nejsou závažné, a autoimunity. Autoimunitní onemocnění jsou, jak již bylo zmíněno, protilátkové, nejčastěji autoimunitní thyreopatie (až 42 % léčených pacientů), a to nejvíce Graves-Basedova typu s protilátkami proti TSH receptoru, trombocytopenie (ITP) a nefropatie, včetně přítomnosti protilátek proti bazální membráně glomerulů. Vzácně byla zachycena i autoimunitní hemolytická anémie. Tak jako u většiny podobných léků, byla vypracována pravidla pro monitoraci takto léčených nemocných RS. Velký důraz je kladen na včasný záchyt thyreopatií a trombocytopenii a také kontrolu renálních funkcí a moči. Při běžném (např. předoperačním) vyšetření nás u těchto pacientů překvapí hlavně lymfopenie, která je nejvýraznější během prvního měsíce terapie, kde počet lymfocytů klesá k neměřitelným hodnotám během několika hodin po podání protilátky, ale ještě po 3 měsících zaznamenáme pouze poloviční hodnoty dolní normy (0,5×109/l) a po roce dolní hodnotu normy (1×109/l) (graf 1). Jak již bylo řečeno, těžká lymfopenie nekoreluje se závažností infekčních komplikací, zřejmě díky zachování populace lymfocytů v uzlinách. Závažnějším problémem jsou herpetické infekce, proto je pacientům až do ukončení prvního měsíce od počátku léčby profylakticky podáván acyklovir (400 mg). Rituximab a ocrelizumab Důležitým diagnostickým laboratorním markerem u RS je přítomnost tzv. oligoklonálních pásů v likvoru, a proto byla úloha B-lymfocytů v patogenezi vždy předpokládána, ale teprve v posledních letech se daří i prokazovat jejich důležitou roli nejen v regulaci T-lymfocytů. Současně stoupá i využití anti-B lymfocytární terapie, známé hlavně z hematoonkologie, v léčbě RS. U rituximabu (Mabtera), chimérické myší – humánní anti-CD20 protilátky, je při použití u RS nejběžněji užíváno schéma 1 g i. v. 2 × po 14 dnech se zopakováním těchto dvou pulsů po 6 měsících. Další mAb je ocrelizumab, humanizovaná anti-CD20 mAb, jejíž podání výrazně zlepšilo klinický stav nemocných i markery MRI, navíc k zlepšení došlo i u primárně progresivní formy RS, kde ostatní léky spíše selhávají. Molekula CD20 není exprimovaná na krátkoi dlouhožijících plazmatických buňkách, takže tato populace zůstává ušetřena. Deplece B-lymfocytů ale také není tak výrazná v lymfoidních tkáních a kostní dřeni a v CNS. Vzhledem k častým reakcím během infuzí (zimnice, horečky, hypotenze, svědění, zčervenání, vyrážka) vyvolaných pravděpodobně uvolněním cytokinů stejně jako u alemtuzumabu, jsou pacienti premedikováni antihistaminiky a kortikoidy nebo jinými protizánětlivými léky. U pacientů s anti-CD20 terapií je lehce zvýšená frekvence infekcí horních cest dýchacích a herpetických infekcí, tuto terapii by neměli dostávat pacienti s aktivní hepatitidou. Obecně se sérové hladiny imunoglobulinů snižují jen málo, nejvíce IgM, ale je třeba brát v úvahu i předchozí terapii nemocného a výchozí hodnoty imunoglobulinů a zvážit alespoň občasné podávání malých dávek imunoglobulinů. Očkování živou vakcínou by mělo být provedeno nejpozději 6 týdnů před zahájením terapie a pak až po úpravě hodnot B-lymfocytů. U inaktivovaných nebo rekombinantních vakcín nelze očekávat plnou odpověď na očkování v době deplece, a proto se také doporučuje očkovat před zahájením terapie. Pokud nemá pacient protilátky proti VZV (varicella zoster virus), měl by být očkován. Těhotenství by nemělo být započato před 6 měsícem po ukončení léčby, protože mAb může po 16 týdnu přejít přes placentu a ohrozit Blymfocyty plodu. Fingolimod Od roku 2010 jsou na trhu i perorální léky pro léčbu roztroušené sklerózy. Samotná cesta podání je pro pacienty velkým benefitem, ale občas tato změna vede k mylnému názoru, že se také jedná o léčbu s méně vedlejšími účinky. Nejvíce a také nejlépe prostudované jsou terapeutické i vedlejší účinky při terapii fingolimodem (Gilenya). Fingolimod – FTY 720 – je strukturální analog myriocinu, produktu askomycety Isaria Sinclairia. Stavbou je podobný sfingosinu. Fyziologicky ze sfingosinu fosforylací vzniká sfingosin1-fosfát (S1P), který prostřednictvím svých receptorů působí na mnoha místech v těle. Tyto receptory se kromě lymfocytů vyskytují i v CNS, endoteliálních buňkách, na převodním systému srdce, cévách a hladké svalovině bronchů. Fingolimod je podáván v dávce 0,5 mg denně (1 tableta), ale v případě výrazného snížení lymfocytů v periferní krvi je tato dávka snižována na 5–6x týdně. Jeho úkolem je se navázat na jeden z chemokinových receptorů pro S1P1, který je na povrchu lymfocytů a buněk CNS, a tím jej blokovat a následně způsobit jeho internalizaci. Zablokování receptoru a tím i znemožnění účinku vlastního S1P (jeho účinkem je vytáhnout lymfocyt z uzliny) vede ke změně poměrů v chemokinových signálech v uzlině a jednoduše řečeno převáží signály s tendencí zadržet lymfocyt (ale pouze CCR7+, tedy naivní a centrálně paměťový) v uzlině. Tato redistribuce lymfocytů snižuje možnost infiltrace autoreaktivních lymfocytů do CNS, ale fingolimod má i přímý účinek na buňky CNS, protože i ty mají S1P1 receptor. Zadržení lymfocytů v uzlinách se výrazně projeví ve výsledcích laboratorních testů – v krevním obraze těžkou lymfopenií (pokles cca o 70 %). Navíc fakt, že nejvíce jsou tímto lékem zadržovány T-lymfocyty a zvláště CD4+, méně B-lymfocyty a ještě méně tzv. přirození zabíječi (NK buňky), vede k tomu, že v imunologických testech jsou nejvíce ovlivněny (sníženy) pomocné (CD4+) T-lymfocyty a populace NK buněk je v absolutních hodnotách snížena jen mírně (obr. 1 a 2). Laboratorní nález pacienta léčeného fingolimodem vypadá podobně jako u pacienta s HIV infekcí. U těchto pacientů jsou CD4+ T-lymfocyty nevratně ničeny virem, v případě léčby fingolimodem je ale efekt reverzibilní a při vysazení léku se vrací k normě během 1 až 2 měsíců (obr. 1 a 2). Co je ale důležitější, v případě potřeby (v přítomnosti infekce) jsou tyto buňky po aktivaci příslušným antigenem opět uvolněny z uzliny do periferní krve a mohou se účastnit imunitní reakce. Aktivace lymfocytu vede totiž ke změně exprese chemokinových receptorů na jeho povrchu, a tím se zvýší tlak na únik z uzliny. Signál přes blokovaný S1P receptor je nahrazen jiným chemokinovým signálem. Nízké počty lymfocytů tedy přímo neznamenají výrazné snížení obranyschopnosti pacienta. S1P receptory nejsou pouze na lymfocytech a buňkách CNS, a proto podávání fingolimodu může mít i další (v tomto případě nežádoucí) účinky. U srdce je ovlivněna frekvence stahů a převodní systém, což může vést k bradykardii a k 1. a 2. stupni artrioventrikulárního bloku. Potíže začínají již po první dávce léku. U pa -cientů s kardiovaskulárním onemocněním (zvláště léčenou bradykardii, ale i ischemickými a dalšími poruchami srdce) je nutné zvážit vhodnost terapie fingolimodem. Dalšími vedlejšími efekty léčby je zvýšení hladiny ALT, krevního tlaku, makulární edém a hypertrofie bronchiálních svalů. Zřejmě kvůli ovlivnění funkce CD8+ T-lymfocytů hrozí infekce hlavně herpetické. Byla zachycena herpetická encefalitida a diseminovaný výsev VZV a je doporučeno očkování, pokud nemá pacient dostatečný titr protilátek. Lék může vést k malformacím plodu, proto se doporučuje důsledná kontracepce. Plánování gravidity je možné nejdříve 3 měsíce po posledním užití léku. Teriflunomid Dalším perorálním lékem v léčbě RS je teriflunomid (Aubagio), což je primární aktivní metabolit leflunomidu. Užívá se v dávce 14 mg jednou denně. Teriflunomid inhibuje syntézu pyrimidinu v aktivovaných lymfocytech, selektivně a reverzibilně blokuje mitochondriální enzym DHODH (dihydro-orotát dehydrogenáza), který exprimují aktivované lymfocyty. V periferní krvi dochází tedy k redukci proliferace stimulovaných T- i B-lymfocytů a také snížení počtu aktivovaných buněk schopných migrovat do CNS. Tzv. klidové, nestimulované lymfocyty nejsou tímto preparátem ovlivněny. Je předpokládán i přímý neuroprotektivní efekt v CNS. Ved -lejšími efekty léčby je zvýšení hladiny ALT, neutropenie a lymfopenie (pokles o 15 %), trombocytopenie, zhoršená kvalita vlasů, zvýšení krevního tlaku a nauzea. Hladina imunoglobulinů mírně klesá, ale odpověď na očkování není podle klinických studií ovlivněna, stejně tak nebylo prokázáno zvýšení závažných infekcí. Na zvířecích modelech byla prokázána možnost poškození plodu, proto je kontraindikován u těhotných i graviditu plánujících pacientů. Teriflunomid má dlouhý biologický poločas (15–18 dnů) a k otěhotnění by mělo dojít až po 4 měsících po ukončení léčby. V případě nutnosti je možné teriflunomid z organismu okamžitě vymýt podáním cholestyraminu nebo živočišného uhlí. Dimetyl fumarát Dimetyl fumarát (Tecfidera) zvyšuje hladinu Nrf2 (nucler factor erythroid 2 derived factor 2) a tím hladinu buněčného redox potenciálu, gluta -thionu a ATP a také mitochondriálního membránového potenciálu. Ovlivňuje dendritické buňky a vede ke změně odpovědi CD4+ lymfocytů ve smyslu preference produkce Th2 cytokinů. Snižuje migraci buněk přes hematoencefalickou bariéru. Zvýšení antioxidativní odpovědi v buňkách má na buňky CNS cytoprotektivní účinek. V současné době se u RS používají enterosolventní tablety, které zamezí kontaktu látky se sliznicí úst, jícnu a žaludku, přesto by neměl být užíván pacienty s vředovou chorobou. Po týdnu zaváděcí terapie 120 mg 2x denně se užívá v dávce 240 mg 2x denně. K vedlejším účinkům patří gastrointerstinální potíže a hlavně epizody zčervenání – flush (zčervenání obličeje, event. i zrudnutí kůže, pocit horka, pálení a pocení, bolesti hlavy, zubů). U těchto pacientů nedochází ke zvýšení krevního tlaku, ale vaskulární reakci. U většiny (ale ne u všech) pacientů dochází po čase k vymizení nebo alespoň k snížení intenzity příznaků. Podání léku s potravou snižuje tyto potíže. Dalšími vedlejšími efekty léčby je zvýšení hladiny ALT (až 2–3 násobek horního limitu) a lymfopenie. Nevhodný je i u kardiaků. Byly popsány arytmie, palpitace, a dokonce akutní infarkt myokardu, proto by mělo být pravidelně kontrolováno EKG a vzhledem k možné hyperlipidémii i lipidogram. Po ukončení užívání léku se doporučuje ještě minimálně 30 dnů antikoncepce, pak je možné plánovat graviditu. Léky používané v terapii RS logicky nejvíce ovlivňují imunitní systém. Podávání jednotlivých léků ve studiích nevedlo povětšinou k výrazně vyšší frekvenci nebo závažnosti infektů, ale reálný pacient je léčen mnohem déle, a hlavně se léčba postupně eskaluje, preparáty se mění a jejich vliv na snížení obranyschopnosti se potencuje navzájem. Celkový dopad dlouhodobé terapie RS na snížení obranyschopnosti určitě zaznamenáváme. Infekce, zvláště virové, jsou obecně považovány za jeden ze spouštěčů autoimunitních onemocnění a u pacientů s RR formou RS velmi často prokážeme souvislost mezi atakou onemocnění a infekcí. Kromě vlivu terapie jsou pacienti s RS více ohroženi infekcemi kvůli svému neuro logickému postižení (zvláště močové infekce). Řada nemocných RS je navíc k infekcím vnímavější již před nasazením terapie. Více než u běžné populace je u pacientů s RS nutné pečlivě přeléčit každý infekt, zvláště močový, a rozhodně není vhodné přecházet virová onemocnění. Podávání imunoglobulinů je bezpečné, ale ne vždy dostatečně účinné, ale u eventuální podpory imunity je nutné velmi zvažovat, zda je nevyhnutelná a spíše nevyvolá zhoršení vlastního onemocnění. Dlouhodobá léčba RS vede ale i k dalším problémům. Velká část pacientů navštěvuje endokrinologické a kardiologické ambulance, řada léků může vyvolat hematologické a psychické poruchy. V případě dalších i s RS a její léčbou nesouvisejících nemocí, by měl ošetřující lékař zvažovat svůj terapeutický postup právě i s ohledem na neurologem podávané léky, vždyť třeba hepatopatie je jedním z nejčastějších vedlejších účinků léčby RS. Úspěšná terapie ale také umožňuje mladým pacientům zcela plnohodnotný život včetně cestování (vždy je nutné velmi zvažovat očkování, hlavně živou vakcínou) a těhotenství, které by ale mělo být plánované s ohledem na celkový stav a hlavně typ léčby nemocné. Tady je ale rozhodnutí plně v kompetenci ošetřujícího neurologa. Foto popis| GrafZ 1: Zm ěny hod not lymfocytů a eozinofilů během 10 let v zá vislosti na terapii Foto popis| Graf 2: Změny hodnot zastoupení lymfocytárních subpopulací během 10 let v závislosti na terapii Z O autorovi| MUDr. Helena Posová, CSc. Ústav imunologie a mikrobiologie a Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN Praha   Syndrom ruka-noha-ústa Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 7.5.2018  Zdravotnické noviny.  Strana 25  Příloha - ZN plus - Neurologie MUDr. Kilián Resl Pediatrie Syndrom ruka-noha-ústa je infekční virové onemocnění typické pro dětský věk. Je způsobeno infekcí některými kmeny enterovirů. Projevuje se kožními a slizničními příznaky v typické lokalizaci (dutina ústní, ruce, nohy). Vzhledem k charakteristickému klinickému obrazu nebývá diagnostika pro zkušeného lékaře problematická. Onemocnění probíhá většinou mírně a léčba je pouze symptomatická. Ve vzácnějších případech však může mít i komplikovaný průběh. Syndrom ruka-noha-ústa je způsobený infekcí některými kmeny enterovirů. Jedná se konkrétně o enterovirus 71, coxsackie -viry skupiny A (nejčastěji sérotyp A16, dále i A4, A5, A6, A10), coxsackieviry skupiny B (sérotyp 2 a 5). Popsány byly i smíšené infekce dvěma různými kmeny. V Evropě se jako nejčastější etiologické agens uvádí coxsackie A16. Odlišná je situace ve východní Asii, kde podle literárních údajů dominují infekce enterovirem 71 (86,5 % případů), coxsackie A16 je na druhém místě. Onemocnění se majoritně vyskytuje v dětském věku a mezi pediatry je proto všeobecně známé. Podle některých literárních údajů je až 95 % pacientů mladších než 5 let. Nakazit se však může i dospělý jedinec a i u něj se může infekce projevit plně rozvinutým klinickým obrazem. Nákaza probíhá kapénkovou infekcí anebo orofekální cestou. Často je přenos virů nepřímý, prostřednictvím kontaminovaných předmětů. Vyvolávající viry jsou totiž velmi odolné, schopné dlouho přežívat ve venkovním prostředí, aniž by ztratily infekčnost. Vzhledem k vysoké nakažlivosti probíhá často onemocnění v malých i větších epidemiích. Velmi často onemocní současně sourozenci a další děti v blízkém kontaktu. Pacient je nejvíce infekční v akutní fázi onemocnění, tj. v době výskytu čerstvých kožních a slizničních lézí, což trvá několik dní. Riziko nákazy pak ale trvá mnohem déle, zejména pokud se jedná o orofekální přenos. Reálné riziko trvá určitě jeden až dva týdny po zhojení vyrážky, po -dle literárních údajů však pacient často vylučuje virové partikule do stolice ještě měsíc po prodělaném onemocnění. Prevence šíření nákazy spočívá zejména v adekvátní izolaci nemocného, a to i v době rekonvalescence. Opakovaně jsme se setkali s přenosem infekce od klinicky již zcela zdravého dítěte. Samozřejmě zde závisí na compliance rodičů, jak dlouho jsou ochotní zůstávat doma s dítětem, které navštěvuje kolektivní zařízení. To se ovšem týká i jiných infekcí. Kromě snahy o izolaci pacienta je zásadní dodržování základních hygienických opatření, to je zejména důkladné mytí rukou, nepoužívání společného jídelního nádobí a podobně. Po proběhlé nemoci zůstávají ochranné paměťové protilátky pouze proti konkrétnímu sérotypu, který onemocnění způsobil. Proto jsou možné i opakované nákazy se stejným klinickým obrazem, pokud se pacient nakazí jiným sérotypem. V našich podmínkách vykazuje syndrom typicky sezonní výskyt v průběhu roku. Nejvyšší incidence je popisována obvykle na sklonku léta a pak výskyt prudce klesá. Výskyt mívá epidemický charakter a menší epidemie se mohou objevit kdykoli během roku. Relevantní statistické údaje o výskytu tohoto onemocnění v České republice bohužel nejsou k dispozici. V běžné klinické praxi – alespoň podle našich zkušeností – není tato infekce rutinně hlášena. Příznaky onemocnění se objeví za tři až pět dní Inkubační doba syndromu ruka-noha-ústa je tři až pět dní. Prvními příznaky jsou zvýšená teplota, často až febrilie, únava a bolest v krku. V některých případech se může vyskytnout nevolnost, průjem, zvětšení mízních uzlin. Následně se začínají objevovat kožní a slizniční projevy. Nejprve jako zarudnutí hrdla a zarudlá místa v typických lokalizacích na kůži, zakrátko je možno pozorovat aftózní projevy v dutině ústní (na jazyku, dásních i bukální sliznici) a drobné šedavé puchýřky o velikosti 3–7 mm na kůži. Výsev v dutině ústní je bolestivý, a proto může u menších dětí způsobit problémy s příjmem potravy a tekutin. Typickou lokalizací kožních projevů jsou dlaně, prsty (zejména po stranách prstů), chodidla a prsty na nohou, méně dorzální strana rukou a nohou. Typicky jsou kožní projevy též na rtech a kolem úst, méně často i jinde v obličeji. Při těžších průbězích onemocnění zvláště u malých dětí se může objevit výsev i na předloktí, pažích, v tříslech, na hýždích a stehnech. Pacienti často uvádějí svědění až pálení dlaní a chodidel a v důsledku svědění dochází u dětí k exkoriacím na postižených místech kůže. Při nekomplikovaném průběhu teploty odeznívají obvykle po několika málo dnech od propuknutí onemocnění a exantém se hojí v průběhu týdne až deseti dnů bez tvorby jizev. Infekce jednotlivými virovými sérotypy (enterovirus 71, coxsackieviry) probíhají pod identickým obrazem a klinicky není možné je rozlišit. V některých případech (častěji u dospělých) probíhá onemocnění oligosymptomaticky s neúplně vyjádřeným klinickým obrazem. Teploty mohou být mírné a eflorescence se omezí na několik vezikulek. V těchto případech diagnózu stanovíme spíše na základě epide -miologické situace v rodině. Na tomto místě je nutno zmínit nozologickou jednotku, která se nazývá herpangina. To je onemocnění, které kromě jiných kmenů coxsackievirů může způsobit i kmen A16, který se jindy projevuje syndromem ruka-noha-ústa. Pro herpanginu je typický velký výsev bolestivých aftů na měkkém patře, patrových obloucích, uvule, tonzilách a jazyku. Eflorescence se však nevyskytují na dásních, bukální sliznici, ani na rtech. Infekce ze škrábání kůže a odmítání potravy pro bolest v ústech Prognóza onemocnění je obecně velmi dobrá a u většiny pacientů je průběh nekomplikovaný. Mezi častější komplikace patří lokální infekce postižené kůže při škrábání. U malých dětí může pro bolestivost v dutině ústní dojít k odmítání perorálního příjmu a v důsledku toho k přechodné potřebě parenterálního podání tekutin. Mnohem vzácnější, ale literárně dobře popsané, jsou případy neurologického postižení při infekcích enterovirem 71. V minulosti se opakovaně vyskytly epidemie infekcí kmenem tohoto viru se zvýšenou neurovirulencí, při kterých docházelo k neuroinfekcím v podobě aseptické meningitidy, periferních paréz podobných poliomyelitidě a vzácněji se objevil závažný bulbární syndrom. Nejvyšší riziko těchto komplikací bylo u dětí do 3 let věku. Přítomnost typických kožních a slizničních projevů syndromu ruka-noha-ústa je v těchto případech značně variabilní až po jejich úplné chybění. Nejzávažnější epidemie infekcí enterovirem 71 s častým výskytem neurologických komplikací se objevily opakovaně v Austrálii a ve východní Asii. V Evropě byly zaznamenány takové epidemie v 70. letech v Bulharsku a Maďarsku. Literárně se mezi komplikacemi onemocnění uvádí též riziko spontánního potratu při infekci těhotné ženy v 1. trimestru těhotenství. Byly popsány i intrauterinní infekce plodu vedoucí k hydrocefalii a hepatosplenomegalii. Diagnózu onemocnění v běžné klinické praxi stanovujeme obvykle na základě typického klinického obrazu, případně s přihlédnutím ke znalosti epidemiologické situace a známých pacientů, kteří byli v kontaktu. Jen zřídka máme důvod k provedení sérologického vyšetření, které může diagnózu potvrdit. Provedeme-li z diferenciálně diagnostických důvodů základní laboratorní vyšetření, nalezneme pravděpodobně mírně zvýšenou hladinu C-reaktivního proteinu, v krevním obraze leukocytózu a mohou se též objevit atypické lymfocyty. Pokud bychom chtěli z nějakého důvodu identifikovat konkrétní virový sérotyp, připadalo by v úvahu vyšetření PCR. V diferenciální diagnóze musíme odlišit onemocnění s podobnými projevy v dutině ústní, u kterých však chybějí kožní projevy: herpangina (enantém v hrdle, nikoli na dásních, bukální sliznici a rtech), herpetická gingivostomatitida (lokalizace podobná jako u syndromu ruka-noha-ústa, převážně dásně, bukální sliznice, rty; eroze bývají rozsáhlejší, silně bolestivé). Dále odlišujeme ostatní exantémová onemocnění, která by také mohla být v určité fázi vývoje zaměněna: zejména varicella, spála, erythemamultiforme, impetigo. Léčba je symptomatická Léčba syndromu ruka-noha-ústa je symptomatická. K ošetřování bolestivých slizničních lézí v dutině ústní používáme antiseptika, nejčastěji s benzydaminem. Řešíme-li odmítání potravy u malých dětí, bylo by možno použít lokální aplikaci lidokainu, což je někdy doporučováno. Při neopatrném či domácím použití však hrozí nežádoucí efekt – znecitlivění hltanu a z toho plynoucí porucha polykacího aktu a riziko aspirace. Efektivnější může být podání běžných celkových analgetik (paracetamol, ibuprofen), která používáme i k tlumení horeček. Důležité je dítěti nabízet pokrmy vhodné konzistence a chuti, tj. měkká či kašovitá jídla bez dráždivých složek (pozor na kyselé). Trvá-li u dítěte nedostatečný perorální příjem včetně příjmu tekutin, vyžaduje onemocnění hospitalizaci a parenterální přívod tekutin. Při svědění kůže se můžeme pokusit o úlevu podáním systémového antihistaminika. V regionu východní Asie, kde se lékaři v daleko větší míře než u nás setkávají se závažnými neurologickými komplikacemi způsobenými enterovirem 71, došlo v posledních letech k úspěšnému vývoji účinné vakcíny proti tomuto kmenu. Foto autor| Foto: archiv autora Foto autor| Foto: archiv autora Foto autor| Ilustrace: Depositphotos O autorovi| MUDr. Kilián Resl, Oblastní nemocnice Příbram a.s., dětské oddělení Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze, novorozenecké oddělení   Jak se zjišťuje přítomnost těhotenské cukrovky? Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 4.5.2018  abctehotenstvi.cz  Strana 0   Přítomnost těhotenské cukrovky se zjišťuje pomocí stanovení hladiny cukru (glykémie) v žilní krvi a to celkem dvakrát v průběhu těhotenství. Zdroj: Shutterstock.com1. Na začátku těhotenství (co nejdříve po jeho zjištění) má být všem ženám stanovena glykémie nalačno. Slouží k odhalení poruchy, která byla pravděpodobně přítomná už před těhotenstvím nebo vznikla na začátku těhotenství. Je-li glykémie nalačno v žilní krvi 5,1 mmol/l a vyšší, vyšetření by se mělo následující den zopakovat. Je-li také druhá glykémie 5,1 mmol/l a vyšší, je potvrzena diagnóza těhotenské cukrovky a žena má být poslána na diabetologii. Je-li druhá glykémie v normě, žena by měla absolvovat test na cukrovku OGTT (nejlépe tentýž den), jehož výsledek rozhodne. 2. Mezi 24.-28. týdnem těhotenství má být u všech žen, kterým nebyla zjištěna cukrovka na začátku těhotenství, provedeno OGTT Na obě vyšetření (na začátku těhotenství i mezi 24.-28. týdnem) odesílá ženu ošetřující gynekolog a odběry by měly proběhnout v laboratoři (ne v ordinaci lékaře), která je vybavena ke správnému provedení vyšetření. Zdroj: Shutterstock.comProč se změnila kritéria pro diagnózu těhotenské cukrovky a proč jsou hodnoty jiné než u netěhotných? Ty z Vás, které již prodělaly těhotenskou cukrovku v předchozím těhotenství, zhruba před rokem 2011/2012, si možná vzpomínají, že diagnostická kritéria byla tehdy nastavená jinak. Některá pracoviště navíc neprováděla měření v 60. minutě OGTT. V roce 2008 byla dokončena velká mezinárodní studie HAPO provedená u cca 25 tisíc těhotných žen, u kterých byl sledován vliv mateřské glykémie (zjištěné při OGTT se 75 g glukózy a měřením v 60. i 120. minutě) na rozvoj těhotenských komplikací a komplikací novorozence. Výsledky byly netrpělivě očekávány, protože do té doby byla kritéria pro diagnózu těhotenské cukrovky nejednotná (v každém státě jinak) a většinou odvozená od kritérií pro všeobecnou populaci (tak tomu bylo i v ČR). Tato studie byla historicky první, která na takto velké populaci těhotných žen porovnala výsledky OGTT s komplikacemi, které neléčený diabetes představuje pro těhotenství. Trvalo další 2 roky než se mezinárodní asociace pro studium vlivu diabetu na těhotenství IADPSG usnesla, že na základě zjištěných výsledků navrhne nová kritéria tak, aby lépe odrážela riziko komplikací pro matku a dítě. Proto jsou tato nová kritéria jiná než byla dříve a jiná než pro zbytek populace. Nová diagnostická kritéria byla následně přijata WHO a postupně jsou přijímána odbornými společnostmi v jednotlivých zemích. Text vznikl ve spolupráci s MUDr. Hanou Krejčí, Ph.D., z 3. interní kliniky a Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze. https://www.abctehotenstvi.cz/txt/jak-se-zjistuje-pritomnost-tehotenske-cukrovky   Závislost, o které se nemluví? Češi ujíždějí na lécích, je jich stejně jako alkoholiků Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 4.5.2018  eurozpravy.cz  Strana 0   Praha - V Česku stoupá počet lidí, kteří jsou závislí na lécích. Přitom je tato závislost stejně závažná jako užívání tvrdých drog či alkoholismus. V Česku doposud chybí záchytná síť pro lidi, kteří jsou na lécích závislí. To se má ale v budoucnu změnit. Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil chce do roku 2027 dostatečný počet ambulancí, které by měly lidem pomoci. Počítá s tím i ve strategii protidrogové politiky, která je navrhovaná na příštích devět let. Muž ve velkém kšeftoval s léky na předpis. Vrchní soud mu potvrdil trest ÚS vyhověl farmaceutické firmě, vleklý spor o lék se musí řešit znovu Konec dohadům? Odborníci konečně zjistili, jestli škodí antikoncepce. Tady je výsledek Chce také lépe pracovat s lékaři, kteří předepisují léky a zároveň chce lépe vzdělávat uživatele léků a veřejnost. Závislost na lécích byl přitom dlouho opomíjený problém. "Například ženy často užívají léky na uklidnění, třikrát častěji než muži," uvedl Vobořil. Podle zatím posledních odhadů užívá ve zvýšené míře hypnotika a sedativa v Česku kolem 900 tisíc lidí. Mezi tyto léky se objevují i prášky na uklidnění a na spaní. Závislost na lécích zhoršuje zdravotní stav i kvalitu života. "Denních kuřáků máme kolem dvou milionů, rizikových uživatelů alkoholu zhruba přes milion. Řádově lze tedy problém zneužívání léků srovnat s alkoholem," uvádí šéf Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislost Viktor Mravčík. This is a modal window. Dle statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv se v loňském roce do lékáren rozvezlo 2,4 milionu balení hypnotik a sedativ. Kromě lékáren, kde lidé koupí léky na předpis, je mohou nakoupit i načerno na internetu. Léky, které škodí? Tyhle máte možná doma, Češi je milují, odborníky jímá hrůza Úplatky ze předpis léků? Policie chce obžalovat 25 farmaceutů a lékařů Jsou antidepresiva jen drahé lentilky? V západním světě patří mezi nejčastěji předepisované léky V Česku už sice fungují adiktologické ambulance, které se zabývají léčbou závislosti, ale podle koordinátor Vobořila k nim má přístup 75 procent populace. Do budoucna chce podpořit jejich rozvoj. Budování těchto ambulací a školení lékařů by stát mělo přijít na 20 milionů korun ročně. Na léčbu, spojenou se závislostmi, přitom zdravotní pojišťovny ročně vynaloží 1,5 miliardy, z čehož jen 200 milionů dá na provozy specializované na léčbu závislostí. Psychiatrické léčebny hlásí, že ročně hospitalizují kolem dvou tisíc lidí závislých na hypnotikách a sedativech. Přitom se tento počet od roku 1989 prakticky nemění. Uživatelé nadměrného množství léků by si měli odvykat v nemocnici, zatímco odvykání na heroinu lze zvládnout v domácích podmínkách. "Na heroinový absťák neumřete, ale když člověk naráz vysadí velké dávky léku proti úzkosti, umřít může," vysvětluje Jakub Minařík, psychiatr z Kliniky adiktologie v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. Podle něj by problém se závislostmi na lécích mohla vyřešit větší informovanost pacientů, kteří se kvůli rostoucí spotřebě mohou uchýlit i k nakupování léků na internetu. "Když sednete k internetu a napíšete 'koupím Hypnogen', tak zjistíte, že ho můžete koupit spoustu," uvádí Minařík. Češi si ale také mohou léky objednat i ze zahraničí. http://domaci.eurozpravy.cz/zdravotnic...lecich-je-jich-stejne-jako-alkoholiku/   Rozhovor s PharmDr. Marinou Lisou o pálení žáhy Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 4.5.2018  zdraviamy.cz  Strana 0   Šárce Málkové, Marina Lisá Autor redakce Zdraviamy · Publikováno 4.5.2018 · Aktualizováno 4.5.2018 Pálení žáhy potká během života až 40 % populace. Přispívá k tomu i fakt, že vznik potíží bývá spojen se špatným životním stylem, který v dnešní společnosti není ničím výjimečným. Přestože okamžitou pomoc slibuje řada tzv. babských rad, měli bychom se spoléhat především na účinnou léčbu. Šárce Málkové o pálení žáhy povídala PharmDr. Marina Lisá, farmaceutka z Všeobecné fakultní nemocnice. http://www.zdraviamy.cz/rozhovor-s-pharmdr-marinou-lisou-o-paleni-zahy/   Očkování proti spalničkám potřebují i zdravotníci. Měli by si nechat zkontrolovat protilátky Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 6.5.2018  zdravotnickydenik.cz  Strana 0   Ludmila Hamplová Zatímco pro v dětství očkovaného čtyřicetiletého zdravotníka, pokud se nakazí, bude nemoc pravděpodobně znamenat vyrážku a pár dní nepohodlí, malé neočkované dítě může v důsledku této infekce bojovat o život,“ zdůrazňuje docent Maďar s tím, že chránit je třeba nejzranitelnější. Ilustrační obrázek: Pixnio Vyšetření na přítomnost protilátek proti spalničkám a případné přeočkování se týká několika stovek pražských zdravotníků. V souvislosti se současnou epidemií spalniček v metropoli čeká mimořádné očkování pracovníky urgentních příjmů pražských nemocnic. Někteří z nich nebyli v dětství očkování vůbec, část z nich pouze jednou místo nezbytných dvou dávek vakcíny a u dalších po několika desetiletích už nemusí očkování poskytovat dostatečnou ochranu. Současná epidemie spalniček v Praze ovlivňuje i práci zdravotníků. Kvůli onemocnění jednoho ze zaměstnanců a nutné izolaci dalších zdravotníků musela být 20. dubna uzavřena část urgentního příjmu FN Motol, jehož provoz bude plně obnoven 7. května. O pacienty, kteří obvykle mířili sem, se musely postarat ostatní pražské nemocnice. Zdravotní záchranná služba hl. m. Prahy má kvůli kontaktu se spalničkami v izolaci 21 lidí. Ke konkrétním opatřením pak přistoupila Krajská hygienická stanice. Vytipovaní zdravotníci jsou vyšetřováni na přítomnost protilátek proti spalničkám, část z nich pak čeká mimořádné očkování. Od začátku roku bylo v metropoli potvrzeno 73 případů spalniček. „Prvotní příčinou zvýšeného výskytu spalniček v Praze na konci ledna byly neočkované děti. Proočkovanost u dětí proti spalničkám v poslední době značně poklesla. Z výsledků naší poslední kontroly k 30. 4. 2017 vyplývá, že proočkovanost proti spalničkám u ročníku 2012 činila již jen 73.6 %. V důsledku toho tu pak existuje skupina lidí, kteří onemocní a virus šíří dál,“ popisuje situaci Zbyněk Boublík, mluvčí pražské hygienické stanice. Současně u dospělých postupně slábne odolnost vůči infekci, kterou získali v dětství očkováním. Konkrétně se onemocnění ve 24 případech týká dětí a mladistvých, z toho 18 dětí proti spalničkám očkováno nebylo. U pěti nemocných dětí nemohlo být očkování provedeno, protože nedosáhly potřebného věku k provedení očkování a u třinácti dětí rodiče očkování odložili nebo zcela odmítli. Dalších pět dětí bylo očkováno na Ukrajině a u jednoho dítěte cizince zatím rodiče nedohledali potřebné informace o očkování. „Z prozatím nemocných dospělých 4 lidé ve věku čtyřiačtyřicet až sedmačtyřicet let absolvovali očkováni jen jednou dávkou očkovací látky; 41 osob pak nedisponovalo žádným dokladem o očkování nebo o očkování neví; kompletní očkování dvěma dávkami očkovací látky doložily 4 osoby,“ shrnuje mluvčí. Podrobněji o příčinách výskytu spalniček v Česku zde. Nárůst pacientů kvůli omezení urgentního příjmu ve FN MotolFakultní nemocnice Motol musela kvůli onemocnění spalničkami u jednoho ze zaměstnanců urgentního příjmu omezit provoz. Konkrétně byla uzavřena lůžková část urgentního příjmu. Podle informací nemocnice se provoz po více než dvou týdnech plně obnoví v pondělí 7. května. I během omezení ale FN Motol přijímala pacienty například s cévními mozkovými příhodami, akutním infarktem myokardu i po závažných traumatech. Dětský centrální příjem pak funguje bez omezení. „Pro Zdravotní záchrannou službu to znamená transportovat ostatních pacienty do jiných nemocnic, ale ani tak nedochází k prodloužení dojezdových časů s pacientem do nemocnice. Snažíme se pacienty rozvážet plošně, do různých nemocnic a to proto, aby nebyla zahlcena nejbližší zdravotnická zařízení,“ přibližuje Jana Poštová, tisková mluvčí ZZS HMP. Tyto pacienty pak přijímala například Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích, jejíž akutní příjem (emergency) zažil nárůst pacientů asi o 25 až 30 %. „V souvislosti s tím byl navýšen počet zdravotnických pracovníků do pohotovostních služeb,“ dodává Jitka Zinke, mluvčí nemocnice. S nárůstem pacientů se musela vypořádat také Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, která sídlí v centru města. „S kapacitou našich pracovišť v souvislosti s omezením provozu urgentního příjmu v Motole problém nemáme, ale navýšení ošetřených a přijímaných pacientů jsme pocítili na chirurgických klinikách a také na neurologii,“ popisuje Filip Brož, mluvčí nemocnice. Podle něj pracoviště VFN vyhledávali pacienti sami, protože věděli o omezení provozu ve FN Motol. Naopak výraznější nárůst pacientů nepociťují Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a ani Nemocnice Na Homolce. Výskyt spalniček však má vliv na práci pražské záchranky. „V současné době je 21 z našich zaměstnanců v izolaci, nicméně i přesto je provoz pražské záchranné služby plně zajištěn vlastními silami a prostředky,“ upřesňuje mluvčí. Současně ZZS HMP na svých facebookových stránkách vyzvala veřejnost ke spolupráci: „Velmi žádáme naše pacienty a jejich příbuzné, kteří jsou kvůli spalničkám v izolaci, aby tuto skutečnost neprodleně hlásili již při volání na 155, anebo nejpozději našim posádkám před začátkem ošetřování.“ Zdravotníci 35+ by si měli nechat zkontrolovat protilátkyPlošné očkování proti spalničkám není pro zdravotníky v Česku povinné ze zákona. Výjimku tvoří pouze ti, kteří jsou pracují na infekčních a venerologických odděleních či klinikách. Pro srovnání očkování proti spalničkám je pro zdravotníky povinné ve Slovinsku, pro některé skupiny zdravotníků pak ve Velké Británii a všem zdravotníkům doporučované v Německu, Rakousku nebo Itálii. Naopak toto doporučení zcela chybí v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Dánsku nebo Finsku. Americký úřad Centers for Diseases Control and Prevention pak doporučuje očkování proti spalničkám lékařům, zdravotním sestrám, pracovníkům urgentních příjmů, stomatologům, ale také studujícím medicínských oborů či dobrovolníkům působícím ve zdravotnických zařízeních. Toto doporučení se týká osob, které se narodily před rokem 1957, nebyli očkování kombinovanou vakcínou proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím nebo nemají k dispozici aktuální vyšetření na přítomnost protilátek proti této infekci, které by dokazovalo, že jsou vůči spalničkám imunní. U českých zdravotníků je to jinak. Obecně závazné doporučení v případě spalniček neexistuje. To ale neznamená, že by čeští zdravotníci proti spalničkám nebyli chráněni vůbec. Záleží však na jejich věku a dalších faktorech. Plošné očkování proti spalničkám bylo v Československu zavedeno v roce 1969 a týkalo se dětí narozených v předchozím roce. „Pokud se jedná o zdravotníka narozeného dříve, může mít protilátky proti spalničkám z dětství, pokud toto onemocnění prodělal. Je ale také možné, že protilátky nemá, a tedy je potenciálně ohrožen touto infekcí,“ vysvětluje docent Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity a prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny. Do roku 1974 se pak v Československu očkovalo pouze jednou dávkou vakcíny, která neposkytuje dostatečnou ochranu. Potřebné dvě dávky jsou podávány plošně od roku 1975. „Obecně platí, že pokud dojde k výskytu infekce v případě, že byl člověk očkován, pátráme po příčinách a v případě očkování proti spalničkám mohlo v minulosti dojít k tomu, že vakcíny nebyly zcela správně skladovány a transportovány, což nepříznivě ovlivnilo jejich účinnost,“ dodává. Podle něj jsou proti spalničkám dostatečně chráněni ti, od jejich očkování uběhlo méně než zhruba třicet až třicet pět let. U čtyřicátníků je pak možné, že efekt očkování je postupně oslaben. „Smyslem očkování je vždy chránit ty nejzranitelnější, což se v případě spalniček týká malých dětí. Zatímco pro v dětství očkovaného čtyřicetiletého zdravotníka, pokud se nakazí, bude nemoc pravděpodobně znamenat vyrážku a pár dní nepohodlí, malé neočkované dítě může v důsledku této infekce bojovat o život,“ zdůrazňuje docent Maďar s tím, že i dospělý člověk, od jehož očkování proti spalničkám uběhlo několik desítek let nebo byl očkován pouze jednou dávkou vakcíny je pořád v lepší situaci než dítě, které nebylo očkováno vůbec. I když už očkování nemusí zabránit tomu, že se nakazí, průběh onemocnění u něj bude s největší pravděpodobností mírný. Obecně by podle jeho názoru měli zdravotníci zhruba od třiceti pěti let a starší, kteří buď byli očkováni pouze jednou dávkou vakcíny či nelze u nich doložit, zda infekci prodělali v dětství, sami zvážit vyšetření na protilátky a podle výsledků se pak případně rozhodnout pro očkování proti spalničkám. Příkladem zodpovědného přístupu zdravotníka je praktický lékař pro děti a dorost Daniel Dražan, který působí v Jindřichově Hradci. „Nemám žádný záznam z dětství o provedeném očkování, a proto jsem se v roce 2001 sám rozhodl nechat se proti spalničkám očkovat. V roce 2012 jsem pak absolvoval vyšetření protilátek proti spalničkám, které potvrdilo, že jsem dostatečně chráněn,“ říká. Pro očkování se rozhodl, ačkoliv se osobně ve své ordinaci se spalničkami zatím nesetkal. Chce ale před případnou infekcí chránit sám sebe i své pacienty. „Podle mého názoru by všichni zdravotníci měli být imunní nebo se nechat očkovat jak proti spalničkám, tak také proti příušnicím, zarděnkám, planým neštovicím, černému kašli a chřipce. Jsou tak sami chráněni a současně dbají na bezpečnost svých pacientů,“ dodává. Význam očkování proti spalničkám pro zdravotníky si uvědomuje také Svatava Kmeťová, která působila jako lékařka na dětském oddělení, přesněji intermediální JIP v Nemocnici v Děčíně. „Jsem ročník, který již byl v dětství očkován dvěma dávkami vakcíny. Během studia medicíny mi pak stejně jako ostatním dívkám byly vyšetřovány protilátky a před čtyřmi lety jsem na JIP jednu noc pečovala o dítě, které se následující den osypalo spalničkovým exantémem. Onemocněl veškerý personál, který se o toto dítě staral, tedy kromě mě,“ vzpomíná lékařka, která je nyní na rodičovské dovolené a očkování svých vlastních dětí považuje za velmi důležité. Části pražských zdravotníků se týká mimořádné očkováníV souvislosti s probíhající epidemií spalniček v Praze podle informací Krajské hygienické stanice hl.m. Prahy roste zájem ze strany zdravotnického personálu o vyšetření protilátek i očkování. „Z naší strany jsou také zdravotníci o stávajícím epidemickém výskytu i počtu nemocných pravidelně informováni, stejně jako široká veřejnost. Zdravotníci, kteří jsou odebráni na protilátky a mají nedostatečnou nebo hraniční hladinu protilátek se následně nechávají očkovat,“ vysvětluje mluvčí Zbyněk Boublík. Na základě iniciativy pražských hygieniků je již několik měsíců realizováno průběžné vyšetřování zdravotnického personálu na protilátky proti spalničkám. V první fázi šlo o ty pražské zdravotníky, kteří s nemocnými přišli do přímého kontaktu. „Již na začátku února jsem oslovil ředitele pražských nemocnic s žádostí o součinnost a vytipování zdravotnického personálu, u kterého by bylo vhodné nechat provést vyšetření na protilátky,“ říká šéf pražských hygieniků Jan Jarolímek a upřesňuje, že byly již vyšetřeny na protilátky necelé dvě tisícovky pražských zdravotníků. V navazujících fázích se po dohodě s jednotlivými nemocnicemi přistoupilo k vyšetřování personálu urgentních příjmů, kde existuje z pohledu hygieniků největší riziko kontaktu zdravotníků s nemocným spalničkami. Tyto kroky se také aktuálně týkají i personálu Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. „Všichni naši zaměstnanci jsou v současné době postupně vyšetřováni na hladinu protilátek proti spalničkám v krvi,“ dodává mluvčí záchranky Jana Poštová. Například ve Fakultní nemocnici Motol bylo takto vyšetřeno 560 zaměstnanců, v Nemocnici Na Bulovce zhruba šest set pracovníků a Nemocnice Na Homolce takřka prověřila čtyři sta osob. „Díky výborné práci Oddělení klinické mikrobiologie a antibiotické stanice pod vedením primáře Václava Vaniše, máme v nemocnici problém spalniček pod kontrolou a zaměstnanci nemocnice mají možnost podstoupit vyšetření na protilátky,“ upřesňuje Martina Dostálová, mluvčí Nemocnice Na Homolce s tím, že už v loňském roce nemocnice vytipovala zaměstnance v riziku infekce, například sloužící na akutním příjmu. „Těmto zaměstnancům bylo již v loňském roce nabídnuto vyšetření na protilátky a těm, kteří byli negativní byla nabídnuta vakcinace. Z 275 vytipovaných zaměstnanců bylo zatím provedeno vyšetření u 85 % z nich,“ dodává s tím, že v souvislosti s probíhající epidemií byli zaměstnanci opětovně informováni o možnosti vyšetření a následné vakcinaci. Možnost absolvovat vyšetření protilátek proti spalničkám mají také zaměstnanci Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Odběryna vyšetření protilátek se mohou provést přímo na klinice nebo oddělení, na kterém naši zaměstnanci pracují, nebo u svého praktického lékaře. Hladiny protilátek proti spalničkám, na základě naší vzájemné spolupráce, pro nás vyšetří kdykoli Národní referenční laboratoř pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19 ve Státním zdravotním ústavu,“ popisuje Hana Vránová Mluvčí nemocnice s tím, že na základě výsledků se pak mohou nechat zaměstnanci očkovat či přeočkovat přímo na Klinice pracovního a cestovního lékařství FNKV. Výzvu k vyšetření na protilátky proti spalničkám obdrželi také zdravotníci, kteří působí v ordinacích dětských praktických lékařů. Na základě výsledků pak bylo proti spalničkám očkováno 36 z nich. Doporučení na vyšetření protilátek a případné očkování ze strany pražské hygieny směřovalo také k praktickým lékařům pro dospělé. Z dosud provedených vyšetření pražských zdravotníků pak podle informací hygieniků mělo nízké či žádné protilátky proti spalničkám 254 z nich. Následně se proto podrobili mimořádnému očkování proti spalničkám. Mimořádné očkování pro zdravotníky v nejvyšším riziku infekceDalším krokem ze strany Hygienické stanice hl. m. Prahy je pak mimořádné očkování u zaměstnanců, kteří pracují na centrálních příjmech a příjmových ambulancích pražských nemocnic. Toto očkování se aktuálně bude týkat zhruba pěti set zdravotníků. „Mimořádné očkování zaměstnanců centrálních příjmů a příjmových ambulancí pražských nemocnic je další z preventivních kroků, které v současné situaci při výskytu spalniček v Praze řešíme,“ říká ředitel pražských hygieniků Jan Jarolímek s tím, že očkování se nebude týkat všech zaměstnanců pražských urgentů. „Toto očkování se ale nebude týkat těch, kteří se prokáží dokladem o dvou aplikovaných dávkách očkovací látky proti spalničkám a osob, které onemocnění prokazatelně prožily a osob, u kterých testy prokázaly dostatečnou hladinu protilátek,“ specifikuje Jarolímek. Například v případě Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která nemá centrální příjem, se jedná mimo jiné o společný příjem interně nemocných, kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, kliniku dětského a dorostového lékařství nebo příjem na dermatovenerologické klinice. „Vytipovali jsem pracoviště, kde dochází k příjmu pacientů, a která jsou zároveň z pohledu přenosu infekce riziková, a tedy vhodná pro případné očkování nebo přeočkování zaměstnanců,“ dodává mluvčí nemocnice Filip Brož. V rámci tohoto mimořádného očkování pak jsou vakcíny zdravotníkům plně hrazeny ministerstvem zdravotnictví. Ludmila Hamplová http://www.zdravotnickydenik.cz/2018/0...-by-si-nechat-zkontrolovat-protilatky/   Kros Štiřín letos poosmé Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 3.5.2018  Náš region  Strana 15  Volný čas Bohumil Brejžek Na loukách mezi Štiřínem a Všedobrovicemi se v sobotu 19. května poběží dnes již velmi populární přespolní běžecký závod nazvaný MCC Kros Štiřín. Závod je určen pro všechny věkové kategorie, ale jako vždy je zaměřen především na mládež a děti od nejútlejšího věku. Stejně jako v loňském roce i letos bude mít tato akce hlubší význam, neboť veškeré finanční prostředky, které se získávají při registraci účastníků závodu a od Loňského závodu se zúčastnil i náš nejlepší kardiochirurg profesor Jan Pirk dobrovolných dárců. budou věnovány oddělení pro předčasně narozené děti gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, známé pod názvem Porodnice u Apolináře. Akce bude opět pod patronátem sportovních hvězd Báry Špotákové, Tomáše Dvořáka a Romana Šebrleho. Ředitelem závodu je porodník z Porodnice u Apolináře Antonín Pařízek, který žije ve Všedobrovicích a kdysi aktivně sportoval. Pro závodníky a širokou veřejnost je připraveno zázemí s občerstvením. První tři závodníci v každé kategorii obdrží medaile a věcné ceny, všichni účastníci pak dostanou diplom a drobné dárky. * Foto autor| Foto: archiv Jana Pirka Regionální mutace| Náš region - jihovýchod   Závislost, o které se nemluví? Češi ujíždějí na lécích, je jich stejně jako alkoholiků Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 4.5.2018  24zpravy.com  Strana 0   Národní protidrogovi koordinátor Jindřich Vobořil chce do roku 2027 dostatečni počet ambulancí, které by měly lidem pomoci. Počítá s tím i ve strategii protidrogové politiky, která je navrhovaná na příštích devět let. Chce také lépe pracovat s lékaři, kteří předepisují léky a zároveň chce lépe vzdělávat uživatele léků a veřejnost. Závislost na lécích byl přitom dlouho opomíjeni problém. "Například ženy často užívají léky na uklidnění, třikrát častěji než muži," uvedl Vobořil. Podle zatím posledních odhadů užívá ve zvišené míře hypnotika a sedativa v Česku kolem 900 tisíc lidí. Mezi tyto léky se objevují i prášky na uklidnění a na spaní. Závislost na lécích zhoršuje zdravotní stav i kvalitu života. "Denních kuřáků máme kolem dvou milionů, rizikovich uživatelů alkoholu zhruba přes milion. Řádově lze tedy problém zneužívání léků srovnat s alkoholem," uvádí šéf Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislost Viktor Mravčík. Dle statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv se v loňském roce do lékáren rozvezlo 2,4 milionu balení hypnotik a sedativ. Kromě lékáren, kde lidé koupí léky na předpis, je mohou nakoupit i načerno na internetu. V Česku už sice fungují adiktologické ambulance, které se zabivají léčbou závislosti, ale podle koordinátor Vobořila k nim má přístup 75 procent populace. Do budoucna chce podpořit jejich rozvoj. Budování těchto ambulací a školení lékařů by stát mělo přijít na 20 milionů korun ročně. Na léčbu, spojenou se závislostmi, přitom zdravotní pojišťovny ročně vynaloží 1,5 miliardy, z čehož jen 200 milionů dá na provozy specializované na léčbu závislostí. Psychiatrické léčebny hlásí, že ročně hospitalizují kolem dvou tisíc lidí závislich na hypnotikách a sedativech. Přitom se tento počet od roku 1989 prakticky nemění. Uživatelé nadměrného množství léků by si měli odvykat v nemocnici, zatímco odvykání na heroinu lze zvládnout v domácích podmínkách. "Na heroinovi absťák neumřete, ale když člověk naráz vysadí velké dávky léku proti úzkosti, umřít může," vysvětluje Jakub Minařík, psychiatr z Kliniky adiktologie v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. Podle něj by problém se závislostmi na lécích mohla vyřešit větší informovanost pacientů, kteří se kvůli rostoucí spotřebě mohou uchilit i k nakupování léků na internetu. "Když sednete k internetu a napíšete 'koupím Hypnogen', tak zjistíte, že ho můžete koupit spoustu," uvádí Minařík. Češi si ale také mohou léky objednat i ze zahraničí. Závislost, o které se nemluví? Češi ujíždějí na lécích, je jich stejně jako alkoholiků Závislost, o které se nemluví? Češi ujíždějí na lécích, je jich stejně jako alkoholiků Závislost, o které se nemluví? Češi ujíždějí na lécích, je jich stejně jako alkoholiků http://www.24zpravy.com/tech/zavislost...h-stejne-jako-alkoholiku/184424-zpravy   Plicní hypertenzí trpí desítky tisíc lidí. Doktoři ji často neodhalí včas a léčí ji jako astma Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 6.5.2018  ceskatelevize.cz  Strana 0   Plicní hypertenzí, tedy zvýšeným tlakem v plicních cévách, trpí v Česku desítky tisíc lidí. Kardiologové ale upozorňují, že se velká část pacientů dozví diagnózu pozdě. Při včasné léčbě přitom mají nemocní velkou šanci na delší a kvalitnější život. „Zadýchávala jsem se i do schodů a bylo to strašné a omezující,“ popisuje Klára začátek onemocnění, které ji před třemi lety významně zkomplikovalo život. Díky léčbě se u ní lékařům podařilo dostat nemoc pod kontrolu a řada lidí v jejím okolí tak o problému vůbec netuší. Klára má vzácnou formu hypertenze, která postihuje pouze cévy samotné a má velmi závažný průběh. „Projevuje se nejčastěji dušností, slabostí, nevýkonností, tedy ne zcela typickými projevy,“ vysvětluje lékař Hikmet Al-Hiti z oddělení plicní hypertenze Kliniky kardiologie IKEM. Nových pacientů s úplně stejnou nemocí je v Česku jen kolem třiceti ročně. Proto podle specialistů třeba pneumologa nebo praktického lékaře často plicní hypertenze nenapadne jako jedna z možností a pacienta zpočátku léčí na astma. „Pokud má pacient dušnost, která není jednoznačně vysvětlená plicním nebo nějakým jiným onemocněním, tak by se mělo provést alespoň screeningově echokardiografické vyšetření (ultrazvuk srdce),“ radí přednosta Kliniky kardiologie IKEM Josef Kautzner. Pokud se podezření potvrdí, tak by měl lékař pacienta poslat do specializovaného centra. „Měříme tlak v pravostranných srdečních oddílech – pravé komoře, pravé síni, plicnici – a zároveň zatěžujeme pacienta zátěží a kontinuálně měříme tlaky v plicních cévách,“ popisuje vyšetření Al-Hiti. Plicní hypertenzi se věnují v Česku tři pracoviště – kromě pražského IKEMu ještě Všeobecná fakultní nemocnice a také nemocnice v Olomouci. Pokud se choroba potvrdí a nemocný se začne léčit včas, má díky moderní léčbě velkou šanci na delší a kvalitnější život. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domac...ktori-ji-casto-neodhali-vcas-a-leci-ji   Mýty o ADHD: nemoc je vymyšlená a jsou to jen zlobivé děti Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 5.5.2018  iDNES.cz  Strana 0   ADHD je neurovývojová porucha, pro kterou je typická špatně udržitelná pozornost, impulzivita a hyperaktivita. Lidé o této chorobě příliš nevědí, a tak o ní koluje ve společnosti mnoho mýtů. Některé z nich nám pomohl uvést na pravou míru docent Martin Anders z Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. ADHD neexistuje, je to jen výmysl farmaceutických firem Samotné označení ADHD, tedy (Attention Deficit/Hyperactivity Disorder), česky porucha pozornosti s hyperaktivitou, pochází z klasifikace duševních poruch publikované v USA již ze 70. let 20. století. To ale neznamená, že by lidé s touto neurovývojovou poruchou dříve neexistovali. Popis příznaků ADHD se objevuje v lékařské literatuře už více než 200 let a také tak dlouho existují snahy těmto lidem pomoci a nabídnout jim účinnou léčbu. Od první zmínky o příznacích poruchy, kterou dnes označujeme jako ADHD, v roce 1775, bylo publikováno více než 10 tisíc vědeckých prací, které tuto poruchu zkoumaly z epidemiologického, biologického i psychologického hlediska. Rychlý vývoj zkoumání této poruchy a dostupnost účinných metod léčby způsobuje, že se o ní nyní více hovoří. https://ona.idnes.cz/myty-o-adhd-mytus...dravi.aspx?c=A180502_143809_zdravi_pet   Terapeutka: Obezita není největší problém. Naopak, pacienty chceme vykrmit Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 5.5.2018  iDNES.cz  Strana 0   Yan Renelt Strava v nemocnicích se řídí pravidly, o kterých pacienti netuší, říká nutriční terapeutka Ivana Šišková z Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Lékaři bojují hlavně s podvýživou a sestavují proto jídelníčky zejména tak, aby jídlo co nejvíce pacientů snědlo. O tajích nemocniční kuchyně čtěte v dalším díle seriálu Jídlo v nemocnicích. Seriál iDNES.cz Jídlo v nemocnicích jsme připravili v reakci na časté stížnosti lidí nejen na sociálních sítích, že nejsou spokojeni s kvalitou jídel, která během hospitalizace dostávají… Otázka je, jestli si čtenáři uvědomují, na jakém zákroku byli a jaká jsou po něm jejich dietní omezení. Jen pro příklad, ve chvíli, kdy jsou po výkonu na zažívacím traktu, téměř vždy nejdříve dostanou tekutou a pak kašovitou stravu. Problém je, že když namelete maso, vždycky vypadá jako ošklivé namleté maso, i kdyby to bylo zrovna hezké telecí. A když rozmixujete polévku, vždy je z ní taková podobná hmota, jen s mrkví je dooranžova, se špenátem dozelena. Tyhle hodně přísné diety se ale bohužel vizuálně lepší udělat nedají. #jidlovnemocnicich Byli jste v nemocnici spokojeni s jídlem, nebo vám nechutnalo? Napište nám svoji zkušenost nebo pošlete fotku jídla na adresu jidlo@idnes.cz. A nebo sdílejte fotky jídel pod hashtagem #jidlovnemocnicich na Instagramu či Facebooku. Vaše snímky ukážeme na iDNES.cz. Nejde ale jen o přísné diety. Pacienti jsou často nespokojeni i s běžnou stravou, kterou v nemocnici dostávají, když nemají žádné speciální dietologické požadavky. Velmi častou výtkou je, že se doma snaží jíst zdravě, a pak na oddělení dostanou k snídani dvě koblihy. To je takzvaná racionální dieta. Tedy, ač se tomu říká dieta, je to v podstatě běžné jídlo pro normálního zdravého pacienta. A proč byste třeba vy, když přijdete do nemocnice s bolavou nohou, nemohl dostat k snídani dvě koblihy? Tady je potřeba zvážit mnoho faktorů. Jde o to, aby byl jídelníček pestrý, ale co je mnohem důležitější, je skutečnost, že se snažíme u těchto diet bez omezení vycházet z toho, co lidem obecně chutná. Promiňte, ale neměla by být nemocnice tím posledním místem, kde by se měly servírovat koblihy? Neměla by dostat přednost zdravější strava? Mohlo by se to tak zdát. Obzvláště, když je v poslední době takový tlak na to, aby se například v mateřských školách vařilo jinak, a máte pravdu, že v nemocnicích se to příliš nemění. Musíte si ale uvědomit, že drtivá většina hospitalizovaných pacientů a hlavně těch, kteří mají problémy s jídlem, jsou lidé starší padesáti let. A ti mají prostě jiné chuťové preference a dnes tolik moderní zdravá strava jim prostě nechutná. Kdybychom jim servírovali nějaké kaše s chia semínky, nejsem si úplně jistá, jak by se na to tvářili. A musím říct, že si skutečně nemyslím, že by se tady u nás pacientům vařilo špatně, ani že by byl jídelníček málo pestrý. Naopak si myslím, že tady lidi kolikrát dostanou kvalitnější jídlo, než co si většina z nich zajistí doma. Ivana Šišková (33) Narodila se v Bruntále. Do Prahy přišla kvůli studiu oboru nutriční terapeut a následně nutriční specialista na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po škole chvíli pracovala ve vinohradské nemocnici, potom v Thomayerově a nyní v Ústřední vojenské nemocnici jako vedoucí nutriční terapeutka. Zároveň vede nutriční poradnu pro pacienty s poruchami výživy. Skutečně si myslíte, že návyky převážně starších pacientů ospravedlňují podávání nejrůznějších termixů, koblih a slazených čajů? Obzvláště, když je značná část české populace obézní? Dobře, že to zmiňujete, protože to je druhý důvod pro podávání podobných jídel. Největším problémem v nemocnicích totiž není obezita, ale je tomu úplně naopak. Podle statistik je přibližně padesát procent hospitalizovaných pacientů podvyživených. A právě proto se do nich snažíme nacpat kalorie, aby nám ještě více nehubli. Upřímně, to, že nám nějaká mladá holka za týden hospitalizace přibere kilo po koblihách, je náš nejmenší problém. Možná odejde s nějaký pocitem nespokojenosti, ale jsou tady i důležitější věci. Takže námitky pacientů, kteří si v běžném životě zakládají na zdravé stravě, nejsou na místě? Já je na jednu stranu chápu. Sama se snažím jíst zdravě, nějak vypadat a úplně neocením, když do mě pak v nemocnici chtějí cpát sladké. Ale fakt je, že je na to většina lidí prostě zvyklá. Kdybychom všichni jedli vzorně, jsme v nemocnici téměř bez práce. Ti, co vymysleli takovýhle nemocniční jídelníček, to neudělali se záměrem - tak a pojďme jim tam nacpat cukry, ať jsou všichni tlustí a my máme víc práce. Spíš si řekli - dobře, chceme to udělat rozmanité a čtyřikrát v týdnu máme slanou snídani, tak pojďme udělat třikrát sladkou, abychom se zavděčili těm, kteří mají rádi sladké. T akže když to přeženu, místo salátů se dává sladké pečivo záměrně? Strava v nemocnici se opravdu nesnaží mít redukční charakter, ale naopak ty lidi trochu vycpat. Průběh nemoci je totiž do značné míry podobný velké fyzické aktivitě - tělo potřebuje mnohem víc energie, aby se uzdravilo, než normální zdravý člověk. Proto se snažíme i o ten výkrmný efekt. Co servírují v nemocnicích Zobrazit fotogalerii Jestli tomu dobře rozumím, u pacientů, kteří nemají žádné speciální dietologické omezení, je vaším cílem, aby stravu vůbec snědli a pokud možno z ní dostali hodně energie. Takže se snažíte nabídnout takové jídlo, které vám nedotčené vrátí jen minimum pacientů... Ano, přesně tak to je. My v podstatě potřebujeme zejména zajistit, aby pacient dostal kalorie a živiny, které by za den dostat měl. A tyhle nutriční požadavky nejde zkombinovat se zdravější stravou? Ale my se skutečně snažíme v rámci mezí vařit zdravě. Jen se trochu obávám, že kdybychom najednou udělali velký obrat a začali vařit podle nejnovějších trendů na internetu, vedlo by to k tomu, že by nám jídla pacienti, kteří na ně nejsou zvyklí, hromadně vraceli. A k čemu by to pak bylo? Stálo by to hrozně peněz a polovina pacientů by byla o hladu. Příkladem může být třeba taková pohanka, to je z nutričního pohledu naprosto skvělá věc a ani není tak drahá. Jenomže kolik pacientů by ji snědlo? Dobře, ale co nemocnice dělají s pacienty, kteří naopak nechtějí tu stravu, kterou podávají? Podle průzkumu Kvalita očima pacientů jsou to především ti mladší pacienti. Snažíme se jim vyhovět a nabídnout jim alternativy. Dokážeme dokonce upravit stravu i z náboženských důvodů. A pokud ani to někomu nevyhovuje, může si ve většině nemocnic připlatit za nadstandardní stravu. Třeba u nás si může objednat jídlo ze zaměstnanecké jídelny. Co tedy mají nespokojení pacienti dělat? Nadiktovat své požadavky sestřičkám? Jistě, ale znovu je to o rozumné míře. Nemůžeme vyjít vstříc úplně každému. Navíc jsou i lidé, kteří si v poslední době osvojili stravovací návyky, které nejsou z hlediska zdravotní péče úplně dostatečné. Když přijde například takový frutarián, který se rozhodl, že bude jíst pouze ovoce a vybranou zeleninu, tak je to podle nás nedostatečná strava a nemůžeme mu ji s klidným svědomím nabídnout a myslet si, že mu poskytujeme všechny potřebné živiny. Co s takovým pacientem děláte? Snažíme se ho vzdělat o tom, jak má vypadat správná skladba jídelníčku i vzhledem k jeho aktuální nemoci. To je vlastně další část péče, kterou dělají nutriční terapeuti přímo na klinikách, tedy že edukují pacienty, aby i po odchodu z nemocnice věděli, co mají jíst. A co běžnější způsoby stravování jako vegetariánství či veganství? Pokud někdo pouze nejí maso, ale vyváženou vegetariánskou dietu, tak vůbec nemáme problém se mu přizpůsobit. S vegany, kteří odmítají mléčné výrobky a vejce, už je to trošku těžší. Široký sortiment veganských jídel skutečně nemáme. Neodebíráme sojové jogurty, tofu, luštěniny a podobné věci, které oni výhradně jedí. Ale i to se dá řešit domluvou. To, co můžeme, jim poskytneme a zbytek si nechají donést z domova. Druhotným problémem pak je, že si pacienti stěžují i na to, že jídlo často nevypadá na tácu zrovna vábně. (Ukazujeme fotografii jídla ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kterou nám zaslal jeden z čtenářů.) Tady je obtíž v tom, že se jim jídlo cestou vylilo. To se často stává v nemocnicích, které mají na rozdíl od nás pavilonový systém a jídla do jednotlivých oddělení rozváží autem. A například vinohradská nemocnice je celá v kopci. Auto vyjede nahoru, celé se nahne, a to co ještě v kuchyni vypadalo hezky, se po cestě naklepe a promíchá a pak to může dopadnou takhle. Je ale těžké tomu zabránit. Nemocnice se snaží využívat talíře s vyššími okraji a s předělem, aby se to nemíchalo. Ale pak s tím řidič prudce zabrzdí a je to k ničemu. Zmínila jste možnost objednat si jídlo ze zaměstnanecké jídelny. Asi tam vaří lépe, když je to za nadstandardní příplatek. Proč takové jídlo nedostávají pacienti rovnou? To je další faktor, který naši práci ovlivňuje – peníze. Každá nemocnice je vázaná tím, že musí uvařit za nějakou určitou částku, takzvanou stravovací jednotku. Čili snažíme se, aby za ty peníze, které dostaneme, mělo jídlo odpovídající nutriční hodnotu, například dostatečné množství bílkovin, sacharidů, tuků a celkově energie. Ale je pravda, že rozpočet do značné míry výběr potravin zužuje. Kdo určuje nutriční hodnoty, které se snažíte splňovat? Každá nemocnice je má ukotvené ve standardu nutriční péče. Ten schvaluje nutriční tým, tedy lékař nutricionista a vedoucí nutriční terapeut. Co brání tomu, aby v rámci těchto omezení každý pacient dostal skutečně to, co si přeje? Záleží na tom, co dokáže nabídnout konkrétní stravovací provoz. Naše nemocnice vaří pro pět set až šest set pacientů denně a máme na to odpovídající počet kuchařů. V momentě, kdy si třeba jen 20 procent pacientů navymýšlí, že chtějí něco jiného, než je v jídelníčku, nebudou nám ty personální kapacity stačit. Skutečně se snažíme o maximální individualizaci a stravu často přizpůsobujeme. Ale soustředíme se spíše na ty, kdo jsou nemocní a kdo to z nějakého důvodu potřebují, a méně pak na ty, kdo jsou zdraví a mají pouze pocit, že jim jídlo nechutná a raději by něco jiného. Nutriční terapeut Člověk této profese má za úkol docházet na oddělení k hospitalizovaným pacientům a hovořit s nimi, ale i se sestřičkami a doktory. Stará se o to, aby pacient dostal přesně takovou stravu, jakou potřebuje, s ohledem na různé alergie či intolerance. Když přijde pacient do nemocnice, sestřička s ním nejprve vyplní jednoduchý dotazník - takzvaný nutriční screening, na základě kterého určí, jestli může mít pacient nějaké riziko podvýživy, nebo jestli je úplně v pořádku. Když je screening pozitivní, má sestřička za úkol přivolat klinického terapeuta. Ten si zjistí laboratorní výsledky a údaje ohledně diagnózy ze zdravotní dokumentace a zhodnotí, jaký problém s jídlem pacient má a jak se dá řešit. Upravuje se například konzistence stravy, když pacient nemůže polykat. Nebo když trpí nechutenstvím. „Musíme mu vyjít vstříc, abychom mu dali to, na co má zrovna chuť. Jinými slovy, snažíme se, aby nám tady pacienti nestrádali hladem,” vysvětluje Šišková. Patří k nemocničnímu stravování stále bílá káva? Ano, dělá se jako náhražka té běžné, protože v ní není kofein. Starší lidé jsou na ni hodně zvyklí, ale mladší generaci už tolik nejede. Nemocnice jsou snad jediné místo, kde se s tímto nápojem setkávám... To jsou ty generační rozdíly. Já dělala v nemocnici, kde bílou kávu nedělali vůbec a pacienti se po ní neustále ptali. Možná, že až nám bude osmdesát let, budeme zase vyžadovat to, na co jsme teď zvyklí my a opět nebude to vyhovovat těm budoucím mladým pacientům. Pomohlo by nemocničnímu stravování v Česku více peněz? Ať už od pojišťoven, nebo od pacientů, kteří by si dobrovolně připláceli? Samozřejmě, že by více peněz pomohlo. Asi tak jako všude. Kdyby byla vyšší stravovací jednotka, mohli bychom vykouzlit trochu zajímavější menu. Třeba lososa teď pacientům opravdu nabídnout nemůžeme. Ale peníze na potraviny jsou jedna věc, určitě by také neškodilo trochu více zainvestovat do personálu, který ta jídla připravuje. Více ty lidi motivovat. Upřímně, ti kdo umí opravdu dobře vařit, se o práci v nemocniční kuchyni zrovna neperou. Když s tím jídlem něco dovedete, jdete raději vařit do restaurace. Pomohlo by vám více peněz k častějšímu nákupu sezónních potravin? Částečně ano, ač už sezónní potraviny využíváme i dnes. On je to dost složitý systém. Všechno co potřebujeme, od jogurtu po rohlík, musíme zařadit do výběrového řízení a musí se to vysoutěžit. Výběrová řízení děláme co tři měsíce, právě proto, abychom zajistili nějakou sezónnost těch potravin. Poté se to s někým nasmlouvá a na něj jsme tři měsíce vázáni. Ve vaší nemocnici máte čtrnáct diet pro pacienty s nejrůznějšími diagnozami. Daří se vám je dodržovat i přes snahu rodin přinést něco pacientům na přilepšenou? Je pravda, že se jim občas snaží v dobré víře přilepšit něčím, co naopak uškodí. Proto se snažíme pacienty vzdělávat, aby i oni sami věděli, co mohou a nemohou jíst. Jenže pak jsou pacienti, kteří na to do odpolední návštěvy zapomenou, nebo nejsou ve stavu tyhle informace přijmout. Proto se snažíme informovat i rodinu, ale často je to složité. My jsme třeba v práci do čtyř, rodina přijde v pět a návštěvy jsou do šesti až do osmi. Dáváme proto pacientům také tištěné materiály a snažíme se, aby zůstaly na stolečku a zaregistrovala je i rodina. Vzpomenete si na konkrétní případ, kdy takto rodina způsobila víc škody než užitku? Pracovala jsem na neurologii, kde jsou pacienti po mozkových mrtvicích. A ti mají velký problém s polykáním, jsou schopni sníst maximálně něco v konzistenci bramborové kaše. V nemocnici ale dělali výborné chlebíčky a rodina se jeden z nich snažila do pacienta dostat, takže nám ho trošku přidusili. Pak musí naběhnout sestřička a musí pacienta odsát. Ale dopadlo to dobře, sestřičky jsou pohotové a velmi vytrénované. Větší než s jídlem je u takových pacientů s tekutinami. Jídlo v nemocnicích Proč v nemocnicích dostáváme k jídlu právě to, co dostáváme? Jak pacientům chutná? Proč strava v nemocnicích vždy neodpovídá doporučením zdravé výživy? Jak nutriční specialisté odůvodňují třeba smažená jídla pro pacienty? Kolik peněz strava stojí? Odpovědi na tyto a další otázky hledáme v seriálu iDNES.cz Jídlo v nemocnicích. Navštívili jsme nemocniční kuchyně, mluvili s řadou odborníků. Přečtěte si, co vše jsme o nemocničním stravování zjistili. Proč? Pokud nemá rodina dobré informace a snaží se do pacienta něco nalít, může mu to zatéct do plic. V takovém případě se problém zjistí až po nějaké době, kdy dojde k zánětu. To může být u oslabených jedinců skutečně nebezpečné a dokažte rodině, že před týdnem dali pacientovi něco napít a na základě toho mu vznikl zánět plic. Některé nemocnice u pacientů dosahují takřka stoprocentní spokojenosti, u jiných je to ale o poznání horší. Čím to je? Těžko mohu mluvit za jiné nemocnice, mám pocit, že u nás to funguje dobře. Když něco není na jídelníčku a pacient na to má chuť, není většinou problém, aby mu to v kuchyni udělali. Je ale pravda, že ne o všech nemocnicích se to dá takhle říct. Ve větších městech je ta situace podle mě lepší než v těch menších. Také je velký rozdíl, když jde o soukromé zdravotní zařízení, kde vaří pro menší počet lidí. Ta mají více peněz a lepší podmínky pro to, aby si tím jídlem vyhráli. Mohou si udělat třeba tvarohové knedlíčky s čerstvými jahodami. To my tady neuděláme. Museli bychom nahnat dvacet studentů na brigádu, aby nám tu kouleli knedlíky. Myslíte si, že ti, kdo si na nemocniční stravu stěžují, skutečně tvoří jen menší část pacientů? To je těžké říct. Už jen proto, že si lidé vždycky raději stěžují, než aby něco chválili. Nikdo vám nenapíše, že včera dostal super snídani - šunku s 92% masa a celozrnný rohlík k tomu. https://zpravy.idnes.cz/jidlo-v-nemocn...maci.aspx?c=A180430_100017_domaci_hell   Kůže diabetika má svá specifika. Jak o ni pečovat, abyste se vyhnuli problémům? Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 4.5.2018  mojezdravi.cz  Strana 0   V čem se liší kůže zdravého člověka a diabetika? "Kůže pacienta, který má diabetes kratší dobu nebo jej má i dlouhodobě dobře léčený a nemá žádné komplikace, se většinou vůbec neliší od kůže zdravých osob,“ říká MUDr. Martin Prázný, zástupce vedoucího Diabetologického centra VFN v Praze. A dodává: „Nemá-li však cukrovku ‚pod kontrolou‘, to znamená vyrovnanou hladinu cukru v krvi, mohou se rozvinout komplikace včetně těch kožních. Kvůli horší citlivosti se mohou na dolních končetinách rozvíjet různé otlaky nebo i defekty a infekce, které mohou být v horším případě i život ohrožující nebo vést ke ztrátě končetiny.“ Cévy na povrchuU pacientů, kteří mají dlouhodobě neuspokojivou kompenzaci diabetu, se rozvíjejí problémy s cévním řečištěm a prokrvením. Kvůli tomu může docházet k prodlouženému a zhoršenému hojení ran, defekty kůže se mohou snadněji infikovat, infekce se v nich udržuje déle a hůře se léčí antibiotiky. „Při takzvané neuropatii, jedné z velmi častých komplikací diabetu, může být skutečně kůže v dolní části těla (nejčastěji na dolních končetinách) sušší, snáze se poškodí, hůře se hojí. V některých případech přispěje ke zhoršenému stavu kůže na dolních končetinách i uzávěr velkých tepen. V takovém případě je kůže bledá, velmi jemná a dochází i ke ztrátě ochlupení, potních a mazových žláz,“ vysvětluje lékař. Jak udržet hladinu cukru v normě?Jak bychom se mohli s nepříjemnými kožními problémy vypořádat, ale hlavně jim předcházet? „V souvislosti s diabetem je nejdůležitější udržet krevní cukr v normě. S tím souvisí pravidelné docházení na kontrolu k lékaři, užívání předepsaných léků, měření krevního cukru a dodržování dietních opatření. Samozřejmostí je dostatek fyzické aktivity. Jedině tak je možné účinně předcházet rozvoji diabetických komplikací,“ říká diabetolog. Jakmile se už nějaké komplikace diabetu rozvinou včetně těch kožních, je obvykle velmi obtížné je léčit. Nejlepší cesta je jim vždy předcházet. „Masáže ani cvičení ke zlepšení kožních problémů obvykle nepomáhají. Cvičení je však velice důležité při léčbě od samého začátku, protože pomáhá udržet fyzickou kondici, pacienti zvládají více pohybu, který pomáhá k udržení normálního krevního cukru a přispívá ke správnému prokrvení,“ nabádá k prevenci docent Prázný. Co diabetikům pomůže?Plavání. Plavání lze doporučit jako jednu z forem fyzické aktivity. Pokud nemáte žádné problémy se srdcem, krevním tlakem a dýcháním, není třeba se obávat ani sauny. Máte-li nějaké problémy na kůži (oděrky, trhliny na suché kůži, infikované rány), pak byste do bazénu, rybníka nebo sauny neměli až do úplného zhojení ani vkročit. Sprchování. Doma se sprchujte vlažnou vodou a používejte šetrná mýdla či sprchové gely: Přispějete tím k zachování normální ochranné vrstvy kůže. Vhodné prostředky najdete na pultech s dětskou kosmetikou. Po sprše/koupeli se utírejte šetrně, není nutné se agresivně drhnout ručníkem. Stačí pokožku jen jemně osušit a pak nechat doschnout. Dodržujte pitný režim. Jakmile hladina glykémie stoupá, buňky ztrácejí vodu, což se odrazí na pokožce: Ta začíná být dehydratovaná. K dehydrataci dochází rovněž proto, že diabetik častěji močí. Pijte proto dostatečné množství tekutin, nejraději vody a nápojů bez cukru a kofeinu. Vnitřní výživa. Mějte na paměti, že strava bohatá na ovoce, zeleninu a zelené listy povzbudí váš imunitní systém. V období nedostatku čerstvé zeleniny a ovoce si dopřejte doplňky s obsahem vitaminů C, B, A, nezapomeňte na probiotika pro dobrou funkci trávení. Jezte jídla bohatá na omega-3 mastné kyseliny (tofu a další formy sójových bobů, vlašské ořechy a lněná semínka). Tyto potraviny zmírňují zánět na kůži a vyživují ji zevnitř. https://www.mojezdravi.cz/zdravy-zivot...-abyste-se-vyhnuli-problemum-4069.html   Gott se mohutně chystá na megakoncert Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 5.5.2018  nasehvezdy.cz  Strana 0   Karel Fiala, Limonádový Joe, Adriana Sklenaříková, Dalibor J epochaplus.cz Starověké Řecko: Díky Solonovým... Po založení aténského městského státu kolem roku... Zvěčnělý Mistr Karel Gott (78) je znám jako absolutní profík a s blížícím se monstrkoncertem v O2 Aréně nechce přirozeně vůbec nic podcenit. Sotva si po chřipce vyrval ze žil kapačky, pilně cvičí na Bertramce výšky i hloubky, ale hlavně je téměř denním hostem v nemocnici na Karlově náměstí. Tady už má na nádvoří své místo, kam ho zaváží osobní řidič a osobní bodyguard v jednom ho doprovází se vším potřebným. Podle zdrojů z nemocnice nežádá božský Karel žádné výhody či zvláštní zacházení, nepředbíhá žádné pacienty, a tak jedna návštěva trvá i tři a více hodin. Bodyguard většinou čeká s ním, občas v autě, Gott si v čekárnách mezitím čte denní tisk. Chléb se bude lámat 12. června, kdy vyštafírovaný a nabarvený Karel vyběhne před 15 000 lidí. Také vás může zajímat...Tatiana Vilhelmová, Vojtěch Dyk: Stane se z ní domácí puťka? Velmi žádaná herečka TATIANA VILHELMOVÁ (39) se rozhodla pro radikální krok. Ve prospěch... Zobrazit více Lístků už prý zbývá jenom pár! https://nasehvezdy.cz/gott-se-mohutne-chysta-na-megakoncert/   Jana Levová podpořila partnerství s prestižní čínskou nemocnicí Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 4.5.2018  plzen.cz  Strana 0   V prostorách Poslanecké sněmovny podepsali zástupci Všeobecné fakultní nemocnice v Praze memorandum o spolupráci s největší šanghajskou nemocnicí Shanghai Chest Hospital při výzkumu rakoviny. Partnerství podpořila plzeňská poslankyně, místopředsedkyně ústavně-právního výboru Jana Levová (SPD). Ta se zúčastnila i slavnostního aktu ve Sněmovně. „Jsem moc ráda, že jsem mohla pomoci a věřím, že spolupráce přinese úspěchy v boji s touto zákeřnou nemocí,“ napsala Levová na svém Facebooku. Memorandum českých specialistů z Všeobecné fakultní nemocnice s Shanghai Chest Hospital není prvním podobným projektem. Dohodu o spolupráci s čínskou prestižní nemocnicí podepsala už v roce 2015 biotechnologická firma Sotio, která patří do portfolia společností nejbohatšího Čecha Petra Kelnera. Podle ní zkoumá v Číně léky na rakovinu plic, prostaty a vaječníků. Podle poslankyně Jany Levové si lékaři a vedení pražské nemocnice od spolupráce s čínskými kolegy hodně slibují. „Pochvalovali si špičkové vybavení a možnosti. Takže já jsem moc ráda, že budou spolupracovat. Hlavně když to pomůže nemocným. Na tom záleží v první řadě,“ konstatuje Levová na sociální síti. https://www.plzen.cz/jana-levova-podpo...nerstvi-s-prestizni-cinskou-nemocnici/   Úlet těžkého kalibru, studenty válcoval jako mukly v base, hodnotí kontroverzní přednášku adiktolog Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 5.5.2018  rozhlas.cz  Strana 0   Anna Kottová Dlouholetý pracovník věznice Valdice Pavel Kuřátko válcoval žáky na své přednášce v Semilech jako mukly v base. Tak pro server iROZHLAS.cz hodnotí video s urážkami a vulgarismy přednosta kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Michal Miovský. Nazvání studenta blbcem je pak podle něj „úlet těžkého kalibru“. Podobné přednášky byly prý populární před dvaceti lety a moderní prevence vypadá jinak. Server iROZHLAS.cz se snažil od středy opakovaně telefonicky a e-mailem získat pro rozhovor přednášejícího Pavla Kuřátka, speciálního pedagoga a někdejšího zástupce ředitele věznice Valdice. Na dotazy ale nereagoval. Mluvčí věznice Eva Francová pak dodala, že věznice na video neplánuje jakkoli reagovat. „Nebudeme se k tomu vyjadřovat, je to jeho osobní aktivita,“ doplnila. Rozhovor s Michalem Miovským, přednostou kliniky adiktologie: Co říkáte na formu besedy s dlouholetým pracovníkem valdické věznice Pavlem Kuřátkem na téma prevence kriminality a sociálně patologických jevů, která se šíří po sociálních sítích? Má to několik problémů. Na jednu stranu se stylem vyjadřování a celým projevem přizpůsobil posluchačstvu. Na druhou stranu je tam několik přešlapů, které by se v běžném preventivním programu stát neměly. Přizpůsobil se správně mladým posluchačům?Myslím, že tu hranu překročil. Není problém mluvit nespisovně a chovat se neformálně, ale problém je natvrdo urážet lidi. To se nedělá v prevenci, ani v jakékoli jiné normální komunikaci. Je to ukázka dvacet let nazpět, takto moderní prevence určitě nevypadá. Není možné děti urážet, to je nejzávažnější problém. Zneužívá pozice dospělého člověka a toho, kdo přednášku vede. A vulgarismy? Jednoho ze studentů například hned v úvodu označil za blbce. Vulgarismy je možné použít v průběhu besedy při určité atmosféře, při menším složení a při citlivém vnímání kontextu použít. Tohle je ale samoúčelné používání vulgarismů. Nemá to co dělat s výstižností kontextu. Takovéto kvantum sázených vulgarismů určitě není něco, co je nutné v prevenci dělat. Je to komunikační faul, který se nepoužívá v žádném typu komunikace. V případě prevence je to úlet těžkého kalibru, nepatří to do preventivní práce, nemá to s prevencí nic společného. Někteří diskutující na sociálních sítích poukazovali na to, že Pavel Kuřátko si zjednal respekt, který by část učitelů ve školách potřebovala. Souhlasíte s tím? Když to odsedí v tichosti a nikdo si nic nedovolí, tak nevím, jestli je to ta správná forma respektu. Rozumím tomu, že s tím budou některé specifické skupiny lidí sympatizovat, ale respekt je respekt a druhá věc je, když válcujete protějšek tím, že máte neférově nastavenou komunikaci. Ti lidé pro něj nejsou partneři na stejné úrovni, válcuje je jako mukly v base. Mohlo by jít tedy o zastrašování studentů?Nejenom. Především zneužívá role toho, kdo drží v komunikaci otěže. Vypadá to rádoby chlapácky, ale je to špatně. Je podle vás takováto přednáška přínosná?Dnes se snažíme upouštět od tohoto typu programu. Frontální přednášky nejsou příliš efektivním způsobem prevence. Takto se dnes prevence opravdu nedělá. Typ frontální přednášky, pro takovýto počet posluchačů a tímto způsobem je prevence, kterou jsme dělali v první polovině devadesátých let. Proč se od této formy upouští?Protože to nefunguje. Na děti to nemá jakýkoli pozitivní dopad. Víme to, protože to dnes již umímě měřit a také měříme. Frontální přednášky jako typ preventivního programu mají velmi malý účinek, co se týká užívání návykových látek u dětí. Rodiče a škola jsou spokojení, že se něco dělá, ale na děti to moc velký efekt nemá. V prevenci u dětí fungují programy, které se dělají v malých skupinách a dlouhodobě. Efektivní jsou například nácviky sociálních dovedností a posilování dovedností seberegulace. Potřebujete na ně ale vyškolený personál, tedy pedagogy s potřebnou průpravou a zkušenostmi. A samozřejmě to není na jednu hodinu. Takováto věc se dělá systematicky během celého školního roku a napříč celou základní školou. A do prevence musí být zapojeni též rodiče. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/s...-kuratko-beseda-valdice_1805051520_ako   Květen - Měsíc bez rtuti Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 4.5.2018  vfn.cz  Strana 0   Daniela Pelclová Toxikologické informační středisko (TIS) pro Českou republiku, fungující již po více než 50 let v nepřetržitém provozu na klinice pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice,mívá z celkových 17 tisíc telefonických konsilií ročně téměř 200 dotazů na rtuť, z toho 85% se týká akutního problému při rozbití rtuťového teploměru. Tyto teploměry se již neprodávají, avšak všichni je máme ještě doma, protože měří spolehlivě a jsme na ně zvyklí. Navíc většinou nevíme, kam je bezpečně odevzdat, aby neudělaly v životním prostředí víc škody než užitku. Jak rtuť při rozbití teploměru správně likvidovat, se lze dočíst na webových stránkách TIS. Proč se vlastně rtuti obávat? Rtuť je zákeřná tím, že jde o kumulativní jed, který se z těla vylučuje velmi pomalu (polovina se vyloučí přibližně do 60 dní). Proto když budeme každodenně vdechovat určité malé množství par, bude se rtuť v těle hromadit a po několika týdnech až měsících může vyvolat otravu s poškozením nervového systému, dásní a ledvin. Bylo to popsáno i po rtuti z rozbitého teploměru, která unikla pozornosti v koberci v dětském pokoji v zimě, kdy se dostatečně topilo a málo větralo. Ohroženy jsou především děti. Otravu rtutí známe spíše z pracovišť nebo nehod se zahřátou rtutí. Tento tekutý stříbřitě lesklý kov, odpařující se již při pokojové teplotě, se používá v laboratořích a při výrobě měřicích přístrojů. Historicky byla známá otrava u kloboučníků, vyrábějících plst z králičí srsti pomocí dusičnanu rtuťnatého. Byli známí tím, že jim z těžkého zánětu dásní chyběly zuby, trpěli třesem a psychickými problémy („mad as a hatter"). Byli trvale nervózní, konfliktní a měli převrácený spánkový režim. Obvykle umírali na selhání ledvin. V současnosti již tyto otravy dokážeme úspěšně léčit pomocí chelátotvorných antidot (zejména unithiolu, DMPS). Nejčastější nehodou u dětí je požití krásně se lesknoucích kuliček rtuti nebo vzácně spolknutí amalgámové zubní výplně. Díky tomu, že tyto formy rtuti nejsou ve vodě rozpustné a ze zažívacího traktu se nevstřebávají, není naštěstí požití rtuti z rozbitého teploměru nebezpečné. Přesvědčil se o tom i mladý muž, který k suicidálnímu pokusu použil rtuť ze 4 teploměrů a jediným efektem byly spíše nepříjemné zažívací obtíže. Ani s otravami organickými sloučeninami rtuti, kde zdrojem mohou být mořské ryby z kontaminovaných mořských oblastí, se v České republice nesetkáváme. Při pochybnostech lze souvislost zdravotních obtíží s expozicí rtuti ověřit pomocí stanovení koncentrace rtuti v krvi (akutní otrava) nebo v moči (subakutní a chronická otrava). Kontakt na toxikologickou laboratoř pro případnou analýzu rtuti v krvi nebo v moči : Mgr. Štěpánka Vlčková, CSc.: vedoucí Toxikologické laboratoře Kliniky pracovního lékařství VFN, Na Bojišti 1, Praha 2, tel. 224 964 635 v pracovní dny v době 7 - 15 hod., e-mail: stepanka.vlckova(zavinac)vfn.cz Za analýzu krve s odběrem se platí 1052 Kč (hotově nebo fakturou), není nutné být na lačno (lze také doručit zkumavku nesrážlivé krve s heparinem nebo EDTA). Cena analýzy moče je 1028 Kč (nejpřesnější je z moče sbírané za 24 hodin, stačí z ní odebrat a přinést 10 ml). Odběr krve nebo příjem vzorků ráno v době 7:00 - 11:00 hod, nebo odpoledne ve 13:00 - 14.30 hod, jinak jen po domluvě. Kontakt na odběry – ambulance kliniky, tel. 224 964 122, 224 964 535 nebo http://www.vfn.cz/novinky/kveten-mesic-bez-rtuti.html

© 2018 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz