Přehled zpráv 666 TISÍC ZA NEPOVOLENÉ LÉKY! 1 20.6.2018 Blesk  Strana 8  Téma   Tomáš Koníček   ... které se překrývají. Testu bych nevěřila ani několik sekund,“ doplnila profesorka Eva Havrdová, vedoucí Centra pro léčbu roztroušené sklerózy 1. LF UK. Podivné léky! Doktor Šula nabídl pacientce léčbu na rok. „Šlo o vakcíny. Stálo by to 26 tisíc eur (666 tisíc Kč, pozn. red.),“... Užijte si léto i s vysokým tlakem! 2 20.6.2018 Moje šťastná hvězda  Strana 32  Moje poradna     MUDr. Michal Vrablík Ph. D., 1. lékařská fakulta UK Extrémně teplé počasí zatěžuje srdce, zvláště pokud patříte mezi hypertoniky. Pokud se ale budete držet základních pravidel, nemusíte se ničeho bát! Základní prevencí je dostatečný příjem tekutin, nejlépe vody. Při větších vedrech nebo... V diagnostice svalového onemocnění biopsie už dávno nehraje prim 3 11.6.2018 Terapie  Strana 16  Neuromuskulární kongres   Eva Srbová   ... konfirmaci molekulárně genetickým vyšetřením – konzultaci a sledování v neuromuskulárním centru – doporučení na Ústav dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN v Praze ke zvážení zahájení léčby Testovány budou všechny věkové kategorie obou pohlaví. Kritéria pro zařazení: >>myopatie... Další krok v prevenci akutních exacerbací CHOPN 4 11.6.2018 Terapie  Strana 24  Aktuality   Lenka Kadeřávková   ... profesor Petr M. A. Calverley z oddělení plicního lékařství University of Liverpool ve Velké Británii. Podle přednostky Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze prof. MUDr. Martiny Vašákové by bylo optimální studii prodloužit o několik dalších let. Kuřáci... K měkkým drogám máme my Češi predispozici 5 14.6.2018 Týdeník Echo  Strana 14  Rozhovor     ... S protidrogovou politikou radil několika členům českých vlád, naposledy do loňska tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Přednáší na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a na Lékařské fakultě UP v Olomouci. Má ženu a dvě děti. Foto popis| DANIEL KAISER Foto autor|... „Zákon o léčitelství je potřeba. Nebude ale jednoduché ho napsat,“ míní v rozhovoru 6 18.6.2018 Zdravotnictví medicína  Strana 8  Rozhovor   Hana Boříková   ... zdravotním pojištěním, pokud nejsou jednoznačné důkazy o jejich prospěšnosti. prof. MUDr. Julius Špičák, CSc. * Vystudoval všeobecné lékařství na 1. LF UK. * Od roku 1995 působí v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, kde je v současnosti přednostou Kliniky... Únik moči není přirozený jev a dá se léčit 7 18.6.2018 Zdravotnictví medicína  Strana 13  VEŘEJNÉ ZDRAVÍ   MUDr. Andrea Skálová   ... však, že mnozí praktici stále nemají o této problematice dostatek znalostí,“ uvádí prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., přednostka Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Podle ní by měli lékaři primární péče provádět základní diagnostiku a měli by umět rozpoznat, kdy poslat pacienta ke... Nealkoholické postižení jater není radno přehlížet 8 18.6.2018 Zdravotnictví medicína  Strana 20  KONGRESOVÉ ZPRAVODAJSTVÍ   MUDr. Andrea Skálová   ... NAFLD NAFLD je onemocnění, jehož incidence stoupá, jak uvedl odborný garant sympozia prof. doc. MUDr. Radan Brůha, CSc., ze IV. interní kliniky 1. LF UK a VFN Praha. Data z databáze Rochester Epidemiology Project ukázala, že v období 1997–2014 došlo k pětinásobnému vzestupu (62 › 329/100... Lepší testování na přítomnost HPV 9 18.6.2018 Zdravotnictví medicína  Strana 32  VĚDA A VÝZKUM   Zdroj: Guideline, (pp)   ... děložního čípku než v západoevropských zemích,“ vysvětluje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph. D. z Onkologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který je hlavním odborným garantem studie, a dodává: „V případě potvrzení dosud velmi slibných... Představujeme pacientské organizace: Centrum Anabell 10 18.6.2018 Zdravotnictví medicína  Strana 36  PACIENTI   Mgr. Pavlína Perlíková   ... nicméně se léčí samostatně.“ Díky pracovním zkušenostem na psychosomatickém oddělení renomované Schön Klinik v Německu a na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze může Světlana Žuchová konstatovat, že kvalita specializované péče je v obou zemích srovnatelná. „Co schází, je spíše... Boj o nekuřáctví: Vysoké daně, nebo omezování rizika? 11 19.6.2018 faei.cz  Strana 0     Denis Drahoš   ... méně lidí a uleví se tak i státní kase. Průměrný Čech podle prof. MUDr. Evy Králíkové, CSc., z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze vykouří zhruba jedenáct cigaret denně. Podle Českého statistického úřadu vykouří průměrný Čech 2000 cigaret ročně. Při... Olomouc bude hostit setkání špičkových onkologů a chirurgů z celého světa 12 19.6.2018 olomouckadrbna.cz  Strana 0       ... břišní a trávicího traktu. V České republice se stal jejím průkopníkem František Antoš, který ji aplikoval v klinické praxi Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a v pražské Nemocnici na Bulovce,“ uvedl předseda kongresu a zástupce přednosty 1. chirurgické... Olomouc bude hostit setkání špičkových onkologů a chirurgů z celého světa 13 19.6.2018 olomouckadrbna.cz  Strana 0       ... břišní a trávicího traktu. V České republice se stal jejím průkopníkem František Antoš, který ji aplikoval v klinické praxi Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a v pražské Nemocnici na Bulovce,“ uvedl předseda kongresu a zástupce přednosty 1. chirurgické... Diabetes a krevní tlak. Proč je třeba věnovat měření tlaku vyšší pozornost? 14 19.6.2018 zena-in.cz  Strana 0       ... má také zvýšený krevní tlak,“ dodává Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. internista, III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK, předseda České společnosti pro aterosklerózu. Vysoký krevní tlak u diabetiků ztrojnásobuje riziko vzniku ischemické choroby srdeční a... Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy 15 20.6.2018 Brněnský deník  Strana 6  Česká republika   VERONIKA RODRIGUEZ   ... NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní... Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy 16 20.6.2018 Českobudějovický deník  Strana 6  Česko   VERONIKA RODRIGUEZ   ... NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní... Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy 17 20.6.2018 Havlíčkobrodský deník  Strana 6  Česko   VERONIKA RODRIGUEZ   ... NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní... Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy 18 20.6.2018 Hradecký deník  Strana 6  česko   VERONIKA RODRIGUEZ   ... NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní... ČEŠI NA SÍTI. DENNĚ 2,5 HODINY 19 20.6.2018 Metro  Strana 8  Domov   MAREK HÝŘ   ... Tedy když lidé kvůli aktivitám na počítači chodí pozdě do práce nebo propadají ve škole,“ říká pro deník Metro Jaroslav Vacek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Podle něj jsou ale jiní, mnohem větší strašáci než sociální sítě. „Například... Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy 20 20.6.2018 Moravskoslezský deník  Strana 6  Česko   VERONIKA RODRIGUEZ   ... NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní... Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy 21 20.6.2018 Olomoucký deník  Strana 6  Česko   VERONIKA RODRIGUEZ   ... NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní... Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy 22 20.6.2018 Plzeňský deník  Strana 6  Česko   VERONIKA RODRIGUEZ   ... NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní... Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy 23 20.6.2018 Pražský deník  Strana 6  Česko   VERONIKA RODRIGUEZ   ... NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní... Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy 24 20.6.2018 Ústecký deník  Strana 6  Česko   VERONIKA RODRIGUEZ   ... NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní... Jak bojovat s onemocněními střev, poradí gastroenterolog 25 19.6.2018 24zpravy.com  Strana 0       ... nejsou tito pacienti ohroženi ve zvišené míře ani rakovinou tlustého střeva, ani jinim závažnim onemocněním,“ říká MUDr. Martin Bortlík, Ph.D. z 1. lékařské fakulty UK. Syndrom dráždivého tračníku, kterim podle odborníků trpí až 15 procent Čechů, může bit navíc spojeni s chronickou... Podvodný obchod s nadějí. Lékař bere od nemocných statisíce za údajnou léčbu nevyléčitelných chorob 26 19.6.2018 ceskatelevize.cz  Strana 0       ... myslím, že tohle to je podvod non plus ultra,“ upozorňuje imunolog Hořejší. Jeho slova potvrzuje i vedoucí Centra pro léčbu roztroušené sklerózy z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Eva Havrdová: „Já bych opravdu tomuto testu nevěřila ani několik sekund.“ Sama má se Šulou jednu... Doktor za statisíce 27 19.6.2018 helpnet.cz  Strana 0       ... Přesně takhle to tam vypadá. Takže já si myslím, že tohle to je podvod non plus ultra. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí Centra pro léčbu roztroušené sklerózy, 1. LF UK Vypadá to velmi podobně, jako vypadají katalogy těchto reagencí, ať už pro základní výzkum nebo pro humánní imunologii, že je to... Jak bojovat s onemocněními střev, poradí gastroenterolog 28 19.6.2018 iDNES.cz  Strana 0       ... syndrom. U postižených se ve střevě nenajdou žádné chorobné změny, stejně tak důvod obtíží bývá různý. O lékaři MUDr. Martin Bortlík vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1994 – 2007 pracoval ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, od roku 2007 je... Oční klinika VFN a 1. lékařská fakulta UK slaví už 200 let 29 19.6.2018 trendyzdravi.cz  Strana 0       ... dalších. Tradice vědeckého výzkumuTradice výzkumu se neustále prohlubuje převratnými objevy současnosti Vědecký výzkum má na Oční klinice VFN a I. LF UK dlouholetou tradici, kterou zahájili již první výzkumníci formátu Jana Evangelisty Purkyně a Jiřího Procházky. Mezi nejvýznamnější... Oční klinika VFN a 1. lékařské fakulty UK slaví už 200 let 30 19.6.2018 trendyzdravi.cz  Strana 0       ... dalších. Tradice vědeckého výzkumuTradice výzkumu se neustále prohlubuje převratnými objevy současnosti Vědecký výzkum má na Oční klinice VFN a I. LF UK dlouholetou tradici, kterou zahájili již první výzkumníci formátu Jana Evangelisty Purkyně a Jiřího Procházky. Mezi nejvýznamnější... Plné znění zpráv 666 TISÍC ZA NEPOVOLENÉ LÉKY! Téma: 1. Lékařská fakulta 20.6.2018  Blesk  Strana 8  Téma Tomáš Koníček Další kšeft na nemocných lidech? * Šarlatán s titulem MUDr. Jan Šula si účtoval: PRAHA - Desetisíce za rady typu, že rakovinu lze vykadit, si účtovali v institutu psychosomatické medicíny AKTIP. V tahání peněz z nemocných hledajících poslední naději jde ještě dál lékař Jan Šula (58), slibuje nemožné uzdravení! Za statisíce! Praktiky šarlatánů institutu AKTIP, mezi nimiž jsou i vystudovaní lékaři, rozkrývá Blesk od konce května. Nechat jim dvanáct tisíc »na dřevo« za jedno sezení, nebylo podle svědectví čtenářů Blesku, kteří jim uvěřili, nic neobvyklého. Dalšího podvodníka s titulem MUDr. teď odhalili Reportéři ČT. Doktor Jan Šula zvolil opravdu tvrdý kalibr. Test za 31 000 Kč „Švagrové odebral krev a poslal fakturu na 31 tisíc. Jenže nebylo tam jméno, kdo rozbor dělal, podpis, razítko,“ popisoval v reportáži Michal Brajer, jehož příbuzná trpí roztroušenou sklerózou. Když se na výsledky podívali odborníci, byli v šoku. „Na první pohled jsou to úplné nesmysly. Tohle je podvod non plus ultra,“ okomentoval »zprávu« profesor Václav Hořejší, molekulární imunolog. „Jsou tu metody, které se překrývají. Testu bych nevěřila ani několik sekund,“ doplnila profesorka Eva Havrdová, vedoucí Centra pro léčbu roztroušené sklerózy 1. LF UK. Podivné léky! Doktor Šula nabídl pacientce léčbu na rok. „Šlo o vakcíny. Stálo by to 26 tisíc eur (666 tisíc Kč, pozn. red.),“ popsal pan Brajer. V rozpisu byly údajně medikamenty. Jaké? To je otázka. Jsou nedohledatelné... Vrcholem je podle profesorky Havrdové položka »infuze i.v.« „Znamená to, že je vám něco podáváno do žíly a není tu napsáno co. Něco naleju do žíly za tři tisíce eur (76 000 Kč, pozn. red.). To je slušný!“ řekla lékařka. Musíte mi věřit Michal Brajer se vydal za doktorem Šulou, aby se dozvěděl, o jaké léky jde. Vybavil se skrytou kamerou. „Proč vás to zajímá?“ odpovídal arogantním tónem Šula. Na otázku, co od údajných léků lze čekat, odpověděl. „Vy můžete čekat jenom uzdravení. Musíte věřit mně, že to, co dělám, vás uzdraví. Já vám garantuji tímhletím uzdravení. Mám lidi 10 let po léčbě a jsou v pohodě,“ vyprávěl báchorky. Jenže roztroušená skleróza je nevyléčitelná... „Deklarovat, že někdo umí chorobu vyléčit, by bylo na Nobelovu cenu a nepochybně by se o tom vědělo,“ říká profesorka Havrdová. Šula se např. v talk show Jana Krause chlubil, že je 1. český člen Britské lékařské komory. Je to lež! „Byl jím skutečně Jan Šula, ovšem jiný. Stalo se tak už v roce 1937,“ řekl Jaromír Šrámek, předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos. 305 tisíc za (ne)léčení autismu Statisíce korun vytahal lékař Jan Šula i z dalších. Třeba z rodiny Sloukových, kdy léčil autismus syna (7) vakcínami, jejichž složení neprozradil. „Zaplatili jsme přes dvě stě tisíc. Syn se ale zhoršoval a on nám napsal, že mu máme dát 105 tisíc a on připraví další vakcíny. Čekal jsem na něj v Praze u silnice, vyskočil z audiny, já mu dal obálku a on zase odjel,“ líčí pan Miroslav. Sice jim přišly injekce, ale už nikdy lékař nevzal telefon. Podveden se cítí i další pacient František Polák. „Byl jsem u něj desetkrát, stálo to na tři sta tisíc a výsledek léčby byl nula,“ líčil muž, který trpí roztroušenou sklerózou. Odstřihli ho! Doktor Jan Šula v Česku spolupracoval s Klinikou endala, ta se od něj po reportáži distancovala. Na webových stránkách se přitom předtím chlubila spoluprácí s ním i Institutem Biomolekulární Medicíny ve Švýcarsku (i když na uvedené adrese podle zjištění ČT zdravotnické zařízení nesídlí), včera už byla stránka nedostupná. Zástupce endaly MUDr. Jan Vojáček na Facebooku uvedl: „Zodpovídám pouze za svoje činy a z těch jsem připraven nést vždy osobní zodpovědnost. Takže pranýřování za večeři s Klímovou (ředitelka AKTIP, pozn. red.) a nyní za Šulu je pouze něčí projekce mé osoby do jejich činů, za které jsou zodpovědni jedině oni. Já s nimi v ordinaci nejsem, já nejsem žádný jejich garant.“ Blesk chtěl mluvit i s doktorem Janem Šulou, jeho asistentka slíbila, že kontakt předá. Do uzávěrky se však neozval. Lékařem je, ale... Doktor Jan Šula promoval v roce 1985 na LF v Praze. „Můžu potvrdit, že je členem České lékařské komory, nicméně s ní nekomunikuje a neaktualizuje své údaje. Co se týče reportáže České televize o jeho praktikách, zjistíme si informace, a rozhodneme, zda se tím budeme zabývat. Nejlepší by bylo, kdyby se na nás obrátil někdo z poškozených pacientů,“ řekl mluvčí komory Michal Sojka. Foto autor| Foto: Nguyen Phuong Thao   Užijte si léto i s vysokým tlakem! Téma: 1. Lékařská fakulta 20.6.2018  Moje šťastná hvězda  Strana 32  Moje poradna MUDr. Michal Vrablík Ph. D., 1. lékařská fakulta UK Extrémně teplé počasí zatěžuje srdce, zvláště pokud patříte mezi hypertoniky. Pokud se ale budete držet základních pravidel, nemusíte se ničeho bát! Základní prevencí je dostatečný příjem tekutin, nejlépe vody. Při větších vedrech nebo při fyzické námaze příjem tekutin ještě zvyšte! Mějte ale na paměti, že nic se nemá přehánět. Nadměrným množstvím tekutin můžete zatížit ledviny i srdečněcévní systém. „Při vysokých letních teplotách platí obecná pravidla a selský rozum. V tropickém počasí by se pacienti léčení s vysokým krevním tlakem měli vyvarovat zvýšené psychické nebo fyzické námahy,“ radí internista doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph. D. Hlídejte si teploty! Odborník také zdůrazňuje, že byste se také měli vyhýbat přímému slunci, a to především v době mezi 11. a 15. hodinou. Těm, kteří nedají dopustit na klimatizaci, MUDr. Michal Vrablík radí, ať si dávají pozor především na nastavení vhodné teploty. V horkých dnech ji nenastavujte na příliš nízko. Ideální je teplota kolem 24 0C. Organismus se hůře vyrovnává s náhlým přechodem z horka do chladu a naopak. A to může způsobit řadu zdravotních komplikací. Tlak u nás trápí až dva miliony lidí Foto popis| Důležitý je příjem tekutin.   V diagnostice svalového onemocnění biopsie už dávno nehraje prim Téma: 1. Lékařská fakulta 11.6.2018  Terapie  Strana 16  Neuromuskulární kongres Eva Srbová V ČR proběhne screening Pompeho nemoci. Je výrazně poddiagnostikovaná, přitom se dá léčit Neuromuskulární kongres Jak co nejlépe diagnostikovat svalové onemocnění? Jak spolehlivě prokázat Pompeho nemoc? A kdy u svalového onemocnění indikovat biopsii? Na tyto otázky hledalo odpověď sympozium podpořené společností Sanofi. Kvantifikace tukové přestavby svalů nejlépe pomocí QMRI Úvodní přednáška patřila tématu kvantifikace tukové přestavby svalů pomocí magnetické rezonance (MRI). MUDr. Tomáš Horák z Neurologické kliniky LF MU a FN Brno nejprve vyzdvihl MRI svalů jako „neinvazivní metodu, která má schopnost vizualizace a kvantifikace hlavních znaků muskulárních onemocnění“, mezi nimiž jmenoval hypertrofii a atrofii, edém a tukovou náhradu svalové tkáně. Připomněl také, že kvantifikace tukové tkáně magnetickou rezonancí se používá i v jiných případech, např. u steatózy jater, pankreatické a renální lipomatózy, při měření množství tělesného tuku či obsahu tuku v kostní dřeni. Svalová dystrofie patří mezi vzácná onemocnění a její příčiny mohou být různé. Histologický výsledek však mají svalové dystrofie společný – fibróza, edém, tuková náhrada svalů. Jako nejznámější příklad této skupiny chorob MUDr. Horák zmínil Duchennovu chorobu, nemoc, která zatím není kurativní, byť klinický výzkum testuje řadu potenciálních terapií. Klinická měření svalové slabosti podle MUDr. Horáka nejsou spolehlivá, ať už z důvodu motivace pacienta nebo nízké citlivosti k drobným změnám, z čehož vzniká potřeba vytvořit spolehlivý a dostatečně citlivý parametr pro měření progrese onemocnění. „Klinické studie dokládají, že progrese onemocnění nemusí vždy lineárně korelovat s progresí v klinickém vyšetření,“ konstatoval MUDr. Horák. Pacienti tak jsou léčeni příliš pozdě. Jejich nábor je navíc náročný, protože se jedná o vzácná onemocnění, a klinické hodnocení je velmi závislé na spolupráci, která někdy bývá problematická (zejména u dětí). Ideální test progrese onemocnění by měl být nezávislý na spolupráci a motivaci pacienta, dostatečně citlivý k účinnosti léčby a dobře reprodukovatelný, a to i v malé skupině heterogenních pacientů a mezi jednotlivými pracovišti, jak uvedl MUDr. Horák. Vysvětlil, že kvalitativní nebo semikvantitativní hodnocení je nedostatečné – na MRI obrazech jsou celkový obrys, tvar i struktura svalové skupiny často zachovány i přes rozsáhlé změny obsahu tukové tkáně. Pro kvantifikaci tuku existují různé přístupy – T1 vážené obrazy, metody založené na chemickém posunu v molekulách vody a tuku, spektroskopie, proton density fat fraction (PDFF) –, které mají své výhody a nevýhody, jež je při výběru vhodné modality nutné zvážit. Za nejspolehlivější metodu kvantifikace tukové přestavby svalů MUDr. Horák označil kvantitativní MRI (QMRI). QMRI zjišťuje procentuální zastoupení tuku v dané oblasti, a jak MUDr. Horák ujistil, „je velmi přesná, má výbornou reprodukovatelnost a je citlivějším ukazatelem tukové náhrady svalů než klinické vyšetření“. Ze všech těchto důvodů je proto vhodná pro hodnocení progrese neuromuskulárního (NM) onemocnění. QMRI má význam i pro výzkum nové léčby. Jak upozornil MUDr. Horák, její používání vede k snížení počtu pacientů nutného pro hodnocení efektivity nové léčby, jako marker je spolehlivá a vyšetřovatelem neovlivnitelná a při jejím použití odpadá nutnost provedení invazivního vyšetření – biopsie. Screening má najít nediagnostikované pacienty s Pompeho nemocí Svalová slabost provází i pacienty s Pompeho nemocí (PN), vzácným metabolickým onemocněním s autozomálně recesivní dědičností, které může být zaměňováno za jiné diagnózy, jak zaznělo později v panelové diskusi. Z důvodu velké poddiagnostikovanosti této choroby v ČR proběhne v letech 2018–2020 celonárodní screening PN u pacientů s nespecifikovanou svalovou slabostí, hyperCKemií a respirační insuficiencí. Realizovat ho budou neuromuskulární centra v pražské FN Motol a ve FN Brno, a co bude obnášet, přiblížila MUDr. Lívie Mensová z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha. U PN je známa kauzální mutace, která se nachází v genu GAA 17q25,3 a působí deficit kyselé alfa-glukosidázy (GAA), v jehož důsledku se v buňkách hromadí glykogen. Ve starších publikacích byly rozlišovány tři formy PN – infantilní, juvenilní a adultní, od toho se však upouští a dnes jsou rozlišovány formy dvě – infantilní (časná) a pozdní (viz Formy Pompeho nemoci). Incidence PN je podle statistik přiblížených MUDr. Mensovou 1 : 40 000, v případě infantilní formy 1 : 138 000, v případě pozdní formy 1 : 57 000. V ČR tak žije odhadem 74–250 osob s PN, aktuálně je ale tato choroba diagnostikována jen u 21 pacientů. Od roku 2006 je přitom registrována enzymová substituční terapie, která umožňuje u pacientů s PN měnit průběh onemocnění. V České republice se však dnes léčí pouze 17 nemocných s touto diagnózou. Zásadní problém pro diagnostiku PN podle MUDr. Mensové vyplývá ze skutečnosti, že se jedná o vzácné onemocnění. Stěžejní tak je především o tomto onemocnění vědět. Dnes existuje screeningový test využívající metodu suché kapky krve (dried blood spot, DBS) a při jeho pozitivitě se provádí konfirmace vyšetřením aktivity GAA v leukocytech nebo molekulárně genetickým vyšetřením. A právě toto testování je předmětem chystaného vědeckého projektu (viz Celonárodní screening pozdní formy Pompeho nemoci). Moderní diagnostické metody vytlačily biopsii Má tedy dnes v diagnostice svalového onemocnění ještě nějaký význam biopsie? Na tuto i další nabízející se otázky v posledDůvodem ní části sympozia hledal odpověď panel odborníků, v němž zasedli MUDr. Stanislav Voháňka, CSc., MBA, primář Neurologické kliniky LF MU a FN Brno, MUDr. Radim Mazanec, Ph. D., z Neuromuskulární poradny Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha, doc. MUDr. Peter Špalek, Ph. D., vedoucí Centra pre neuromuskulárne ochorenia UN Bratislava, a prof. MUDr. Egon Kurča, Ph. D., z Neurologické kliniky JLF a UN Martin. Panel konstatoval, že role biopsie v diagnostice svalového postižení se obecně výrazně změnila, zejména díky molekulární genetice, která se při podezření na svalovou dystrofii preferuje. Významná úloha biopsii zůstala v oblasti získaných myopatií, zejména zánětlivých, kde je stále zlatým standardem. U nejasných myopatií by se měl ještě před případnou biopsií provést test suché krevní kapky kvůli potvrzení nebo vyloučení Pompeho nemoci. „Svalová biopsie určitě není indikována u myotonické dystrofie 1. a 2. typu, u facioskapulohumerální svalové dystrofie, u dětí s Duchennovou svalovou dystrofií,“ jmenoval MUDr. Voháňka. Zdůraznil, že svalová biopsie by dnes měla být prováděna až po MRI, jež určí, který sval pro biopsii použít. V podstatě zbytečná je biopsie podle názoru panelistů i v diagnostice PN. „V diagnostice Pompeho nemoci by rozhodně neměla mít rozhodující roli,“ zdůraznil MUDr. Voháňka s tím, že „při použití molekulárně genetického vyšetření se lze biopsii zcela vyhnout“. Pro odlišení PN od pletencových forem svalových dystrofií je podle panelistů zásadní test suché krevní kapky, jenž PN s vysokou pravděpodobností potvrdí nebo vyvrátí, zatímco klinické vyšetření je v tomto případě vysoce nespolehlivé. V této souvislosti opět zaznělo zdůraznění výrazné poddiagnostikovanosti PN. „Tito lidé bohužel často ani nejsou diagnostikováni jako pacienti se svalovým onemocněním. Zapadnou v šedi klasifikované jako všeobecná slabost, neprospívání a podobně,“ upozornil prof. Kurča. Mezi mylné diagnózy u pacientů s PN podle panelistů nejčastěji patří již zmíněné pletencové formy svalových dystrofií, které nemají typický fenotyp, setkali se ale i s dalšími záměnami, např. za facioskapulohumerální svalovou dystrofii či myotonickou dystrofii (pacientka s příznaky myotonické dystrofie, dokonce přítomen i glaukom, až test suché krevní kapky prokázal PN). Doc. Špalek upozornil i na případ pacientky, která měla svalové potíže 10 let, ale byly u ní zjištěny jen zvýšené jaterní testy a stav byl vyhodnocen jako hepatopatie nejasné etiologie. „Nikoho nenapadlo udělat kreatinkinázu,“ vyprávěl doc. Špalek. „Udělali biopsii jater s normálním nálezem. Až tuto paní náhodou uviděla neuroložka z Komárna a poslala ji k nám do centra. A byla to Pompeho nemoc.“ Při jakém klinickém obrazu pacienta by tedy lékaři měli myslet na PN, respektive jaký pacient je ideálním kandidátem na test suchou krevní kapkou? Podle panelistů je spektrum široké. Na prvním místě se jedná o lidi s myopatií nejasné etiologie, za druhé o jedince s asymptomatickou hyperCKemií a dále o osoby s jakoukoli svalovou slabostí, nevysvětlitelnou dušností, skeletálními abnormitami, ale i s poruchami spánku. *** Formy pompeho nemoci Infantilní > nulová aktivita GAA > pacienti dětského věku, novorozenci, kojenci > svalová slabost a hypotonie (potíže s příjmem potravy, slabý křik, tachypnoe, orthopnoe, recidivující infekce dýchacích cest) > orgánové komplikace, zejména kardiomegalie > hladina CK zvýšená až 10násobně Pozdní > snížená (zbytková, reziduální) aktivita GAA > opoždění motorického vývoje > svalová slabost spíše proximálního charakteru (potíže s chůzí, zvedáním ze dřepu, odstáté lopatky, obtížné vstávání z lehu, skolióza, respirační insuficience) > bez organomegalie a postižení myokardu > hladina kreatinkinázy (CK) v normě nebo jen mírně zvýšená Neuromuskulární kongres Celonárodní screening pozdní formy Pompeho nemoci projektu je poddiagnostikovanost Pompeho nemoci. Neuromuskulární centra ve FN Motol, Praha, a FN Brno žádají o spolupráci a písemně osloví: >>přednosty a primáře klinik a oddělení vnitřního lékařství a pneumologie >> ambulantní specialisty v oborech neurologie a dětská neurologie, revmatologie a rehabilitace Projekt bude obnášet: >>bezplatné vyšetření vybraných pacientů metodou suché krevní kapky >> v případě pozitivity testu: – konfirmaci molekulárně genetickým vyšetřením – konzultaci a sledování v neuromuskulárním centru – doporučení na Ústav dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN v Praze ke zvážení zahájení léčby Testovány budou všechny věkové kategorie obou pohlaví. Kritéria pro zařazení: >>myopatie nejasné etiologie (prospektivně i retrospektivně) >> asymptomatická hyperCKemie (1,5–10násobek horního limitu normy) >> restriktivní porucha ventilace zapříčiněná především oslabením bránice (citlivý marker = alespoň 10% snížení FVC při porovnání hodnot vleže a vsedě) Vylučovací kritéria: >> potvrzená (geneticky)/známá jiná diagnóza neuromuskulárního onemocnění >> předchozí testování na Pompeho nemoc s negativním výsledkem Průběh bude následující: >>oslovená pracoviště si mohou objednat testy (na e-mailové adrese nm.fnmotol@gmail.com, resp. nm.fnbrno@gmail.com, počet testů na jednoho lékaře není omezen, testovací set obsahuje informovaný souhlas vyhovující podmínkám GDPR, odběrovou kartičku, průvodku, klinický formulář a obálku se známkou) › na osloveném pracovišti retrospektivní i prospektivní vyhledání pacientů, kteří splňují daná vstupní kritéria › odběr krve pacienta a odeslání vzorku do NM centra › vyšetření vzorku v laboratoři výsledek přijde do NM centra, které ho pošle odesílajícímu lékaři Co se bude dít se vzorkem: >> registrace do laboratorního systému >> zakódování informací o pacientovi >> odeslání do laboratoře ARCHIMED Life Science GmbH Výsledek za 10–14 dní od odeslání. Další postup: >>negativní výsledek bude zaslán poštou odesílajícímu lékaři >>pozitivní nebo hraniční výsledek: – laboratoř buď vyzve k odebrání další suché kapky krve, nebo přistoupí ke stanovení mutace v daném vzorku – oslovení odesílajícího lékaře, pacientovi nabídnut termín konzultace v neuromuskulárním centru – výsledek z laboratoře zaslán e-mailem/poštou Foto autor| Foto: Profimedia O autorovi| Eva Srbová, eva.srbova@ambitmedia.cz   Další krok v prevenci akutních exacerbací CHOPN Téma: 1. Lékařská fakulta 11.6.2018  Terapie  Strana 24  Aktuality Lenka Kadeřávková Klinická studie DYNAGITO prokázala efekt duální bronchodilatační léčby LAMA/LABA. Ve srovnání s monoterapií LAMA snížila výskyt středně těžkých až těžkých exacerbací CHOPN o 7 % Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) se projevuje zánětem dýchacích cest, jejich obstrukcí a případně i přestavbou plic. Zpravidla ji vyvolávají inhalace zplodin vznikajících při spalování tabáku, případně i jiných substancí. Základem léčby je nikotinová abstinence, bronchodilatace a protizánětlivá léčba. Na CHOPN umírá každý osmý Evropan, evropské státy vydají na péči o pacienty celkem 380 miliard EUR za rok. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že do roku 2030 bude CHOPN třetí nejčastější příčinou úmrtí. Celkově nepříznivá je především dlouhodobá prognóza u pacientů hospitalizovaných pro exacerbace CHOPN, kdy až 50 % z nich umírá do pěti let. Farmaceutická společnost Boehringer Ingelheim letos v dubnu v České republice představila výsledky studie DYNAGITO, které byly zveřejněny v časopise The Lancet Respiratory Medicine. Studie se účastnilo více než 7800 pacientů z 51 zemí světa, cílem bylo porovnat efekt duální bronchodilatační léčby LAMA/LABA v kombinaci tiotropium/olodaterol 5/5 µg podávané ve formě jemné mlžiny s léčbou samotným tiotropiem. Ze studie vyplynuly dvě věci. Kombinační léčba o 7 % snížila výskyt středně těžkých až těžkých exacerbací u pacientů s CHOPN. A to jak u těch léčených systémovými kortikosteroidy, tak u těch léčených kortikosteroidy v kombinaci s antibiotiky. Zároveň však nutno říci, že primárního cíle studie, tedy předem specifikované hladiny statistické významnosti (p < 0,01), nebylo dosaženo. „Tiotropium je nesnadným komparátorem, protože disponuje mnoha důkazy z řady klinických studií o své schopnosti snižovat riziko výskytu exacerbací CHOPN,“ konstatoval hlavní investigátor studie, profesor Petr M. A. Calverley z oddělení plicního lékařství University of Liverpool ve Velké Británii. Podle přednostky Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze prof. MUDr. Martiny Vašákové by bylo optimální studii prodloužit o několik dalších let. Kuřáci versus nekuřáci: stejná léčba? V České republice existuje preskripční omezení týkající se bronchodilatační léčby u pacientů s CHOPN, kteří se nevzdají kouření. Lékaři však postoj pojišťoven vnímají sporně. „Pokud pacient-kuřák není léčen např. tiotropiem, lze očekávat vyšší riziko akutních stavů zhoršení s nutností podávat nákladnější léčbu, včetně umělé plicní ventilace,“ poznamenala prof. Vašáková. Jak také uvedla ve své prezentaci, české zdravotnictví zaplatí z veřejného zdravotního pojištění 15 000 Kč za jeden den pacienta na umělé plicní ventilaci, základní cena dne stráveného na jednotce intenzivní péče je necelých 12 000 Kč. CHOPN, stejně jako další chronické respirační nemoci, vyžadují celoživotní léčbu. Základem terapie i jedinou prevencí exacerbací jsou antifibrotické léky, střední doba přežití bez léčby je 2–3 roky. Četnost akutních exacerbací u pacientů s IPF je zhruba 9 % a ty pak vedou k mortalitě u 90 % pacientů. S astmatem se v České republice potýká zhruba 8 % obyvatel, tj. zhruba 800 000 osob, z toho 5 % z nich má obtížně léčitelné stadium nemoci. České zdravotnictví vynaloží ročně cca 300 000 000 Kč na léčbu astmatu, jak uvedla prof. MUDr. Martina Vašáková. Foto popis| Kolorovaný rentgenový snímek starší kuřačky s CHOPN Foto autor| Foto: Profimedia O autorovi| Lenka Kadeřávková, lenka.kaderavkova@ambitmedia.cz   K měkkým drogám máme my Češi predispozici Téma: 1. Lékařská fakulta 14.6.2018  Týdeník Echo  Strana 14  Rozhovor NAŠI TEENAGEŘI MAJÍ PŘÍZNIVÝ VZTAH K MARIHUANĚ, NEZNAMENÁ, ŽE BY CELKOVĚ BYLI LIBERÁLNĚJŠÍ, TVRDÍ TOMÁŠ ZÁBRANSKÝ Naši teenageři jsou největšími svátečními kuřáky konopných drog – marihuany a hašiše – v Evropě. To se opakuje už několik let, letošní Evropská zpráva o drogách, vydaná minulý týden Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), konstatuje, že 37 procent Čechů ve věku od 15 do 16 let aspoň jednou za poslední rok vyzkoušelo tzv. měkkou drogu. Žádná jiná společnost v Evropě tak vysokých čísel nedosahuje. Ve věkové skupině od 15 do 34 let (horní hranice kategorie Mladí dospělí) to pak bylo necelých 20 procent, což je v Evropě stále slušné třetí místo za Francouzi a Italy, přičemž rozdíly na prvních třech místech jsou statisticky zanedbatelné. Nadprůměrně Češi konzumují i halucinogenní drogy (tzv. houbičky) nebo LSD. Z tvrdých drog u nás vévodí tradiční pervitin. Z více než 290 odhalených varen pervitinu bylo 267 na území České republiky. Naopak kokain nebo heroin jsou u nás pořád docela vzácné. Čím si lze náchylnost mladých Čechů hlavně k měkkým drogám vysvětlit? A osvědčila se českému státu spíš liberální, nebo represivnější drogová politika? To jsou otázky pro předního českého adiktologa Tomáše Zábranského. * I drogoví liberálové jako vy vždycky uznávali, že do sedmnácti osmnácti let by člověk neměl užívat ani lehké drogy, protože mozek je tou dobou pořád ještě ve vývoji. Jaké máte pocity z toho českého prvenství mezi příležitostnými uživateli do 16 let? Neutrální. Důležité jsou trendy. Dneska je to 37, před osmi lety to bylo 44 procent. To znamená úbytek o sedm procent. Byly doby, kdy jsme byli s přehledem nejlepší nebo nejhorší, záleží na tom, co si kdo o konopných drogách myslí. Kdybyste se mě zeptal před těmi osmi lety, tak vám řeknu: Bojím se, že vzestupný trend – a tady je potřeba říct jednorázové – zkušenosti s konopím bude pokračovat. Dnes jsme ale patrně na sestupné části křivky, která se normálně pohybuje v přibližných sinusoidách. V širší věkové skupině do 34 roků nás už doběhli Francouzi a Italové, respektive sestoupili jsme na úroveň, a dokonce těsně pod úroveň obou zemí. Uvidíme, jestli tyto trendy budou pokračovat. Rozhodně to tedy neberu fatalisticky. Za další čtyři roky se ukáže, jestli ten sestupný trend je skutečně dlouhodobý. Jsem na to zvědav. * Má oněch 37 procent nějakou výpovědní hodnotu o dnešních teenagerech? Obecně si myslím, že spíš než projev vnitřního nastavení brát drogu jde v tomto věku o projev psychiky člověka v daném věku. V patnácti šestnácti člověk rád objevuje zakázané a neznámé. Ale myslím, že větší vypovídací hodnotu to má o obecné dostupnosti marihuany, která se dá pěstovat ve skleníku, venku, ale i v bytech, v těch indoor pěstírnách, což jsou většinou malé skříňky, kde se svítí sodíkovými výbojkami. * Čím byste si sedmiprocentní pokles za čtyři roky mezi nezletilými uživateli měkkých drog vysvětlil? Že už to asi není taková vzpoura jako kdysi. A znovu: pamatujme na to, zda se bavíme o jednorázové, nebo vícerázové zkušenosti. Drtivá většina z nich ji má skutečně jednorázovou, někde na konopí narazí, vyzkouší ho, dál nepokračuje. V kategoriích častějšího, problémového užívání už nejsme na špici, byť i tam jsme tedy v horní třetině. Jestli se ten sedmiprocentní pokles za minulých osm let dá vysvětlit nějakými celospolečenskými změnami, to bych si nebyl úplně jist. S drogami, nakonec i s alkoholem, který je legální droga, je to vždycky tak, že po poklesu se objeví další generace, která ze svého okolí moc není obeznámena s negativními následky jejich užívání. Nemá svoje vrstevníky a ani starší vrstevníky, kteří by takovou zkušenost měli, takže příslušníci nové generace si dávají menší pozor, mají menší strach. A naopak – existuje nějaká úroveň nasycení, individuální pro každou zemi, v závislosti na ekonomických podmínkách, v závislosti na drogových trzích. U nás ta úroveň nasycení byla těch 44 procent jednorázové zkušenosti mezi patnáctia šestnáctiletými. A výš už to nejde, protože víc mladých lidí, kteří mají sklony takto experimentovat, prostě v žádné generaci u nás není a zatím nebylo. Nedají se k tomu přinutit. * Čili před osmi lety bylo dosaženo přirozeného stropu a teď jde o to, o kolik slezeme od stropu. Jistě. * Kde se ta záliba českých puberťáků v marihuaně bere? Nemůže to být nějaký pozdní plod liberálních 90. let? To bych neřekl. Kromě toho, že si 90. léta sami nepamatují, jsou v jiných indikátorech vzpoury, jako je volnější sexuální život, konzervativnější, než byli jejich rodiče, formovaní právě 90. lety. Podle mě jsme národ, který má takovou predispozici, má tendence zkoušet psychotropní látky. Co do alkoholu v EU víceméně vedeme, a pokud si odmyslíme Balkán, vedeme i v tabáku. Je to kombinace, která začíná už tolerancí alkoholu u nezletilých. Každý rok před Vánocemi nějaké periodikum vyšle patnáctileté koupit lahev rumu do deseti obchodů, a oni v devíti uspějí. Stejně tak v hospodách, kde si objednají alkohol a v míře větší než malé ho dostanou. No a konopné drogy, mezi nimi hlavně marihuana, jsou u nás nejdostupnější z nelegálních drog. * V 90. letech to až dělalo dojem, že lehké drogy patří ke smyslu českého státu: festivaly, kuchařky s konopím. Myslel jsem to tak, jestli tehdy do společnosti nebyla vržena setba, kterou zatím pořád sklízíme. Ono té setby bylo v 90. letech vrženo víc – heroin na náměstí Republiky v Praze, kokain… Ale v žádné z tvrdých drog naštěstí nejsme na špici, kromě pervitinu samozřejmě. * Kde vzali Češi predispozici k užívání psychotropních látek? Kuřáků konopí je u nás dvakrát víc než na Slovensku. Přitom s kým jiným bychom sdíleli výchozí pozici než se Slováky, že? Slováci jsou ovšem na vzestupné části křivky, čili dočkej času jako husa klasu. Jinak: Slováci jsou religióznější, což je ochranný faktor vůči všem psychotropním látkám. A na rozdíl od nás otočili – já řeknu: pragmatickou, někdo jiný by řekl: příliš liberální – drogovou politiku hned po rozdělení státu v roce 1992. Ale u některých tvrdých drog na tom nejsou líp. Na přelomu tisíciletí na Slovensku adoptovali pervitin, což je zajímavé, protože to se nestalo nikdy předtím, ani v době federace. Za komunistů se na Slovensku pervitin vyskytoval spíš ojediněle, v 90. letech tam jel víc heroin, ale od počátku 21. století je pacientů – uživatelů pervitinu, víc než pacientů – uživatelů heroinu a dalších opiátů. Ale ptáte se primárně na Čechy, na predispozice Čechů k užívání měkkých drog. Když se podíváte na alkohol, tabák a na jiné drogy, tak minimálně v kategorii svátečních uživatelů jsme všude v horních patrech evropských, světových žebříčků, přičemž ne teprve posledních třicet, ale minimálně posledních padesát let. Důvodů je řada. Vyšší sekulárnost, liberálnější postoje. Kulturní orientace na Západ. Přece jen i za železné opony měli Češi pořád jakési styky se Západem. Vedle východního Německa jsme v některých oborech byli dostatečně vepředu na to, aby sdílení našich zkušeností na Západě dávalo smysl. Po osmašedesátém přišla velká emigrační vlna, skoro každý měl někoho v zahraničí. * Ale pokud bylo pro Čechy konopí taky projevem kulturní přináležitosti k Západu, je zajímavější, proč v tomto ohledu došli dál než Západ. Řekl bych, že je to kombinace liberální vlny ve společnosti po roce 1989 a jakési obecné tolerance k užívání návykových látek zejména tam, kde ta rizika nejsou bezprostřední nebo akutní, ale dlouhodobá. * Není české specifikum, že kuřáci marihuanu kombinují s pivem nebo s alkoholem? Myslím, že už méně, jakkoli se to stává. Ale hlavně mezi mladšími lidmi, ne tolik u starších ročníků, existuje mezi kuřáky marihuany skupina, která alkohol úplně odmítá, tak jak to můžeme pozorovat všude po světě. Tito kuřáci marihuany a pijáci alkoholu mají navzájem dost vyhraněný vztah. * Když se před patnácti lety lidovci rozhodli faktickou toleranci lehkých drog zrušit a začalo být trestné držení drog v množství větším než malém, liberální škola prorokovala, že vinou represe kuřáků marihuany akorát tak přibude. Ano, taky po dlouhou dobu od té legislativní změny vzestupná křivka jednorázové zkušenosti s měkkými drogami pokračovala. * Nicméně žádná represe, u níž liberálové prorokovali, že zvětší užívání drog, se nakonec nekonala. A přesto máme nejvíc, byť svátečních, huličů v Evropě. Ale zpomalilo se to nebo aspoň zastavilo, byť postupem času. Podívejte – co se týká skutečně problémového užívání, jsme pod průměrem Evropy. U smrtelného předávkování drogami jsme hluboko pod průměrem Evropy. Tak jako ve všem ani v drogové politice neexistuje řešení, které by vám zaručilo dobré výsledky ve všech disciplínách současně. Respektive bylo by příšerně drahé. Nefunguje to tak, že vezmete peníze, dáte je do potírání nabídky a představujete si, že se všechno zlepší. Nezlepší. Příkladů je mnoho, asi největší a nejreprezentativnější byly Spojené státy, dnes taky Rusko, v Asii řekněme Thajsko. Tam všude mají vážné problémy s tvrdými drogami, počet smrtelných předávkování a infekčních nemocí souvisejících s drogami je obrovský. A všude, kde mají tyto problémy s tvrdými drogami, vesměs výskyt měkkých drog bývá podprůměrný. Samozřejmě že některé průzkumy odtamtud lze zpochybnit. Lidé v autoritářských společnostech užívání měkkých drog přiznávají neradi. Dobře se to dá ukázat právě na příkladu Thajska, kde po roce 2000 zpřísnili drogovou politiku, a najednou celoživotní prevalence, tedy obecná zkušenost s drogou, kterou si samozřejmě nesete po zbytek života, i kdybyste ji naposledy zkoušel v šestnácti a teď vám bylo už šedesát, ta během dvou let klesla měrou, která je z vědeckého hlediska vyloučená. Prokazatelnost průzkumů v různých zemích je různá, ale vždycky říkám studentům na příkladu tří zemí – Spojených států, Ruska a Thajska: Nemáme zlatou střelu, kterou bychom trefili všechny zajíce. Buď dáte peníze do snižování rizik, odborně se tomu říká harm reduction, což samo o sobě předpokládá nerepresivní postoj, protože tam není primárním cílem abstinence, ale předcházení předávkování, nákaz infekčními nemocemi a dalších komplikací užívání drog. Anebo je dáte na potlačování nabídky, kterou ovšem nikdy nestlačíte na nulu. Nepodařilo se to ani za komunistů. Pak ovšem budou škody mnohem výraznější. * Má česká společnost problém měkkých drog? Není to největší problém, kterému čelíme. Ani mezi problémy s návykovými látkami nejsou měkké drogy nejhorší. Opravdu si myslím, že alkohol a tabák jsou větší problém než všechny nelegální drogy dohromady. * Dobře, ale to jsou v českých zemí danosti. V posledních pětadvaceti letech jde asi o to, jestli k těm dvěma problematickým danostem ještě importovat třetí. Jasně, ale konopí nemůžete tak úplně označit za import. Konopí u nás bylo vždycky, tradičně se používalo jako léčivo, teď se naštěstí opět začalo používat jako léčivo. A neřekl bych, že je to hlavní problém, jaký bychom v naší protidrogové politice měli řešit. Psychózu vyvolává měkká droga jen v lidech, kteří k ní mají predispozice, anamnestické, genetické, respektive rodinné. Je to rostlinná droga, závislost budí spíše vzácněji. * Myslel jsem, že hypotéza, že měkké drogy nevyvolávají psychózu, je víceméně překonaná. Významný příklad je Británie, kde se ještě před deseti lety taky říkalo, že marihuana psychické následky nemá. A objevily se studie, které dokládají souvislost mezi kouřením marihuany a sklerózou. Vy svoje starší předpoklady někdy korigujete? Pokud se objeví studie, které jsou v rozporu s mými předpoklady, tak je samozřejmě koriguji. V Británii to ale bylo spíše politické rozhodnutí než nové poznání založené na vědeckých důkazech. Tam vyhodili Davida Nutta, který vedl poradní vládní komisi pro drogy, načež do komise dosadili svoje lidi. Neřekl bych, že by to, pokud jde o vědeckou spolehlivost, byla změna k lepšímu. Jsou to takové hry s vědou. Nejdřív se přitvrdí v drogové politice, patřičné studie jsou dohledávány až poté. Nejdřív méně liberální politika, pak se hledají důvody. Británie je možná významný příklad, ale v tomto ohledu protidrogové politiky příklad nikoli vhodný k následování. P *** CO DO ALKOHOLU V EU VÍCEMÉNĚ VEDEME, A POKUD SI ODMYSLÍME BALKÁN, VEDEME I V TABÁKU. JE TO KOMBINACE, KTERÁ ZAČÍNÁ UŽ TOLERANCÍ ALKOHOLU U NEZLETILÝCH. PSYCHÓZU VYVOLÁVÁ MĚKKÁ DROGA JEN V LIDECH, KTEŘÍ K NÍ MAJÍ PREDISPOZICE, ANAMNESTICKÉ, GENETICKÉ, RESPEKTIVE RODINNÉ. JE TO ROSTLINNÁ DROGA, ZÁVISLOST BUDÍ SPÍŠE VZÁCNĚJI. TOMÁŠ ZÁBRANSKÝ Narodil se roku 1969 v Hranicích na Moravě, vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, studoval i v USA, překládal anglickou literaturu. S protidrogovou politikou radil několika členům českých vlád, naposledy do loňska tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Přednáší na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a na Lékařské fakultě UP v Olomouci. Má ženu a dvě děti. Foto popis| DANIEL KAISER Foto autor| Foto: archiv Tomáše Zábranského   „Zákon o léčitelství je potřeba. Nebude ale jednoduché ho napsat,“ míní v rozhovoru Téma: 1. Lékařská fakulta 18.6.2018  Zdravotnictví medicína  Strana 8  Rozhovor Hana Boříková Julius Špičák Nadváha a styl života se obecně stávají zásadním problémem, tvrdí Julius Špičák, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM Praha. „Nealkoholové tukové postižení jater (steatóza) bylo ještě před deseti lety relativně bezvýznamná diagnóza, dnes je každý třetí pacient transplantován právě z tohoto z důvodu,“ říká gastroenterolog a od loňského října poslanec za ANO. * Sněmovna by měla řešit zákon o léčitelství. Co budete k tomuto tématu říkat? Zákon o léčitelství mě zajímá, a nejen mě. Domnívám se, že je potřebné, aby nějaký vznikl, ovšem nikoliv za každou cenu. Lepší je žádný zákon, než špatný zákon. Nebude jednoduché ho zformulovat, protože se touto oblastí dosud vlastně nikdo systematicky nezabýval a například léčitelství není ani nijak definované. Názory se budou různit a bude obtížné dosáhnout konsensu. Považuji ovšem za opodstatněné, aby každé zabývání se lidským tělem a lidským zdravím bylo nějakým způsobem podchyceno. * Co konkrétně je třeba podchytit? Měly by se určit jednotlivé kategorie léčitelství a měly by se vymezit povinnosti léčitelů. Například by měla být zakotvena povinnost základní znalosti legislativy. To je podle mého názoru klíčové. V některých zemích mají léčitelé také povinnost absolvovat kurz zdravovědy. Léčitelství by se na druhou stranu nemělo nadměrně svazovat, protože by ztratilo část své přitažlivosti a nevyhnutelně by se částečně přesunulo do šedé zóny mimo jakoukoliv kontrolu. * A vyřeší tohle zákon? Léčitelství má v různých oblastech lidského stonání různý potenciální význam. Patrně se málo může uplatnit u akutních stavů, jako je například traumatologie. Jinak je tomu ale například u chronických zánětů nebo v onkologii. Zde si nemoc můžeme zjednodušeně představit jako výsledek patofyziologických pochodů. Podstatou standardní léčby je definovat nějaký bod či proces, který léčba s dostatečnou mírou spolehlivosti zablokuje. Úspěšnost může být 90 %, ale také 60 %. Dokonce může být ve srovnání s placebem poměrně malá a relativně nedostatečně předvídatelná. Pokud je úspěšnost léčby podložena výsledky, nejlépe formou srovnávacích studií, jedná se o medicínu založenou na vědeckých důkazech („evidence based medicine“) a ta by měla být hrazena ze zdravotního pojištění. Nicméně existuje obrovský prostor, kde nemoc sice je, ale vědecké důkazy nejsou a je obtížné, až nemožné je získat, například protože nemoc trvá tak dlouho, že systematické sledování dostatečného množství nemocných je nereálné. Také platí, že se chorobné procesy mohou zastavit či dokonce zvrátit bez prokazatelně účinné léčby při tzv. placebovém efektu. Významný podíl má jistě i psychika. * Jak často jste se za svoji kariéru potkal s medicínským zázrakem? Čas od času člověk skutečně zažije nepochopitelný případ, bohužel však často v negativním slova smyslu. Ale znám také pacienta po operaci karcinomu pankreatu přežívajícího 25 let, to je svým způsobem unikát. * Vraťme se ale zpět k léčitelství, jak je to u něj se zdravotním pojištěním? Metody léčitelství nemohou být hrazeny zdravotním pojištěním, pokud nejsou jednoznačné důkazy o jejich prospěšnosti. Pak se ovšem přesouvají do oblasti standardní medicíny. * Přesouváte se někdy do sféry mimo vědecké důkazy i vy? Alternativní medicínu neprovozuji, ale v určitých případech o jejích principech a možnostech nemocné informuji. Sdělím jim, že tato alternativa existuje. Nazval bych to hypoteticky smysluplnou nabídkou. Stává se to například u nemocného ohroženého rekurencí nádoru po léčbě, kde jednoznačné léčebné postupy neexistují. Jeden konkrétní ohrožený pacient přežil všechny ostatní, u kterých jsme v minulosti k této alternaci nepřistoupili, a je ve výborné kondici. Ale znovu musím zopakovat, že je velmi těžké, až nemožné provést metodicky hodnotnou studii, která by statisticky významnou účinnost těchto v podstatě preventivních postupů potvrdila. Alternativní postupy mohou být jen doplňkem, nikdy náhradou. Kdysi jsem zaslechl větu od věhlasného holandského chirurga Obertopa: V překladu: „Vždy je dobré mít v záloze klinické studie.“ A toto je podobný princip – neprokázané, ale dává to naději. Tyto informace musí být pacientovi předány vyváženě, což je věc velmi těžko definovatelná, ale koneckonců v medicíně jsou nuance komunikace lékaře s pacientem obecně obtížně definovatelné. * Nekoukají na vás kolegové trochu divně? Myslím, že alternativní medicína není mezi lékaři právě uznávána. Názory se pochopitelně různí, i pohledy na působení různých faktorů se mění. Například stále přežívá názor, že káva je do určité míry škodlivá a způsobuje vředy či hypertenzi. To se nepotvrdilo, naopak v posledních letech se zjistilo, že káva působí protinádorově, a například čtyři šálky kávy denně významně snižují riziko vzniku karcinomu jater. * Jak velkou roli hraje podle vás u nemocných psychika? Nevím, nakolik je rozhodující, to bych se pustil do vyslovených spekulací, ale naděje, a naopak beznaděj významnou roli hrají. U chorob dutiny břišní, klasicky při zánětlivých onemocnění, je u významné menšiny průběh nepředvídatelný. Na sofistikovanou biologickou léčbu někdy nezaberou, naopak tzv. placebo vykazuje efekt i přes 20 procent i při těžkém průběhu. Speciálně u zánětlivých chorob dutiny břišní je prostor pro spekulace, v pozitivním slova smyslu i pro smysluplné uplatnění alternativních metod. * Žaludek, střeva, játra, slezina, slinivka – které z těchto orgánů, jsou nejčastěji nemocné nebo nejohroženější? To se v čase mění. Například výrazně klesá riziko rakoviny žaludku. * Čím to je? Jedna studie říká, že jíme zdravěji než za socialismu, protože jsou tu supermarkety, takže máme čerstvější jídlo. Souvislosti s příjmem potravy se velmi těžko prokazují. Sledování by mělo probíhat velmi dlouho a po dobu sledování se návyky člověka nevyhnutelně mění, takže vztahovat závěry k požívání potravin se musí s velkou opatrností. Pokud jde o rakovinu žaludku, důvodem poklesu je úbytek infekce bakterií Helicobacter pylori, čímž se snižuje výskyt chronického zánětu žaludku. * Jak se ta bakterie ztratila? Jednoduše díky zlepšené hygieně, která vede k tomu, že výskyt Helicobakteru pylori poklesl z přibližně 50 % na dnešních asi 15 %. Naopak výrazně stoupá počet rakovin jícnu. * To je dané čím? Opět patrně zánětem jícnu. Univerzálně platí, že chronický zánět zvyšuje riziko karcinogeneze a zvýšený výskyt zánětu jícnu souvisí patrně s narůstající nadváhou. Nadváha a styl života se obecně stávají naprosto zásadním problémem. Například selhání jater, pro které se provádí transplantace jater, je důsledkem několika diagnóz a za posledních 15 let se jejich poměr podstatně změnil. * Už to není alkoholismus? Alkoholismus je stále častý, ale ubývá následků virových hepatitid a naopak vzrůstá výskyt nealkoholové steatózy jater související s obezitou. Ještě před deseti lety to byla relativně bezvýznamná diagnóza, dnes je každý třetí pacient transplantován právě z tohoto důvodu. * Dá se říct, že obezita je geneticky daná? Individualita hraje samozřejmě roli, ale zásadní je přísun potravy a její složení. Na sladké totiž vzniká návyk. V chudých podmínkách jsou všichni hubení. Před sto lety se problém obezity neřešil. * Takže je to důsledek našeho blahobytu. Obecně ano, na druhé straně je známé, že více postihuje nízkopříjmové skupiny obyvatel. Vyvážená strava je totiž dražší. * Jaký je vývoj u dalších onemocnění z vašeho oboru? Nejvýznamnější jsou nádorová onemocnění trávicího systému. Zásadní otázkou diagnostiky v oblasti trávicího ústrojí je, zda má vyšetřovaný nádor či nikoliv, což třeba v kardiologii nebo neurologii hraje malou roli. Všechny orgány trávicího systému mohou být postiženy nádory. Vedle nádorů prsu, plic a prostaty jsou jedny z nejčastějších. Dále jsou tu chronické záněty, které opět zvyšují riziko nádorů. * Proč se v posledních letech tak zvyšuje výskyt Crohnovy choroby? Zdá se, že některé faktory mají někdy pozitivní efekt a jindy naopak negativní. Obecně mizí různorodost bakterií ve střevě. Je to opět důsledek té zlepšující se hygieny. Ale to, co má pozitivní vliv v jedné oblasti, v tomto případě na redukci rakoviny žaludku, má naopak v jiných oblastech důsledek negativní a jedním z nich jsou střevní záněty, tedy vámi zmíněná Crohnova nemoc. * Proč pojišťovny u Crohnovy choroby nebo revmatismu platí biologickou léčbu až ve čtvrtém stádiu nemoci, když už jsou pacienti téměř invalidní? Úplně jednoduše se to takto nedá říct. Třeba ve střevních zánětech platí, že se tato léčba podá tehdy, když selhala standardní léčba. Obecně platí, že čím dříve se léčba nasadí, tím se dá čekat její lepší účinek. Dalo by se tedy spekulovat, že když ji nasadíte od samého počátku bez kortikoidů, výsledky budou vůbec nejlepší. Můžeme diskutovat o přerušení léčby, když je pacient dlouhodobě v remisi, tzn. bez známek aktivity onemocnění. Problém je, že úspory můžete očekávat za deset, dvacet let, ale ty peníze musíte dát hned. * V endoskopii se odehrávají obrovské pokroky. Vy máte v současnosti zapůjčený diagnostický přístroj, kterým jste zároveň schopni vypalovat podezřelé buňky. Je tomu tak. Diagnostika je stále účinnější, léčba variabilnější, ukrajuje stále víc a víc z chirurgického koláče. Časné nádory jícnu se vypalují radiofrekvenční ablací nebo se odstraňují endoskopickou resekcí, ty pokročilé se řeší přemostěním stenty, samozřejmostí je odstranění kaménků žlučových cest, drenují se záněty pankreatu, podélně prořezává jícen u poruch polykání atd. Obrovským tématem je endoskopická léčba obezity, v níž patříme mezi nejkomplexnější centra v Evropě. Původně existoval jen balónek nafouknutý v žaludku, dnes zavádíme do střeva trubice měnící vstřebávání i metabolismus cukrovky, ze stejných důvodů vypalujeme laserem buňky ve dvanácterníku, zasouváme magnety, které spojí střevní kličky a redukují pochod trávení atd. * Co vás motivovalo jít do politiky? Vypadá to, že vás medicína pořád naplňuje. Určité věci v jakési „makrorovině“ člověk nemůže změnit bez politického angažmá. * Co třeba? Například efektivní fungování grantových agentur pro výzkum nebo právě způsob úhrady pojišťovnou v případech, o kterých jsme se bavili. Je toho ale víc. Člověk z praxe jednoduše vidí mezery, které je nutné zacelit, a když má delší dobu pocit, že se to nikam nehýbe, chce to změnit sám. * A máte pocit, že něco dokážete ovlivnit? Jsou věci, které skutečně můžete ovlivnit, a přestože jsou významné, širší veřejnost je ani nemusí zaznamenat. Například taková účinnost dotací na výzkumné projekty. * Co je špatně? Systém je podle mého názoru neúčinný. Příkladem jsou vysoce prestižní a lukrativní ERC granty, které uděluje příslušná agentura Evropské unie za přísně kontrolovaných, naprosto transparentních podmínek. V posledním kole jich získala Británie kolem šedesáti, Německo přes čtyřicet, Španělsko osmnáct, my nemáme žádný. U nás se na výzkum rozděluje 35 miliard, to je v podstatě docela dost peněz. A kdyby to od příštího roku bylo 45 miliard, na věci by se nic podstatného nezměnilo. * Čím to je? Nedostatek internacionalizace, která zajišťuje přirozeně konkurenční prostředí. Jednoduše řečeno si hrajeme jen na vlastím písečku. Systém postrádá dostatečnou motivaci, dynamiku, kontrolu efektivity vynaložených prostředků. Sami poskytovatelé často nevědí, jaká je účinnost jednotlivých projektů. * To není dobrá vizitka. Nezdá se, že by to někoho z vedení rezortu a příslušných politických orgánů příliš vzrušilo. I vrcholní politici často prohlašují na adresu ambiciózních mladých vědců: jen ať si jdou, vždyť se odjakživa chodilo na vandr, ještě se rádi vrátí. Nevrátí. Vyspělé země si uvědomují, že největší kapitál nejsou suroviny, ale školství, výzkum a z toho plynoucí vysoce kvalifikovaná společnost. *** Metody léčitelství nemohou být hrazeny zdravotním pojištěním, pokud nejsou jednoznačné důkazy o jejich prospěšnosti. prof. MUDr. Julius Špičák, CSc. * Vystudoval všeobecné lékařství na 1. LF UK. * Od roku 1995 působí v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, kde je v současnosti přednostou Kliniky hepatogastroenterologie. * V roce 2007 získal profesuru v oboru vnitřního lékařství. * Od října 2017 je poslancem Poslanecké sněmovny PČR za hnutí ANO. Foto autor| foto: Tomáš Turek   Únik moči není přirozený jev a dá se léčit Téma: 1. Lékařská fakulta 18.6.2018  Zdravotnictví medicína  Strana 13  VEŘEJNÉ ZDRAVÍ MUDr. Andrea Skálová Počůrávat se není normální, dokonce ani v seniorském věku. To je poselství, které se už řadu let snaží šířit mezi laickou, ale i zdravotnickou veřejností odborníci spolku Incoforum. Ti letos podobně jako v předchozích letech umístili infostánek v OC Smíchov, aby tak v rámci týdne kontinence (18.–22. června) přispěli k detabuizaci problematiky nedobrovolného úniku moči. VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Pod heslem „Inkontinence vás nemusí trápit, pokud odhalíte její příčinu a začnete se léčit“, odpovídají odborníci z řad urologie, urogynekologie, gynekologie, neurologie, geriatrie a dalších oborů sdružených v Incoforu na základní otázky, dávají rady týkající se léčby či inkontinentních pomůcek, nabízejí pomoc při hledání odborné péče a pořádají vzdělávací akce. Častý, ale skrývaný problém Inkontinence je stav, kdy dochází k nedobrovolnému úniku moči. „Jak ukázal nedávný průzkum kvality života, při níž bylo vyšetřeno 400 osob s inkontinencí, nezáleží až tak na tom, jaké množství moči uniká. Pouhý fakt, že je zde nějaký, byť minimální únik moči už významně zhoršuje kvalitu života. Závislost na závažnosti inkontinence tedy není lineární, jak jsme původně předpokládali,“ vysvětluje doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph. D., vedoucí urologického oddělení FTN v Praze, a dodává, že inkontinenci je třeba řešit již na začátku potíží. „Ukazuje se však, že v průměru trvá 3–5 let, než pacient nebo pacientka začne o svém problému mluvit. Nějakým druhem inkontinence přitom trpí někdy v průběhu svého života až polovina žen. Ve věku nad 60 let je pak inkontinentních asi 40 % žen. To je obrovské číslo. A i když se na inkontinenci neumírá, jedná se o zdravotní problém, který zhoršuje kvalitu života,“ potvrzuje MUDr. Lukáš Horčička, předseda Urogynekologické společnosti a spolumajitel NZZ GONA. Podle dalších průzkumů se 60 % osob s inkontinencí vyhýbá cestování, 58 % negativně zasahuje do pracovní činnosti a 40 % má kvůli inkontinenci sexuální potíže. Léčí se jen čtvrtina pacientů Inkontinenci obvykle diagnostikuje u žen gynekolog, u mužů zase urolog. Významnou roli v záchytu inkontinence má však i praktický lékař. „Ten by měl cíleně pátrat po inkontinenci u svých pacientů, provádět screening inkontinence v rámci preventivních prohlídek. Ukazuje se však, že mnozí praktici stále nemají o této problematice dostatek znalostí,“ uvádí prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., přednostka Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Podle ní by měli lékaři primární péče provádět základní diagnostiku a měli by umět rozpoznat, kdy poslat pacienta ke specialistovi. Výhodou by bylo i to, kdyby mohli předepisovat léky například na hyperaktivní měchýř, který trápí asi 10 % populace. Zaměřit se je třeba také na ústavy následné péče a jiná zařízení pro geriatrické pacienty, kde může být inkontinence přítomna u více než 70 % rezidentů. Vložky nejsou léčba, pomoci však mohou Inkontinence se diagnostikuje pomocí fyzikálního a laboratorního vyšetření, dotazníků, mikčních deníků a speciálních testů. „Léčba zahrnuje podle typu inkontinence (stresová, urgentní či smíšená) režimová opatření, fyzioterapii, elektrostimulační léčbu, farmakoterapii i operační postupy. „Léčí se však jen čtvrtina pacientů s inkontinencí. To je málo!“ upozorňuje Lukáš Horčička a zdůrazňuje potřebu širší edukace obyvatel. Roli v řešení inkontinence mají i absorpční pomůcky (inkontinentní vložky, pleny, plenkové kalhotky atd.), zejména tam, kde není vhodné operační řešení, nebo v čase čekání na léčebný efekt. Absorpční pomůcky však nejsou léčbou. Nicméně přestože bývají někdy nadužívány, mohou i ony podle Lukáše Horčičky pomoci k návratu do plnohodnotného života. Nedobrovolný únik moči je nepříjemný, intimní problém, s kterým se muži i ženy často dlouho ostýchají svěřit nejen svým blízkým, ale i lékaři. Vedle studu hraje roli i mylná domněnka, že se jedná o přirozený jev stárnutí. Snahou Incofora je detabuizovat téma inkontinence mezi širokou veřejností a zlepšit péči o pacienty trpící tímto nepříjemným problémem. Více na: www.incoforum.cz Foto autor| Ilustrační foto: Shutterstock   Nealkoholické postižení jater není radno přehlížet Téma: 1. Lékařská fakulta 18.6.2018  Zdravotnictví medicína  Strana 20  KONGRESOVÉ ZPRAVODAJSTVÍ MUDr. Andrea Skálová Nealkoholická steatóza a nealkoholická steatohepatitida jater, známé pod zkratkami NAFLD/NASH, představují celosvětově nejčastější postižení jater spojené s vyšším rizikem nejen „jaterní“, ale i celkové mortality. Problematice se věnovalo jedno ze sympozií, které proběhly v rámci letošních Májových hepatologických dnů v Českých Budějovicích. Odborný blok podpořila společnost PRO. MED. CS. Steatóza neboli ztukovatění jater se často dává do souvislosti s metabolickým syndromem a obezitou, epidemiologická data však ukazují, že NAFLD/NASH se netýká jen obézních jedinců, ale i osob „zdánlivě hubených“. Nealkoholické jaterní choroby jsou obecně často provázeny metabolickými komorbiditami, především kardiovaskulárními onemocněními (KV) dyslipidemií a diabetem mellitem (DM). Metaanalýza autorů Younossi et al., 2016, která zahrnovala 8,5 milionu osob z 22 zemí ukázala, že 80 % pacientů s NASH má nadváhu nebo obezitu, 72 % dyslipidemii a 44 % DM 2. typu. Zatímco NAFLD představuje stav charakterizovaný „pouhou“ jaterní steatózou, v případě NAFSH je přítomen i jaterní zánět, v důsledku kterého se rozvíjí cirhóza jater až hepatocelulární karcinom. V praxi je proto třeba oba stavy diagnosticky odlišit, zejména však na ně myslet v rámci prevence a screeningu. Včasný záchyt NAFLD/NASH a zahájení léčebných opatření zůstává výzvou pro praktické lékaře, gastroenterology, hepatology i další odborníky. Epidemie NAFLD NAFLD je onemocnění, jehož incidence stoupá, jak uvedl odborný garant sympozia prof. doc. MUDr. Radan Brůha, CSc., ze IV. interní kliniky 1. LF UK a VFN Praha. Data z databáze Rochester Epidemiology Project ukázala, že v období 1997–2014 došlo k pětinásobnému vzestupu (62 › 329/100 000 obyvatel) výskytu této nealkoholické jaterní choroby a sedminásobnému vzestupu ve věkové skupině 18–39 let. Radan Brůha poukázal zejména na spojitost NAFLD s výše uvedenými komorbiditami a zvýšeným rizikem mortality. Konstatoval, že všichni pacienti se zjištěnou NAFLD by měli být vyšetřeni na přítomnost DM, hyperlipidemie, KV onemocnění a jiných jaterních chorob a měli by být léčeni. Předpokládá se, že zvýšené KV riziko u NAFLD souvisí se subklinickými parametry zánětu, celková mortalita je pak spojena zejména se stupněm jaterní fibrózy. Diagnostika NAFLD a NASH Jak diagnostikovat nealkoholické jaterní choroby a odlišit NAFLD od NASH, informoval MUDr. Pavel Taimr z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM. Připomenul, že zlatým standardem diagnostiky NASH je jaterní biopsie, do popředí diagnostiky se však v posledních letech dostávají i neinvazivní zobrazovací metody, jako je sonografie, magnetická rezonance (MRI-PDFF), elastografie FibroScan využívající implementovaný parametr CAP (controlled attenuation parameter) či MR spektroskopie. Jako nejpřesnější pro diagnostiku pokročilé fibrózy se jeví magnetická rezonanční elastografie (MRE). Některé z uvedených metod jsou však vyhrazené jen pro vybraná centra. Pro časnou detekci fibrózy a cirhózy lze využít také biomarkery, například NFS, FIB-4 či FibroTest, které predikují celkovou, jaterní i KV mortalitu. NAFLD Fibrosis Score (NFS) představuje možnou metodu první linie pro vyloučení pokročilých fibróz a má významnou roli při odlišení od nepokročilých fibróz. K odlišení mírné fibrózy je metoda méně vhodná. Podle Pavla Taimra je třeba aktivně vyhledávat pacienty s NAFLD/NASH formou populačního screeningu. Jako vhodný nástroj pro screeningové vyšetření se jeví ultrasonografie, která je nejdostupnější i nejjednodušší. Její spolehlivost a přesnost při detekování steatózy potvrdila metaanalýza 49 studií zahrnující 4720 pacientů. Screening by se měl provádět u všech pacientů s metabolickým syndromem a DM, rovněž je třeba nezapomínat na kontrolu progrese jaterního onemocnění. Léčba: režim i komorbidity Na možnosti léčby NAFLD/NASH se zaměřil MUDr. Tomáš Fejfar, Ph. D., z II. Interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové. Upozornil, že v léčbě pacientů s nealkoholickými jaterními chorobami by se měl uplatňovat mezioborový přístup zaměřený jak na jaterní onemocnění, tak na komorbidity. Základem jsou režimová opatření cílená na správnou dietu, pohybovou aktivitu a redukci hmotnosti. Farmakoterapii by podle doporučení EASL a AASLD měli užívat pacienti s histologicky prokázanou NASH a signifikantní fibrózou při vysokém riziku progrese nebo s trvalou elevací jaterních testů. Z farmakologických možností lze volit z léků ovlivňujících zánět, oxidační stres, fibroprodukci, akumulaci tuku, mikrobiom, dále se uplatňuje léčba asociovaných onemocnění – metformin, liraglutid a pioglitazon (u DM), statiny (u dyslipidemie), antihypertenziva, deriváty žlučových kyselin (UDCA/OCA), vitamin E, PPAR agonisté apod. Žlučové kyseliny – slibná terapie Roli žlučových kyselin v terapii NAFLD/ NASH se věnoval prof. MUDr. Libor Vítek, Ph. D., ze 4. Interní kliniky a Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN. Z aktuálních publikací a řady sympozií podle jeho slov vyplývá, že téma metabolických účinků žlučových kyselin (ŽK) je velmi aktuální. Ukazuje se, že ŽK mají kardiometabolické účinky a působí na úrovni celého organismu. Animální, ale i některé humánní studie naznačují, že by ŽK mohly ovlivňovat zánět, lipidemii, možná působit i ateroprotektivně. Bylo prokázáno, že podávání kyseliny ursodeoxycholové (UDCA) vede ke zlepšení biochemických parametrů. UDCA stimuluje hepatocelulární a cholangiocelulární sekreci a působí antiapoptoticky, protizánětlivě, antifibroticky a imunomodulačně. Z výsledků studie A randomized controlled trial of high-dose ursodesoxycholic acid for nonalcoholic steatohepatitis, Ratziu et al., uveřejněné v Hepatology 2011, vyplynulo, že u pacientů s NASH signifikantně snižuje hodnoty ALT, ALP, GGT i histologický stupeň steatózy. Benefit UDCA se ukazuje i při intrahepatální cholestáze těhotných a dalších cholestatických syndromech, cholestázách, NAFLD/NASH, hepatitidě B a C či hepatocelulárním a kolorektálním karcinomu. Podle recentních prací UDCA zlepšuje inzulinovou senzitivitu (Tsuchida et al., Eselvier, 2011), další práce naznačuje pozitivní efekt na tloušťku intima-media karotid, hodnoty apolipoproteinů A1 a B u NASH (Özel et al., Eur J Gastroenterol Hepatol, 2015). Protektivní efekt UDCA byl prokázán také u chronické hepatopatie při elevaci jaterních enzymů (Poda, Dig Dis Sci, 1989; Gueslandi, J Int Med Res, 1990), která se v současnosti dává do souvislosti se zvýšeným rizikem KV onemocnění. Elevace jaterních enzymů se přitom týká až pětiny populace. Jak Libor Vítek shrnul, v současnosti není pochyb o endokrinním efektu ŽK, které se významně podílejí na intermediárním metabolismu a mají protektivní roli v patogenezi obezity, DM a KV chorob. U pacientů s NAFLD/NASH je metabolismus ŽK dysregulován, přičemž modulace těchto funkcí představuje slibný terapeutický cíl. Foto popis| Graf: Rochester Epidemiology project database (1997–2014). Incidence NAFLD se zvýšila 5x: 62 * 329 / 100 000 obyvatel (7x ve věkové skupině 18–39 let)   Lepší testování na přítomnost HPV Téma: 1. Lékařská fakulta 18.6.2018  Zdravotnictví medicína  Strana 32  VĚDA A VÝZKUM Zdroj: Guideline, (pp) VĚDA A VÝZKUM Nová česká studie přináší unikátní data o výskytu původce rakoviny děložního čípku – lidského papilomaviru (HPV) – ve středoevropské populaci zdravých žen. Poukazuje tak na další možnosti zvýšení citlivosti screeningu pomocí moderního testu založeného na analýze DNA HPV. Karcinom děložního hrdla (KDH) je relativně častým nádorem, postihujícím v mnoha případech mladé ženy. Každoročně je v ČR nově diagnostikováno přibližně 900 žen s tímto onemocněním a téměř 400 žen na něj zemře. Prakticky všechny nádory cervikálního karcinomu způsobuje přetrvávající infekce lidským papilomavirem (HPV). Až 80 % žen se během svého života s touto infekcí setká, ale většinou ji eliminuje jejich imunitní systém. Cytologické vyšetření prováděné během preventivní gynekologické kontroly odhaluje až abnormální buňky, jež vzniknou jako následky této infekce. Jak ukazují výsledky průběžné analýzy české studie LIBUSE, test založený na analýze DNA HPV je efektivnější. V rámci této studie byla shromážděna unikátní data o výskytu vysoce rizikových genotypů HPV. V této kvalitě jsou data dosud dostupná jen pro Severní Ameriku a Řecko. Do studie je zapojeno 2400 žen a 12 gynekologických center ze všech regionů ČR. Finální analýza prvního kola studie LIBUSE bude k dispozici v listopadu tohoto roku. Druhé kolo výzkumu proběhne za tři roky a jeho účelem je potvrzení dostatečné účinnosti screeningu pomocí HPV DNA při prodloužení intervalu preventivních prohlídek na tři roky pro všechny ženy s negativním výsledkem testu HPV DNA. Hlavním cílem studie LIBUSE je zmapovat incidenci nejagresivnějších genotypů viru HPV 16 a HPV 18, přednádorových stavů a zhoubných nádorů ve zdravé populaci českých žen ve věku 30–60 let v časovém období tří let. Ve své první, právě ukončené fázi, studie ověřovala schopnost testu HPV DNA detekovat přednádorové stavy a porovnávala je s výsledky paralelně probíhajícího cytologického screeningu. Z celkového vzorku mělo 95,3 % žen negativní nález cytologického stěru, DNA test na vysoce rizikové typy HPV byl ale pozitivní v 7,4 % případů. V absolutních číslech tak bylo zaznamenáno 180 případů výskytu HPV, z nichž však 90 žen zároveň vykazovalo negativní cytologický nález. Studie využívá testu, který umožňuje určit infekci nejrizikovějšími genotypy HPV a ženy s pozitivním nálezem HPV 16/18 okamžitě posílá k vyšetření do specializovaných ambulancí. Díky tomu bylo detekováno výrazně více případů přednádorových změn než při samostatném cytologickém vyšetření. Výsledky studie tedy potvrzují závěry zahraničních srovnávacích studií, z nichž vychází test HPV DNA v průměru o 35 % citlivější než cytologický stěr. „Negativita testu HPV DNA, respektive délka přetrvávání negativní predikce testů HPV DNA umožňuje prodloužit interval kontrol na 3 až 5 let, což může vést ke zvýšení podílu žen, které se nechají vyšetřit. Standardní screening totiž každoročně využívá jen kolem 57 % českých žen, což je jedním z důvodů, proč je u nás zaznamenán dvojnásobný počet nových případů rakoviny děložního čípku než v západoevropských zemích,“ vysvětluje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph. D. z Onkologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který je hlavním odborným garantem studie, a dodává: „V případě potvrzení dosud velmi slibných výsledků LIBUSE bude možné vypracovat nový algoritmus pro vyšetření rakoviny děložního čípku u žen v České republice.“ „Preventivní prohlídky jsou v případě rakoviny děložního čípku nezbytné, protože v počátečních stádiích onemocnění nemusí pacientka pociťovat žádné příznaky. A studie LIBUSE ukazuje, že navzdory očekávané nejvyšší prevalenci ve věkové skupině do 35 let (14,62 %) se virus nevyhýbá ani ženám nad 50 let věku (3,9 %), které často vůbec nenavštěvují gynekologa,“ doplňuje MUDr. Markéta Trnková z laboratoře AeskuLab Patologie, která se na studii podílí v roli investigátora. MUDr. Vladimír Dvořák, Ph. D., předseda České gynekologicko-porodnické společnosti doplňuje: „Preventivní vyšetření pomocí HPV DNA sice v současné době není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, investice do zdraví v hodnotě večeře pro dva v dobré restauraci se ale rozhodně vyplatí.“ Dalším odborným partnerem je brněnský Institut biostatistiky a analýz, který analyzuje data ze studie. Shrnutí předběžných výsledků studie LIBUSE • V našem regionu předkládá unikátní data o výskytu HPV, rizikových typech a rozložení podle věkových skupin. • Cytologické vyšetření neodhalí všechny případy závažných přednádorových změn. • Detailní analýza dat screeningu rakoviny děložního čípku pomocí testu HPV DNA, který zvyšuje možnosti včasné detekce předrakovinových stadií, bude dostupná na podzim letošního roku. • Vyhodnocení výsledků druhého kola studie poskytne cenné informace pro možné vypracování nového algoritmu pro screening rakoviny děložního čípku v České republice. Foto autor| Ilustrační foto: Shuttestock   Představujeme pacientské organizace: Centrum Anabell Téma: 1. Lékařská fakulta 18.6.2018  Zdravotnictví medicína  Strana 36  PACIENTI Mgr. Pavlína Perlíková Centrum Anabell, to je multidisciplinární tým sociálních pracovníků, psychologů, nutričních terapeutů, lékařů a dalších odborníků, kteří pomáhají lidem s poruchami příjmu potravy, aby přijali svoji diagnózu a vydali se na náročnou cestu psychosociální terapie. Jde o jedinečnou službu, která by měla být běžnou součástí specializované lékařské péče. Na pomezí pražského Žižkova a Vinohrad sídlí jedna z poboček kontaktního centra Anabell, které poskytuje odborné poradenství lidem s poruchami příjmu potravy. V roce 2002 je v Brně založila PhDr. Ing. Jana Sladká Ševčíková, která dvanáct let procházela mentální bulimií. V době, kdy byla sama nemocná, nebyla k dispozici žádná literatura. O poruchách příjmu potravy se příliš nemluvilo, dívky se bály stigmatizace psychiatrického onemocnění, proto své problémy raději skrývaly. To byl i případ Jany Sladké, která tuto situaci chtěla změnit. Nejprve napsala knížku Z deníku bulimičky a pak založila Centrum Anabell, které pomáhá jak lidem s poruchami příjmu potravy, tak jejich blízkým. Postupně přibyly pobočky v Praze, Ostravě i na Slovensku. V poslední době jsou stále více využívané také on-line služby této pacientské organizace. Multidisciplinární terapie Poruchy příjmu potravy zahrnují skupinu onemocnění, které spojuje patologické chování spojené s jídlem. Vzniká nejčastěji u adolescentních a mladých dívek, ale přibývají i nemocní muži. Za riziková povolání se považuje sport, modeling nebo tancování. Ohroženi jsou také jedinci, kteří vyrůstají v rodinách zaměřených na výkon nebo pod diktátem zdravé stravy. Za nejzávažnější poruchy se považuje anorexie (anorexia nervosa) a mentální bulimie (bulimia nervosa). Patří sem však i psychogenní přejídání, noční přejídání, vedoucí k obezitě. Onemocnění vzniká z nejrůznějších příčin a úkolem odborníků je léčit poruchy v celém jejich biopsychosociálním kontextu. Celé spektrum služeb poskytuje i Centrum Anabell. „Klientům se nabízí odborné sociální poradenství. V našich poradnách jsou sociální pracovníci, kteří slouží jako prvotní kontakt. Klient se objednává telefonicky, emailem nebo přijde osobně. Úkolem sociálního pracovníka je probrat s klientem jeho situaci a ukázat mu nejlepší cestu pomoci,“ říká Mgr. Marie Novotná, která sama v Anabell působí jako sociální pracovnice. „V podstatě klienty nasměrujeme k psychiatrovi, psychoterapeutovi či nutričnímu terapeutovi, které zde máme k dispozici.“ Centrum Anabell spolupracuje s psychiatričkou MUDr. Světlanou Žuchovou, která zdůrazňuje, že léčba poruch příjmu potravy je režimová. „Pacientky se učí jídelnímu chování a zároveň v rámci psychoterapie pracují na tématech, která s poruchou příjmu potravy souvisejí. Nejsou známa žádná farmaka, která by ovlivňovala symptomy poruchy příjmu potravy. Farmakoterapie se nasazuje pouze jako doplňková léčba v případě, že pacientka trpí úzkostmi nebo depresemi. Ty bývají u poruchy příjmu potravy běžné, nicméně se léčí samostatně.“ Díky pracovním zkušenostem na psychosomatickém oddělení renomované Schön Klinik v Německu a na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze může Světlana Žuchová konstatovat, že kvalita specializované péče je v obou zemích srovnatelná. „Co schází, je spíše možnost dlouhodobé následné péče pro pacienty po léčbě, která probíhá dlouhodobě a rozhodně nekončí propuštěním z nemocnice. V Německu například existuje jakési „chráněné bydlení“ pro léčené pacienty, což by se dalo volně přirovnat k doléčování závislostí,“ vysvětluje Světlana Žuchová. Probudit motivaci Pražská pobočka Anabell ročně registruje 160 klientů, kteří prošli pohovorem se sociálním pracovníkem. Reálný počet kontaktů je však díky e-mailu či Skypeu mnohem vyšší. Předpokladem zahájení léčby je silná motivace mladých lidí, která je dovede do centra. „My se zaměřujeme na klienty od dvanácti let, někdy přijdou i mladší děti. Ti většinou příliš motivovaní nebývají. A našim nejtěžším úkolem je vysvětlit jim, proč je jejich chování rizikové. Vůbec nefunguje, když jedenáctiletému dítěti říkáte, že může umřít nebo nebude moci mít děti. Spíše si s ním povídáme o jeho koníčcích, třeba o sportu, který ho netěší a nejde mu tak dobře jako dřív, protože se cítí unavené. Pořád zdůrazňujeme, že může kdykoli přijít samo, bez rodičů, protože společná sezení s rodiči mohou být problematická. „Někdy k nám rodiče své děti doslova přitáhnou za vlasy,“ vysvětluje Marie Novotná. „Může jít i o preventivní krok. Obvykle pomůže jen konzultace s nutričním terapeutem, který dívce pomůže upravit jídelníček. Nejvíce klientek je mezi 15–17 lety. Nejčastěji trpí mentální anorexií. S mentální bulimií spojenou se zvracením se k nám dostanou ženy kolem 25. roku, které se mnohdy v minulosti potýkaly s mentální anorexií a výraznou redukcí váhy. Ve vyšším věku se u nich častěji objevuje i přejídání. Pokud klientka není z Prahy, Brna nebo Ostravy, může centrum poskytnout ověřené kontakty na odborníky z celé České republiky. Stále blíže klientům Kromě ambulantního poradenství nabízí Anabell také telefonickou krizovou pomoc nebo konzultace po e-mailu či Skypu vyhledávané všemi, kdo se ostýchají setkat se s psychoterapeutem napřímo. Již dva roky zde také působí „peer konzultant“, osoba s vyléčenou poruchou příjmu potravy, který se s klientem sejde a snaží se mu předat svoje zkušenosti a ujistit ho o tom, že východisko existuje. „Netstreetworking“, korespondenční kurz a „peer konzultanství“ využívá probíhající projekt Anabell on-line, jehož cílem je aktivně vyhledávat osoby s poruchami příjmu potravy, kteří si vyměňují zkušenosti na sociálních sítích. Centrum tyto osoby oslovuje, snaží se jim nabídnout konkrétní pomoc a „vyvést“ je z virtuálního světa internetu. Nejčastějším problémem u těchto lidí bývá obava z prozrazení nemoci, sociální izolace a pocit neschopnosti, které vedou k oddalování léčby. Příkladem terénní pomoci je brněnský projekt Jídlo dělá zázraky, jenž má pomoci 350 lidem s řešením jejich nepříznivé sociální situace, do které se vinou nemoci dostali, a nabídnout jim cestu, jak se znovu zapojit do práce, studia, jak lépe komunikovat s rodinou apod. Jde ale i o pomoc v nejběžnějších aktivitách. „Peer konzultant“ může jít s klientem i na zmrzlinu a ukázat mu, že jde o úplně normální věc. Centrum Anabell kromě dlouhodobých projektů pořádá i každoroční osvětové kampaně zaměřené na širokou veřejnost. „V květnu to byl Měsíc bez diet, během kterého jsme se snažili upozorňovat na to, že dieta k životu nepatří. Že jsou i jiné koníčky než cvičení a vzhled,“ upřesňuje Marie Novotná. „Měli jsme akce po celé České republice, sportovně i výtvarně zaměřené. Naší patronkou je herečka Vlastina Svátková, která sama bojovala s mentální bulimií.“ Týmová práce odborníků První kontakt s nemocnými mají nejčastěji praktický lékař, pediatr nebo gynekolog, kteří hrají nezastupitelnou roli v diagnostice a motivaci pacientky k další léčbě. Centrum Anabell se proto zaměřuje i na ně. „Pravidelně obvolává síť kontaktů, dobrovolníci nosí letáčky do ordinací.“ Zaměstnanci organizace usilují o to, aby jednotlivé odbornosti, které se podílejí na léčbě poruch příjmu potravy, byly co nejvíce provázané. Za podpory Evropského sociálního fondu proto realizují projekt Multidisciplinární spolupráce, na jehož základě vznikly tři multidisciplinární týmy složené ze sociálních pracovníků, psychologů, nutričních terapeutů, psychiatrů a gastroenterologů, které se v Praze, Brně i Ostravě scházejí k odborným konziliím. Projekt, který skončí v červenci, završila 18. května mezioborová konference K dalším aktivitám patří edukativní workshopy, které Anabell pořádá na základních školách. „Máme tam 90minutové bloky, kde se s žáky bavíme o poruchách příjmu potravy. A také je vyzýváme, aby si všímali svých kamarádů a uměli jim pomoci,“ uzavírá Marie Novotná. *** Kontakty: Centrum Anabell, z.ú. Masarykova 506/37 602 00 Brno Telefon: 542 214 014 www.anabell.cz Nejčastější poruchy příjmu potravy • Mentální anorexie – Sebetrýznivé odmítání jídla za účelem snížení váhy. Má jednu z nejvyšších úmrtností. • Mentální bulimie – Charakterizují ji především záchvaty přejídání, které jsou spojeny s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti. Následně přichází většinou zvracení, které u dotyčných způsobuje výčitky a deprese. • Záchvatovité přejídání – Jídlo je zdrojem strachu a úzkosti – myšlenky a prožitky klientek se soustřeďují pouze na ně. Objevuje se u osob všech věkových kategorií a obou pohlaví. • Bigorexie – Jedná se o termín, který se ujal pro označení poruchy, kdy láska ke sportu a k posilování se stane až posedlostí. • Ortorexie – Představuje rozsáhlé pole různých diagnóz. Společným jevem je až naléhavé a zdraví škodlivé zaměření na zdravý životní styl včetně složení stravy. Foto popis| Tým Centra Anabell Praha Foto autor| Foto: archiv Centrum Anabell Foto autor| Ilustrační foto: Shutterstock   Boj o nekuřáctví: Vysoké daně, nebo omezování rizika? Téma: 1. Lékařská fakulta 19.6.2018  faei.cz  Strana 0   Denis Drahoš Dnes považujeme za zcela normální, že se v práci nebo v dopravních prostředcích nekouří. Mnozí z nás si ale určitě pamatují, že ještě před sametovou revolucí se nejen v Československu vesele kouřilo téměř všude. Rok od zavedení tzv. protikuřáckého zákona jsou tábory stále nesmiřitelné. Nejde o to, zda kouřit, či ne, ale jak lidi přivést ke zdravému životnímu stylu. Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek platí již více než rok. Nezakazuje nám kouřit, jen na určitých místech přikazuje nekouřit, což se týká restaurací, zastávek MHD, dětských hřišť i vnitřní prostor obchodních center. A reguluje rovněž prodej cigaret či alkoholu přes internet. Češi podle ČSÚ za tabák předloni utratili 94 miliard korun. WHO odhaduje, že náklady na léčbu se pohybují okolo 1,8 % HDP, tedy 118 miliard korun ročně. Každý kuřák přijde stát každý rok na 59 tisíc korun. Za průměrný plat si kuřák koupí bezmála dvakrát větší množství cigaret než před 20 lety. Zdroj: Statistika&My Postupné zavádění regulací neznamená, že všichni lidé přestanou kouřit, ale že důsledky kuřáctví se budou týkat méně lidí a uleví se tak i státní kase. Průměrný Čech podle prof. MUDr. Evy Králíkové, CSc., z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze vykouří zhruba jedenáct cigaret denně. Podle Českého statistického úřadu vykouří průměrný Čech 2000 cigaret ročně. Při ceně okolo sto koruny za dvacet cigaret tak utratí zhruba 10 tisíc korun. Naprostá většina nikotinu, kterou do sebe dostáváme, je ze spalovaného tabáku. V Česku mu holduje přes dva miliony lidí a na kardiovaskulární či plicní onemocnění ročně zemře zhruba 15 až 16 tisíc Čechů. A náklady na léčbu jsou astronomické, přibližují se dokonce 100 miliardám korun ročně. V závislosti na tabáku jsme na špičce Evropy! Vysoké daně jako cesta ke zdraví Ačkoli výsledky dotazování ukázaly, že se po zavedení tzv. protikuřáckého zákona lidé skutečně snížil počet vykouřených cigaret průměrně o tři kusy denně, odborníci na léčbu závislostí z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze přesto nejásají. Většina je však přesvědčena, že zákon je správný. „Věřím, že se postupně bude snižovat prevalence kuřáctví u nás, jako je tomu ve vyspělých zemích,“ uvedl k důsledkům tzv. protikuřáckého zákona Ladislav Csémy, vedoucí Národní ústav duševního zdraví. Účinným nástrojem kromě protikuřácké vyhlášky může být vyšší daňové zatížení či malusy na zdravotním pojištění. Francouzské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že jen za poslední rok s neřestí skoncovalo milion Francouzů. Jenže jejich motivací nebylo zdraví, ale starost o vlastní peněženku. Tamní vláda chce v podobné politice dále pokračovat a cenu balíčku cigaret zvýšit ze současných 206 korun na rovných 257 korun. „Číslem jedna v účinné prevenci jsou vysoké daně. Dvojkou jsou nekuřácké prostory,“ potvrzuje správný trend Králíková. Minimalizace rizika Jednou z možných cest, kterou se Evropa již vydala, je snižování nebo minimalizace poškození drogami neboli Harm reduction. Klíčem k úspěchu je totiž právě redukce rizik. Může jí být třeba i konzumace nikotinu, která neobsahuje dehet ani jedovaté plyny. Vzrušená debata se vede i o tzv. bezdýmných nikotinových produktech, jež jsou daleko méně nebezpečné než samotné kouření. Paradoxní situace se týká tzv. snusu neboli žvýkacího tabáku. Foto: Pixabay „Velká Británie dosud používá elektronické cigarety jako doplněk léčby. Mají s nimi opravdu rozsáhlé zkušenosti i studie, z nichž některé elektronické náhražky opravdu vycházejí velmi dobře. Problémem podobných nástrojů je ale jejich současná neregulovanost,“ uvádí k možné alternativě MUDr. Kamila Zvolská, Ph.D., z Centra léčby závislosti na tabáku, III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Používání elektronických cigaret podle ní patří do oblasti snižování rizik, protože je s nimi svázáno velmi významné, až 95% snížení zdravotního rizika oproti vdechování dýmu. Paradoxní situace se týká tzv. snusu neboli žvýkacího tabáku. Ačkoli s ním mají dobré zkušenosti například ve Švédsku, u nás je zakázán. „Používáním snusu se toxický účinek projeví hlavně tam, kde se tekutina z tabáku dostanou do kontaktu se sliznicí. Poškození proto postihuje zejména dásně, jazyk a sliznice tváří. Nedochází ale ke vdechování, a proto bychom mohli říci, že je určitě bezpečnější hlavně pro plíce,“ varuje před nadšením MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu. https://faei.cz/boj-o-nekuractvi-vysoke-dane-nebo-omezovani-rizika/   Olomouc bude hostit setkání špičkových onkologů a chirurgů z celého světa Téma: 1. Lékařská fakulta 19.6.2018  olomouckadrbna.cz  Strana 0   Špičkové onkology a chirurgy z USA a Evropy budou hostit v polovině června Onkologická a I. chirurgická klinika Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, které jsou pořadateli Českého národního kongresu věnovaného chirurgii zhoubných nádorů dutiny břišní. Svou unikátní léčebnou metodu osobně představí legenda světové chirurgické onkologie Paul Sugarbaker z Washington Hospital Center. Dvoudenní program se tematicky zaměří na terapii zhoubných nádorů dutiny břišní pomocí léčebných postupů, které Paul Sugarbaker rozvinul už na konci 20. století ve svém specializovaném centru v USA. Jde o kombinaci cytoredukční chirurgie (CRS), která umožňuje odstranění rakovinových buněk viditelných okem z dutiny břišní, a tzv. hypertermické intraperitoneální chemoterapie (HIPEC). Ta označuje chirurgický výkon, při němž je podáváno cytostatikum přímo do dutiny břišní už v průběhu operace. Cílem je zničení nádorových buněk, které nebyly odstraněny chirurgicky. „ Unikátní metoda se osvědčila zejména pří léčbě některých vzácných forem nádorů dutiny břišní a trávicího traktu. V České republice se stal jejím průkopníkem František Antoš, který ji aplikoval v klinické praxi Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a v pražské Nemocnici na Bulovce,“ uvedl předseda kongresu a zástupce přednosty 1. chirurgické kliniky LF UP Dušan Klos. Paul Sugarbaker a František Antoš se budou jako hlavní hosté úvodního přednáškového bloku věnovat perspektivám léčby pomocí metod CRD a HIPEC ve světě a v České republice. Pozvání k přednáškám přijali také další specialisté z oblasti chirurgické onkologie. „ O technikách HIPEC bude hovořit například Tom Cecil, šéflékař nemocnice v Basingstoke ve Velké Británii, která je největším světovým centrem léčby tzv. pseudomyxomu peritonea, nebo Kurt van der Speeten z Zieknhuis Oost-Limburg v belgickém Genku. Se zkušenostmi při výběru vhodných pacientů pro aplikaci metody se podělí profesorka Beata Rau z největší univerzitní nemocnice Charité v Berlíně,“ popsal Dušan Klos. S příspěvky vystoupí na kongresu také další odborníci ze zahraničí a zástupci pražských a olomouckých klinických a výzkumných pracovišť. Součástí programu bude i kulatý stůl věnovaný analýze nákladů, které si využití diskutovaných metod vyžaduje v Evropě a USA. Český národní kongres léčby malignit peritoneálního povrchu pomocí cytoredukční chirurgie (CRD) a hypertermické intraperitoneální chemoterapie (HIPEC) se koná ve dnech 21. a 22. června. Onkologická klinika a 1. chirurgická klinika LF UP a FNOL ji pořádají pod záštitou České chirurgické společnosti a České onkologické společnosti v prostorách Clarion Congress Hotel Olomouc. Bližší informace a program jsou k dispozici zde a zde. https://www.olomouckadrbna.cz/zpravy/z...nkologu-a-chirurgu-z-celeho-sveta.html   Olomouc bude hostit setkání špičkových onkologů a chirurgů z celého světa Téma: 1. Lékařská fakulta 19.6.2018  olomouckadrbna.cz  Strana 0   Špičkové onkology a chirurgy z USA a Evropy budou hostit v polovině června Onkologická a I. chirurgická klinika Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, které jsou pořadateli Českého národního kongresu věnovaného chirurgii zhoubných nádorů dutiny břišní. Svou unikátní léčebnou metodu osobně představí legenda světové chirurgické onkologie Paul Sugarbaker z Washington Hospital Center. Dvoudenní program se tematicky zaměří na terapii zhoubných nádorů dutiny břišní pomocí léčebných postupů, které Paul Sugarbaker rozvinul už na konci 20. století ve svém specializovaném centru v USA. Jde o kombinaci cytoredukční chirurgie (CRS), která umožňuje odstranění rakovinových buněk viditelných okem z dutiny břišní, a tzv. hypertermické intraperitoneální chemoterapie (HIPEC). Ta označuje chirurgický výkon, při němž je podáváno cytostatikum přímo do dutiny břišní už v průběhu operace. Cílem je zničení nádorových buněk, které nebyly odstraněny chirurgicky. „ Unikátní metoda se osvědčila zejména pří léčbě některých vzácných forem nádorů dutiny břišní a trávicího traktu. V České republice se stal jejím průkopníkem František Antoš, který ji aplikoval v klinické praxi Chirurgické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a v pražské Nemocnici na Bulovce,“ uvedl předseda kongresu a zástupce přednosty 1. chirurgické kliniky LF UP Dušan Klos. Paul Sugarbaker a František Antoš se budou jako hlavní hosté úvodního přednáškového bloku věnovat perspektivám léčby pomocí metod CRD a HIPEC ve světě a v České republice. Pozvání k přednáškám přijali také další specialisté z oblasti chirurgické onkologie. „ O technikách HIPEC bude hovořit například Tom Cecil, šéflékař nemocnice v Basingstoke ve Velké Británii, která je největším světovým centrem léčby tzv. pseudomyxomu peritonea, nebo Kurt van der Speeten z Zieknhuis Oost-Limburg v belgickém Genku. Se zkušenostmi při výběru vhodných pacientů pro aplikaci metody se podělí profesorka Beata Rau z největší univerzitní nemocnice Charité v Berlíně,“ popsal Dušan Klos. S příspěvky vystoupí na kongresu také další odborníci ze zahraničí a zástupci pražských a olomouckých klinických a výzkumných pracovišť. Součástí programu bude i kulatý stůl věnovaný analýze nákladů, které si využití diskutovaných metod vyžaduje v Evropě a USA. Český národní kongres léčby malignit peritoneálního povrchu pomocí cytoredukční chirurgie (CRD) a hypertermické intraperitoneální chemoterapie (HIPEC) se koná ve dnech 21. a 22. června. Onkologická klinika a 1. chirurgická klinika LF UP a FNOL ji pořádají pod záštitou České chirurgické společnosti a České onkologické společnosti v prostorách Clarion Congress Hotel Olomouc. Bližší informace a program jsou k dispozici zde a zde. https://www.olomouckadrbna.cz/z-kraje/...nkologu-a-chirurgu-z-celeho-sveta.html   Diabetes a krevní tlak. Proč je třeba věnovat měření tlaku vyšší pozornost? Téma: 1. Lékařská fakulta 19.6.2018  zena-in.cz  Strana 0   Máte diabetes? Zajisté víte, že je nezbytné sledovat různé zdravotní ukazatele. Jedním z nejdůležitějších je právě i sledování hodnot krevního tlaku. Lidé s onemocněním diabetu by měli mít tlak o něco nižší než je stanovený tlak u dospělého zdravého jedince, a to 120/70. Hodnoty tlaku je zapotřebí průběžně sledovat prostřednictvím kvalitního tonometru, který okamžitě odhalí možné zdravotní komplikace. Diabetici pod tlakem Odpověď na otázku proč se soustředit na správné měření krevního tlaku právě u lidí s onemocněním diabetes je poměrně jednoduchá. Diabetici mají sklon k vyšším hodnotám krevního tlaku, s čímž jsou neodmyslitelně spjata kardiovaskulární onemocnění. U diabetiků je navíc výskyt vysokého tlaku mnohem častější než u lidí, kteří nejsou touto chorobou postiženi. U diabetika 1. typu může po zjištění nemoci zůstat tlak krve v rozmezí normálních hodnot až do té doby, než s rozvojem komplikací dojde k postižení ledvin, kdy zhoršení jejich funkcí urychluje i zvýšení krevního tlaku. U diabetu 2. typu se často stává, že je pacientovi diagnostikována hypertenze dříve, než lékař zjistí, že trpí i cukrovkou. U tohoto typu diabetu se vysoký krevní tlak objevuje velice často a obvykle souvisí i s nadváhou, nedostatkem pohybu a věkem pacienta. „Většina nemocných cukrovkou trpí takzvaným diabetem 2. typu (dříve se také říkalo cukrovka vyššího věku). Toto onemocnění je spojeno nejen s nedostatečnou produkcí inzulínu ve slinivce, ale také s nedostatečnou citlivostí tkání na inzulín, tzv. inzulínovou rezistencí. A tu pravidelně provází také zvýšení krevního tlaku. Proto většina pacientů s cukrovkou má také zvýšený krevní tlak,“ dodává Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. internista, III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK, předseda České společnosti pro aterosklerózu. Vysoký krevní tlak u diabetiků ztrojnásobuje riziko vzniku ischemické choroby srdeční a zdvojnásobuje riziko úmrtí a cévní mozkové příhody. Jak si správně měřit tlak? 1. Krevní tlak vždy měřte v klidném stavu vsedě. Neměřte nikdy tlak po vykonané fyzické aktivitě. 2. Paži ponechejte v úrovni srdce. Při měření tlaku dýchejte zvolna, nehovořte a seďte v klidu. Pořiďte si tlakoměr s Intelli manžetou na paži jako je např. Omron M6 Comfort nebo M7 Intelli IT s propojením do mobilu. Intelli manžeta snímá tlak po celém obvodu paže, čímž předchází naměření nesprávných hodnot v důsledku špatného umístění a je vhodná i pro silnější paži. 3. Měření je třeba provádět vícekrát během dne, ideálně ráno a večer. Zjištěné hodnoty si zapisujte, můžete si z webu www.krevnitlak.cz stáhnout elektronický záznamník, který vznikl ve spolupráci s MUDr. Janem Peleškou, CSc., specialistou působícím v České společnosti pro hypertenzi. Tyto údaje konzultujte pak se svým osobním lékařem. Jak si udržet správný krevní tlak? V prvé řadě je důležité se zamyslet i nad skladbou svého jídelníčku. Hlavní složkou by měly být potraviny tepelně neupravované. Zde hovoříme především o širokém spektru zeleniny a ovoce. Vše je spjaté také s pohybem a sportováním. To také potvrzují slova MUDr. Michaly Pelikánové, vedoucí lékařky oddělení diabetologie na Poliklinice Budějovická: „Všechny typy pohybu jsou naprosto vhodné, s nutností volby dle typu a dalších možných onemocnění pacienta. Zařazení pravidelné aerobní fyzické aktivity (rychlá chůze, rotoped, běh) minimálně 5x týdně 30-40 minut, optimálně 7x týdně 30-40 minut povede k redukci nadváhy, která je častým podkladem rozvoje diabetu.“ Reklama http://zena-in.cz/clanek/diabetes-a-kr...a-venovat-mereni-tlaku-vyssi-pozornost   Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy Téma: 1. Lékařská fakulta 20.6.2018  Brněnský deník  Strana 6  Česká republika VERONIKA RODRIGUEZ Průměrný věk českých doktorů se v některých oborech blíží k šedesátce. Z lékařských fakult přitom nevychází dost mladých absolventů, kteří by starou generaci nahradili. Školy nemají ani dost učitelů na to, aby přijali víc studentů. Lékařské fakulty proto dostanou finanční injekci, slíbila vláda. Měla si už dávno užívat důchodu, místo toho se ale šestaosmdesátiletá Vlasta Čejková stará už o třetí generaci dětí. Léčí spalničky, tiší kašel a očkuje. Svůj bílý plášť přitom hned tak neodloží. Čeští lékaři totiž vymírají. Obzvlášť takoví, kteří se starají o nejmenší pacienty. Průměrný věk českého doktora už se přiblížil skoro k padesátce, pediatři jsou na tom ještě o deset let hůř. Podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka se přitom situace zlepšovat nebude. „Pokud stát okamžitě nezasáhne, ubude lékařů do čtyřiceti let každým rokem o procento,“ varoval Kubek. ŠKOLY PŘIJMOU VÍCE MEDIKŮ Ministerstvo školství už proto hledá řešení. Dohodlo se s resortem zdravotnictví, že rozšíří řady absolventů medicíny. Každým rokem by se měly zvednout o deset až patnáct procent. Jejich záměr už podpořila i vláda, podle mluvčí resortu školství Jarmily Balážové dostanou lékařské fakulty už v tomto roce o 135 milionů korun víc. Na další peníze by si měly školy přijít v následujících deseti letech. Podle předběžné dohody ministerstev s Asociací děkanů lékařských fakult by měla finanční injekce tvořit celkem šest a půl miliardy korun. „Většina těchto peněz přitom poputuje na platy učitelů, které jsou dnes naprosto nedůstojné,“ přibližuje osud peněz předseda Asociace děkanů lékařských fakult Aleksi Šedo. Nastupující pedagog si podle něj přijde na sotva 22 až 27 tisíc korun měsíčně. Docent s třicetiletou praxí si vydělá jen 45 tisíc korun a lidé s nejvyšší akademickou hodností dostávají kolem 60 tisíc korun měsíčně. Na školách proto podle Šeda nikdo učit nechce – odborníci raději prchají do lukrativnějších míst. SKORO NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní stárnou. „Nové lékaře tak nemá kdo pokračuje přidává srovnání se zahraničím: zatímco české fakulty jsou rády alespoň za jednoho učitele na sedm studentů, na americkém Harvardu si mohou dovolit zaměstnat jednoho učitele na jednoho studenta. „Pokud ale začneme počty studentů navyšovat, a to dokonce už od příštího akademického roku, efekt se může projevit až v roce 2024,“ doplnil Šedo. Z vysokých škol může začít vycházet daleko víc absolventů. Dnes jich má Česko osmý nejmenší počet na světě. Alespoň to vyplývá ze statistik, které zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tuzemské lékařské fakulty podle ní „vypouštějí“ jen asi 15 novopečených lékařů na 100 tisíc obyvatel ročně. Přitom v sousedním Německu je to 54 absolventů a v Rakousku dokonce 58 mediků na 100 tisíc obyvatel ročně. Ještě plodnější jsou finské univerzity, které dokážou každoročně vychovat skoro 67 mladých lékařů na 100 tisíc obyvatel. Foto popis| Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Česká republika; 06 Publikováno| Vyškovský deník; Česká republika; 06 Publikováno| Břeclavský deník; Česká republika; 06 Publikováno| Blanenský deník; Česká republika; 06 Publikováno| Hodonínský deník; Česká republika; 06 Publikováno| Znojemský deník; Česká republika; 06 ID| 364b5036-b6b0-41eb-bdb3-5f4ca64b66d9   Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy Téma: 1. Lékařská fakulta 20.6.2018  Českobudějovický deník  Strana 6  Česko VERONIKA RODRIGUEZ Průměrný věk českých doktorů se v některých oborech blíží k šedesátce. Z lékařských fakult přitom nevychází dost mladých absolventů, kteří by starou generaci nahradili. Školy nemají ani dost učitelů na to, aby přijali víc studentů. Lékařské fakulty proto dostanou finanční injekci, slíbila vláda. Měla si už dávno užívat důchodu, místo toho se ale šestaosmdesátiletá Vlasta Čejková stará už o třetí generaci dětí. Léčí spalničky, tiší kašel a očkuje. Svůj bílý plášť přitom hned tak neodloží. Čeští lékaři totiž vymírají. Obzvlášť takoví, kteří se starají o nejmenší pacienty. Průměrný věk českého doktora už se přiblížil skoro k padesátce, pediatři jsou na tom ještě o deset let hůř. Podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka se přitom situace zlepšovat nebude. „Pokud stát okamžitě nezasáhne, ubude lékařů do čtyřiceti let každým rokem o procento,“ varoval Kubek. ŠKOLY PŘIJMOU VÍCE MEDIKŮ Ministerstvo školství už proto hledá řešení. Dohodlo se s resortem zdravotnictví, že rozšíří řady absolventů medicíny. Každým rokem by se měly zvednout o deset až patnáct procent. Jejich záměr už podpořila i vláda, podle mluvčí resortu školství Jarmily Balážové dostanou lékařské fakulty už v tomto roce o 135 milionů korun víc. Na další peníze by si měly školy přijít v následujících deseti letech. Podle předběžné dohody ministerstev s Asociací děkanů lékařských fakult by měla finanční injekce tvořit celkem šest a půl miliardy korun. „Většina těchto peněz přitom poputuje na platy učitelů, které jsou dnes naprosto nedůstojné,“ přibližuje osud peněz předseda Asociace děkanů lékařských fakult Aleksi Šedo. Nastupující pedagog si podle něj přijde na sotva 22 až 27 tisíc korun měsíčně. Docent s třicetiletou praxí si vydělá jen 45 tisíc korun a lidé s nejvyšší akademickou hodností dostávají kolem 60 tisíc korun měsíčně. Na školách proto podle Šeda nikdo učit nechce – odborníci raději prchají do lukrativnějších míst. SKORO NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní stárnou. „Nové lékaře tak nemá kdo pokračuje přidává srovnání se zahraničím: zatímco české fakulty jsou rády alespoň za jednoho učitele na sedm studentů, na americkém Harvardu si mohou dovolit zaměstnat jednoho učitele na jednoho studenta. „Pokud ale začneme počty studentů navyšovat, a to dokonce už od příštího akademického roku, efekt se může projevit až v roce 2024,“ doplnil Šedo. Z vysokých škol může začít vycházet daleko víc absolventů. Dnes jich má Česko osmý nejmenší počet na světě. Alespoň to vyplývá ze statistik, které zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tuzemské lékařské fakulty podle ní „vypouštějí“ jen asi 15 novopečených lékařů na 100 tisíc obyvatel ročně. Přitom v sousedním Německu je to 54 absolventů a v Rakousku dokonce 58 mediků na 100 tisíc obyvatel ročně. Ještě plodnější jsou finské univerzity, které dokážou každoročně vychovat skoro 67 mladých lékařů na 100 tisíc obyvatel. *** Přibude a medicíny 10 o tolik absolventů až 15 ročně by % měly narůstat počty absolventů lékařských fakult 2024 v tomto roce by se měl díky tomuto opatření vyrovnat počet lékařů, kteří odcházejí do důchodu, a počet absolventů Počet absolventů lékařských fakult na 100 tisíc obyvatel (srovnání podle OECD, 2014) Rumunsko 110,8 Švýcarsko 93,4 Dánsko 92,4 Chorvatsko 90 Slovinsko 78,1 Norsko 73,3 Island 72,9 Finsko 66,8 Rakousko 58 Německo 54 Průměr EU 39,1 Česko 15,2 23 lékařů LÉKAŘI je podle STÁRNOU % České lékařské komory starší 60 let Průměrný věk doktorů podle VZP: ARO 50 let Zubaři 50 let Urologové 52 let Onkologové 53 let Kardiologové 53 let Psychiatři 54 let Neurologové 54 let Dermatologové 55 let Ortopedi 55 let ORL 56 let Gynekologové 56 let Internisté 57 let Dětští lékaři 57 let Chirurgové 58 let Praktičtí lékaři pro 59 let děti a dorost STÁRNOU I LÉKAŘI VYUČUJÍCÍ NA FAKULTÁCH: průměrný 55 let věk Docenti 45 % 40–60 let 14 % méně než 40 let 41 % více než 60 let průměrný 63 let věk Profesoři 23 % 40–60 let 60 % více než 60 let 17 % méně než 40 let ZDROJ: OECD, VZP Foto autor| FOTO: DENÍK/SHUTTERSTOCK Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Česko; 06 Publikováno| Českokrumlovský deník; Česko; 06 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Česko; 06 Publikováno| Písecký deník; Česko; 06 Publikováno| Prachatický deník; Česko; 06 Publikováno| Strakonický deník; Česko; 06 Publikováno| Táborský deník; Česko; 06 ID| 681e918e-e491-42f4-b61a-c0c43d027193   Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy Téma: 1. Lékařská fakulta 20.6.2018  Havlíčkobrodský deník  Strana 6  Česko VERONIKA RODRIGUEZ Průměrný věk českých doktorů se v některých oborech blíží k šedesátce. Z lékařských fakult přitom nevychází dost mladých absolventů, kteří by starou generaci nahradili. Školy nemají ani dost učitelů na to, aby přijali víc studentů. Lékařské fakulty proto dostanou finanční injekci, slíbila vláda. Měla si už dávno užívat důchodu, místo toho se ale šestaosmdesátiletá Vlasta Čejková stará už o třetí generaci dětí. Léčí spalničky, tiší kašel a očkuje. Svůj bílý plášť přitom hned tak neodloží. Čeští lékaři totiž vymírají. Obzvlášť takoví, kteří se starají o nejmenší pacienty. Průměrný věk českého doktora už se přiblížil skoro k padesátce, pediatři jsou na tom ještě o deset let hůř. Podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka se přitom situace zlepšovat nebude. „Pokud stát okamžitě nezasáhne, ubude lékařů do čtyřiceti let každým rokem o procento,“ varoval Kubek. ŠKOLY PŘIJMOU VÍCE MEDIKŮ Ministerstvo školství už proto hledá řešení. Dohodlo se s resortem zdravotnictví, že rozšíří řady absolventů medicíny. Každým rokem by se měly zvednout o deset až patnáct procent. Jejich záměr už podpořila i vláda, podle mluvčí resortu školství Jarmily Balážové dostanou lékařské fakulty už v tomto roce o 135 milionů korun víc. Na další peníze by si měly školy přijít v následujících deseti letech. Podle předběžné dohody ministerstev s Asociací děkanů lékařských fakult by měla finanční injekce tvořit celkem šest a půl miliardy korun. „Většina těchto peněz přitom poputuje na platy učitelů, které jsou dnes naprosto nedůstojné,“ přibližuje osud peněz předseda Asociace děkanů lékařských fakult Aleksi Šedo. Nastupující pedagog si podle něj přijde na sotva 22 až 27 tisíc korun měsíčně. Docent s třicetiletou praxí si vydělá jen 45 tisíc korun a lidé s nejvyšší akademickou hodností dostávají kolem 60 tisíc korun měsíčně. Na školách proto podle Šeda nikdo učit nechce – odborníci raději prchají do lukrativnějších míst. SKORO NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní stárnou. „Nové lékaře tak nemá kdo pokračuje přidává srovnání se zahraničím: zatímco české fakulty jsou rády alespoň za jednoho učitele na sedm studentů, na americkém Harvardu si mohou dovolit zaměstnat jednoho učitele na jednoho studenta. „Pokud ale začneme počty studentů navyšovat, a to dokonce už od příštího akademického roku, efekt se může projevit až v roce 2024,“ doplnil Šedo. Z vysokých škol může začít vycházet daleko víc absolventů. Dnes jich má Česko osmý nejmenší počet na světě. Alespoň to vyplývá ze statistik, které zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tuzemské lékařské fakulty podle ní „vypouštějí“ jen asi 15 novopečených lékařů na 100 tisíc obyvatel ročně. Přitom v sousedním Německu je to 54 absolventů a v Rakousku dokonce 58 mediků na 100 tisíc obyvatel ročně. Ještě plodnější jsou finské univerzity, které dokážou každoročně vychovat skoro 67 mladých lékařů na 100 tisíc obyvatel. Foto popis| Region| Vysočina Publikováno| Havlíčkobrodský deník; Česko; 06 Publikováno| Jihlavský deník; Česko; 06 Publikováno| Třebíčský deník; Česko; 06 Publikováno| Žďárský deník; Česko; 06 Publikováno| Pelhřimovský deník; Česko; 06 ID| e4f3e299-928d-4d8d-b6e1-61726980e931   Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy Téma: 1. Lékařská fakulta 20.6.2018  Hradecký deník  Strana 6  česko VERONIKA RODRIGUEZ Průměrný věk českých doktorů se v některých oborech blíží k šedesátce. Z lékařských fakult přitom nevychází dost mladých absolventů, kteří by starou generaci nahradili. Školy nemají ani dost učitelů na to, aby přijali víc studentů. Lékařské fakulty proto dostanou finanční injekci, slíbila vláda. Měla si už dávno užívat důchodu, místo toho se ale šestaosmdesátiletá Vlasta Čejková stará už o třetí generaci dětí. Léčí spalničky, tiší kašel a očkuje. Svůj bílý plášť přitom hned tak neodloží. Čeští lékaři totiž vymírají. Obzvlášť takoví, kteří se starají o nejmenší pacienty. Průměrný věk českého doktora už se přiblížil skoro k padesátce, pediatři jsou na tom ještě o deset let hůř. Podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka se přitom situace zlepšovat nebude. „Pokud stát okamžitě nezasáhne, ubude lékařů do čtyřiceti let každým rokem o procento,“ varoval Kubek. ŠKOLY PŘIJMOU VÍCE MEDIKŮ Ministerstvo školství už proto hledá řešení. Dohodlo se s resortem zdravotnictví, že rozšíří řady absolventů medicíny. Každým rokem by se měly zvednout o deset až patnáct procent. Jejich záměr už podpořila i vláda, podle mluvčí resortu školství Jarmily Balážové dostanou lékařské fakulty už v tomto roce o 135 milionů korun víc. Na další peníze by si měly školy přijít v následujících deseti letech. Podle předběžné dohody ministerstev s Asociací děkanů lékařských fakult by měla finanční injekce tvořit celkem šest a půl miliardy korun. „Většina těchto peněz přitom poputuje na platy učitelů, které jsou dnes naprosto nedůstojné,“ přibližuje osud peněz předseda Asociace děkanů lékařských fakult Aleksi Šedo. Nastupující pedagog si podle něj přijde na sotva 22 až 27 tisíc korun měsíčně. Docent s třicetiletou praxí si vydělá jen 45 tisíc korun a lidé s nejvyšší akademickou hodností dostávají kolem 60 tisíc korun měsíčně. Na školách proto podle Šeda nikdo učit nechce – odborníci raději prchají do lukrativnějších míst. SKORO NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní stárnou. „Nové lékaře tak nemá kdo pokračuje přidává srovnání se zahraničím: zatímco české fakulty jsou rády alespoň za jednoho učitele na sedm studentů, na americkém Harvardu si mohou dovolit zaměstnat jednoho učitele na jednoho studenta. „Pokud ale začneme počty studentů navyšovat, a to dokonce už od příštího akademického roku, efekt se může projevit až v roce 2024,“ doplnil Šedo. Z vysokých škol může začít vycházet daleko víc absolventů. Dnes jich má Česko osmý nejmenší počet na světě. Alespoň to vyplývá ze statistik, které zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tuzemské lékařské fakulty podle ní „vypouštějí“ jen asi 15 novopečených lékařů na 100 tisíc obyvatel ročně. Přitom v sousedním Německu je to 54 absolventů a v Rakousku dokonce 58 mediků na 100 tisíc obyvatel ročně. Ještě plodnější jsou finské univerzity, které dokážou každoročně vychovat skoro 67 mladých lékařů na 100 tisíc obyvatel. Přibude a medicíny 10 o tolik absolventů až 15 ročně by % měly narůstat počty absolventů lékařských fakult 2024 v tomto roce by se měl díky tomuto opatření vyrovnat počet lékařů, kteří odcházejí do důchodu, a počet absolventů Počet absolventů lékařských fakult na 100 tisíc obyvatel (srovnání podle OECD, 2014) Rumunsko 110,8 Švýcarsko 93,4 Dánsko 92,4 Chorvatsko 90 Slovinsko 78,1 Norsko 73,3 Island 72,9 Finsko 66,8 Rakousko 58 Německo 54 Průměr EU 39,1 Česko 15,2 23 lékařů LÉKAŘI je podle STÁRNOU % České lékařské komory starší 60 let Průměrný věk doktorů podle VZP: ARO 50 let Zubaři 50 let Urologové 52 let Onkologové 53 let Kardiologové 53 let Psychiatři 54 let Neurologové 54 let Dermatologové 55 let Ortopedi 55 let ORL 56 let Gynekologové 56 let Internisté 57 let Dětští lékaři 57 let Chirurgové 58 let Praktičtí lékaři pro 59 let děti a dorost STÁRNOU I LÉKAŘI VYUČUJÍCÍ NA FAKULTÁCH: Docenti průměrný 55 let věk 41 % více než 60 let 14 % méně než 40 let 45 % 40–60 let Profesoři průměrný 63 let věk 23 % 40–60 let 60 % více než 60 let 17 % méně než 40 let ZDROJ: OECD, VZP Foto autor| FOTO: DENÍK/SHUTTERSTOCK Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; česko; 06 Publikováno| Krkonošský deník; česko; 06 Publikováno| Chrudimský deník; česko; 06 Publikováno| Jičínský deník; česko; 06 Publikováno| Náchodský deník; česko; 06 Publikováno| Svitavský deník; česko; 06 Publikováno| Orlický deník; česko; 06 Publikováno| Rychnovský deník; česko; 06 Publikováno| Pardubický deník; česko; 06 ID| 01fc0f84-836c-48d4-99a6-0b1ec12db73c   ČEŠI NA SÍTI. DENNĚ 2,5 HODINY Téma: 1. Lékařská fakulta 20.6.2018  Metro  Strana 8  Domov MAREK HÝŘ Děti se v on-line světě stýkají i s lidmi, které v reálu neznají. Žijeme on-line! Průměrný český uživatel internetu denně stráví na sociálních sítích 149 minut. Jinak řečeno dvě a půl hodiny denně lidé civí na Facebook či Instagram. Češi sjíždí sociální sítě čím dál častěji. Loni byl totiž průměrný čas strávený na nich o pět minut menší. Vyplývá to z průzkumu Ami Digital Index, který nyní zveřejnila společnost Ami Digital a agentura STEM/Mark. Podle odborníků na adiktologii ale čas strávený v on-line světě není jediné měřítko, podle kterého lze posoudit, zda je člověk závislý na internetu. „O tom se dá mluvit až tehdy, když on-line aktivity zasahují do off-line života. Tedy když lidé kvůli aktivitám na počítači chodí pozdě do práce nebo propadají ve škole,“ říká pro deník Metro Jaroslav Vacek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Podle něj jsou ale jiní, mnohem větší strašáci než sociální sítě. „Například počítačové hry. Děti, které je hrají, mají větší sklony k závislosti na on-line světě,“ říká Vacek, jenž také pracuje v adiktologické on-line poradně. Kamarádí s cizinci Právě on-line aktivitami dětí se zabýval Průzkum společnosti Kaspersky Lab realizovaný ve spolupráci s psychologickými poradnami Ipcko a Modrá linka letos v únoru mezi dětmi ve věku 12–16 let a jejich rodiči. „Z našich dat vyplývá, že malí Češi tráví na internetu v průměru každý den 170 minut. Tři čtvrtiny z nich mají svůj profil na sociální síti Facebook,“ říká Petr Kuboš z firmy Kaspersky Lab, která se zabývá vývojem ochranného softwaru proti virům a spamu. Kuboš zároveň dodává: „Alarmující ale je, že celých 20 procent mladých komunikuje po internetu i s lidmi, které osobně nezná.“ Kuboš také upozorňuje na rozdíly mezi dětmi ze Slovenska a z Česka. „Velký rozdíl mezi mladými lidmi jsme zaznamenali v počtu přátel, které mají v průměru na sociálních sítích. Zatímco u nás uváděli průměrně 150 přátel, na Slovensku to bylo 252 přátel. Čeští mladí lidé jich přitom osobně znají v průměru 114, Slováci 156.“ Instagram jede Dřív byl synonymem pro sociální sítě hlavně Facebook, dnes mu ale začíná šlapat na paty Instagram. „Ten je aktuálně trojkou na trhu a novým formátem Instagram Stories se mu daří oslovovat mladší cílovou skupinu a současně zvyšovat aktivitu stávajících uživatelů, což je pro sociální sítě klíčový faktor,“ uvedl ředitel Ami Digital Vladan Crha. Trendem poslední doby ale také je, že samy sociální sítě přímo v aplikaci upozorňují své uživatele, kolik na nich tráví času. Kromě Instagramu chystá „hlídač“ času i Google. Aplikace by vám měla například sdělit, kolikrát odemykáte telefon, nebo umožní nastavit časový limit, který chcete denně v jednotlivých aplikacích strávit. Citát Třetina mladých Čechů se přiznala, že se na sociální síť zaregistrovali před svým dvanáctým rokem. PETR KUBOŠ, KASPERSKY LAB Jsme on-line. I v noci 78 Tolik procent Čechů podle průzkumu výrobce mobilních telefonů Huawei používá před spaním mobilní telefon, po probuzení po něm sahá 73 procent. 18 Každých 18 minut polovina Čechů kontroluje svůj mobil. 7,3 Tolik milionů Čechů starších deseti let má podle údajů Sdružení pro internetový rozvoj a Českého statistického úřadu internetové připojení. Za posledních deset let se počet českých domácností s přístupem k internetu více než zdvojnásobil. Přípojku má nyní 76 procent domácností. Kybernetická bezpečnost v Česku. Prim hrají podvody, přibývá i hackerských útoků Případů kybernetické kriminality v tuzemsku přibývá. Odhalených trestných činů je za sedm let, kdy vedou policisté statistiky, téměř čtyřikrát víc. * Česká policie sleduje vývoj trestných činů spáchaných v kyberprostoru, tedy především v rámci internetu, od roku 2011. Počet případů kybernetické kriminality od té doby setrvale vzrůstá, ze zhruba 1500 trestných činů v roce 2011 na více než 5650 trestných činů v roce 2017. Tempo růstu se ale v posledních letech zpomaluje. „Důležité je vysvětlit to, že tato čísla nepojednávají o skutečném počtu případů, ale o počtu trestných činů, které byly kvalifikovány,“ říká šéf kybernetické bezpečnosti poradenské společnosti Deloitte Adrian Demeter. * Od začátku sledování mají nejvyšší zastoupení podvodná jednání, a to kolem šedesáti procent. Jejich počet do roku 2016 stabilně rostl (z 917 v roce 2011 až na 3235 v roce 2016). Loni jejich počet poprvé meziročně poklesl na 55 procent, ale významněji narostl počet jiných trestných činů, oproti roku 2011 především hackingu (z 4,4 procenta na 10,8 procenta). Dalším nejčastěji zastoupeným přečinem jsou hackerské útoky. * Na českém internetu se lze setkat s několika druhy internetových útoků. Jejich potíráním se alespoň v případě státních úřadů zabývají speciální vládní týmy. Mezi takové prohřešky patří například takzvaný phishing, což jsou podvodné stránky vytvořené nejčastěji za účelem získaní citlivých informací od uživatelů (uživatelská jména, hesla nebo třeba přihlašovací údaje do internetového bankovnictví). * Pozor by si měli uživatelé dávat také na takzvaný malware. Jde o škodlivý kód, který se může šířit různými způsoby, například prostřednictvím přílohy v e-mailu, nakaženými webovými stránkami, chybou v programu a podobně. Další klasikou je takzvaný trojan neboli trojský kůň. Jde o škodlivý program, který se tváří jako užitečná hra nebo nejrůznější editační nástroje. Ty pak mohou sledovat akce uživatele napadeného počítače, rozesílat z něj spamy nebo zjišťovat uživatelská jména a hesla. JAR 3 Pouze tolik procent firem, úřadů, nemocnic a dalších organizací je aktuálně dostatečně vybaveno řešeními, která by jim umožnila čelit kybernetickým hrozbám. Vyplývá to z průzkumu předního světového poskytovatele kyberbezpečnosti – firmy Check Point. Foto popis| Regionální mutace| Metro - Praha   Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy Téma: 1. Lékařská fakulta 20.6.2018  Moravskoslezský deník  Strana 6  Česko VERONIKA RODRIGUEZ Průměrný věk českých doktorů se v některých oborech blíží k šedesátce. Z lékařských fakult přitom nevychází dost mladých absolventů, kteří by starou generaci nahradili. Školy nemají ani dost učitelů na to, aby přijali víc studentů. Lékařské fakulty proto dostanou finanční injekci, slíbila vláda. Měla si už dávno užívat důchodu, místo toho se ale šestaosmdesátiletá Vlasta Čejková stará už o třetí generaci dětí. Léčí spalničky, tiší kašel a očkuje. Svůj bílý plášť přitom hned tak neodloží. Čeští lékaři totiž vymírají. Obzvlášť takoví, kteří se starají o nejmenší pacienty. Průměrný věk českého doktora už se přiblížil skoro k padesátce, pediatři jsou na tom ještě o deset let hůř. Podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka se přitom situace zlepšovat nebude. „Pokud stát okamžitě nezasáhne, ubude lékařů do čtyřiceti let každým rokem o procento,“ varoval Kubek. ŠKOLY PŘIJMOU VÍCE MEDIKŮ Ministerstvo školství už proto hledá řešení. Dohodlo se s resortem zdravotnictví, že rozšíří řady absolventů medicíny. Každým rokem by se měly zvednout o deset až patnáct procent. Jejich záměr už podpořila i vláda, podle mluvčí resortu školství Jarmily Balážové dostanou lékařské fakulty už v tomto roce o 135 milionů korun víc. Na další peníze by si měly školy přijít v následujících deseti letech. Podle předběžné dohody ministerstev s Asociací děkanů lékařských fakult by měla finanční injekce tvořit celkem šest a půl miliardy korun. „Většina těchto peněz přitom poputuje na platy učitelů, které jsou dnes naprosto nedůstojné,“ přibližuje osud peněz předseda Asociace děkanů lékařských fakult Aleksi Šedo. Nastupující pedagog si podle něj přijde na sotva 22 až 27 tisíc korun měsíčně. Docent s třicetiletou praxí si vydělá jen 45 tisíc korun a lidé s nejvyšší akademickou hodností dostávají kolem 60 tisíc korun měsíčně. Na školách proto podle Šeda nikdo učit nechce – odborníci raději prchají do lukrativnějších míst. SKORO NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní stárnou. „Nové lékaře tak nemá kdo vychovávat,“ vychoŠedo vychoa pokračuje Šedo přidává srovnání se zahraničím: zatímco české fakulty jsou rády alespoň za jednoho učitele na sedm studentů, na americkém Harvardu si mohou dovolit zaměstnat jednoho učitele na jednoho studenta. „Pokud ale začneme počty studentů navyšovat, a to dokonce už od příštího akademického roku, efekt se může projevit až v roce 2024,“ doplnil Šedo. Z vysokých škol může začít vycházet daleko víc absolventů. Dnes jich má Česko osmý nejmenší počet na světě. Alespoň to vyplývá ze statistik, které zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tuzemské lékařské fakulty podle ní „vypouštějí“ jen asi 15 novopečených lékařů na 100 tisíc obyvatel ročně. Přitom v sousedním Německu je to 54 absolventů a v Rakousku dokonce 58 mediků na 100 tisíc obyvatel ročně. Ještě plodnější jsou finské univerzity, které dokážou každoročně vychovat skoro 67 mladých lékařů na 100 tisíc obyvatel. *** Přibude a medicíny 10 až 15 % o tolik absolventů ročně by měly narůstat počty absolventů lékařských fakult 2024 v tomto roce by se měl díky tomuto opatření vyrovnat počet lékařů, kteří odcházejí do důchodu, a počet absolventů LÉKAŘI STÁRNOU 23 % lékařů je podle České lékařské komory starší 60 let Počet absolventů lékařských fakult na 100 tisíc obyvatel (srovnání podle OECD, 2014) Rumunsko 110,8 Švýcarsko 93,4 Dánsko 92,4 Chorvatsko 90 Slovinsko 78,1 Norsko 73,3 Island 72,9 Finsko 66,8 Rakousko 58 Německo 54 Průměr EU 39,1 Česko 15,2 Průměrný věk doktorů podle VZP: ARO 50 let Zubaři 50 let Urologové 52 let Onkologové 53 let Kardiologové 53 let Psychiatři 54 let Neurologové 54 let Dermatologové 55 let Ortopedi 55 let ORL 56 let Gynekologové 56 let Internisté 57 let Dětští lékaři 57 let Chirurgové 58 let Praktičtí lékaři pro 59 let děti a dorost STÁRNOU I LÉKAŘI VYUČUJÍCÍ NA FAKULTÁCH: Docenti průměrný věk 55 let 45 % 40–60 let 41 % více než 60 let 14 % méně než 40 let Profesoři průměrný věk 63 let 23 % 40–60 let 60 % více než 60 let 17 % méně než 40 let ZDROJ: OECD, VZP Foto autor| FOTO: DENÍK/SHUTTERSTOCK Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Česko; 06 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Česko; 06 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Česko; 06 Publikováno| Karvinský a havířovský deník; Česko; 06 Publikováno| Novojičínský deník; Česko; 06 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Česko; 06 ID| f1cfc0e1-781a-4d6e-8dbf-8d4035873bef   Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy Téma: 1. Lékařská fakulta 20.6.2018  Olomoucký deník  Strana 6  Česko VERONIKA RODRIGUEZ Průměrný věk českých doktorů se v některých oborech blíží k šedesátce. Z lékařských fakult přitom nevychází dost mladých absolventů, kteří by starou generaci nahradili. Školy nemají ani dost učitelů na to, aby přijali víc studentů. Lékařské fakulty proto dostanou finanční injekci, slíbila vláda. Měla si už dávno užívat důchodu, místo toho se ale šestaosmdesátiletá Vlasta Čejková stará už o třetí generaci dětí. Léčí spalničky, tiší kašel a očkuje. Svůj bílý plášť přitom hned tak neodloží. Čeští lékaři totiž vymírají. Obzvlášť takoví, kteří se starají o nejmenší pacienty. Průměrný věk českého doktora už se přiblížil skoro k padesátce, pediatři jsou na tom ještě o deset let hůř. Podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka se přitom situace zlepšovat nebude. „Pokud stát okamžitě nezasáhne, ubude lékařů do čtyřiceti let každým rokem o procento,“ varoval Kubek. ŠKOLY PŘIJMOU VÍCE MEDIKŮ Ministerstvo školství už proto hledá řešení. Dohodlo se s resortem zdravotnictví, že rozšíří řady absolventů medicíny. Každým rokem by se měly zvednout o deset až patnáct procent. Jejich záměr už podpořila i vláda, podle mluvčí resortu školství Jarmily Balážové dostanou lékařské fakulty už v tomto roce o 135 milionů korun víc. Na další peníze by si měly školy přijít v následujících deseti letech. Podle předběžné dohody ministerstev s Asociací děkanů lékařských fakult by měla finanční injekce tvořit celkem šest a půl miliardy korun. „Většina těchto peněz přitom poputuje na platy učitelů, které jsou dnes naprosto nedůstojné,“ přibližuje osud peněz předseda Asociace děkanů lékařských fakult Aleksi Šedo. Nastupující pedagog si podle něj přijde na sotva 22 až 27 tisíc korun měsíčně. Docent s třicetiletou praxí si vydělá jen 45 tisíc korun a lidé s nejvyšší akademickou hodností dostávají kolem 60 tisíc korun měsíčně. Na školách proto podle Šeda nikdo učit nechce – odborníci raději prchají do lukrativnějších míst. SKORO NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní stárnou. „Nové lékaře tak nemá kdo vychovávat,“ pokračuje Šedo přidává srovnání se zahraničím: zatímco české fakulty jsou rády alespoň za jednoho učitele na sedm studentů, na americkém Harvardu si mohou dovolit zaměstnat jednoho učitele na jednoho studenta. „Pokud ale začneme počty studentů navyšovat, a to dokonce už od příštího akademického roku, efekt se může projevit až v roce 2024,“ doplnil Šedo. Z vysokých škol může začít vycházet daleko víc absolventů. Dnes jich má Česko osmý nejmenší počet na světě. Alespoň to vyplývá ze statistik, které zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tuzemské lékařské fakulty podle ní „vypouštějí“ jen asi 15 novopečených lékařů na 100 tisíc obyvatel ročně. Přitom v sousedním Německu je to 54 absolventů a v Rakousku dokonce 58 mediků na 100 tisíc obyvatel ročně. Ještě plodnější jsou finské univerzity, které dokážou každoročně vychovat skoro 67 mladých lékařů na 100 tisíc obyvatel. *** Přibude absolventů medicíny 10 až 15 % o tolik absolventů ročně by měly narůstat počty absolventů lékařských fakult 2024 v tomto roce by se měl díky tomuto opatření vyrovnat počet lékařů, kteří odcházejí do důchodu, a počet absolventů LÉKAŘI STÁRNOU 23 % lékařů je podle České lékařské komory starší 60 let Počet absolventů lékařských fakult na 100 tisíc obyvatel (srovnání podle OECD, 2014) Rumunsko 110,8 Švýcarsko 93,4 Dánsko 92,4 Chorvatsko 90 Slovinsko 78,1 Norsko 73,3 Island 72,9 Finsko 66,8 Rakousko 58 Německo 54 Průměr EU 39,1 Česko 15,2 Průměrný věk doktorů podle VZP: ARO 50 let Zubaři 50 let Urologové 52 let Onkologové 53 let Kardiologové 53 let Psychiatři 54 let Neurologové 54 let Dermatologové 55 let Ortopedi 55 let ORL 56 let Gynekologové 56 let Internisté 57 let Dětští lékaři 57 let Chirurgové 58 let Praktičtí lékaři pro 59 let děti a dorost STÁRNOU I LÉKAŘI VYUČUJÍCÍ NA FAKULTÁCH: průměrný 55 let věk Docenti 45 % 40–60 let 41 % více než 60 let 14 % méně než 40 let průměrný 63 let věk Profesoři 23 % 40–60 let 60 % více než 60 let 17 % méně než 40 let ZDROJ: OECD, VZP Foto autor| FOTO: DENÍK/SHUTTERSTOCK Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Česko; 06 Publikováno| Prostějovský deník; Česko; 06 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Česko; 06 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Česko; 06 Publikováno| Zlínský deník; Česko; 06 Publikováno| Valašský deník; Česko; 06 Publikováno| Slovácký deník; Česko; 06 Publikováno| Kroměřížský deník; Česko; 06 ID| 4805788c-58ec-47b4-91a5-c3a88d911e68   Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy Téma: 1. Lékařská fakulta 20.6.2018  Plzeňský deník  Strana 6  Česko VERONIKA RODRIGUEZ Průměrný věk českých doktorů se v některých oborech blíží k šedesátce. Z lékařských fakult přitom nevychází dost mladých absolventů, kteří by starou generaci nahradili. Školy nemají ani dost učitelů na to, aby přijali víc studentů. Lékařské fakulty proto dostanou finanční injekci, slíbila vláda. Měla si už dávno užívat důchodu, místo toho se ale šestaosmdesátiletá Vlasta Čejková stará už o třetí generaci dětí. Léčí spalničky, tiší kašel a očkuje. Svůj bílý plášť přitom hned tak neodloží. Čeští lékaři totiž vymírají. Obzvlášť takoví, kteří se starají o nejmenší pacienty. Průměrný věk českého doktora už se přiblížil skoro k padesátce, pediatři jsou na tom ještě o deset let hůř. Podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka se přitom situace zlepšovat nebude. „Pokud stát okamžitě nezasáhne, ubude lékařů do čtyřiceti let každým rokem o procento,“ varoval Kubek. ŠKOLY PŘIJMOU VÍCE MEDIKŮ Ministerstvo školství už proto hledá řešení. Dohodlo se s resortem zdravotnictví, že rozšíří řady absolventů medicíny. Každým rokem by se měly zvednout o deset až patnáct procent. Jejich záměr už podpořila i vláda, podle mluvčí resortu školství Jarmily Balážové dostanou lékařské fakulty už v tomto roce o 135 milionů korun víc. Na další peníze by si měly školy přijít v následujících deseti letech. Podle předběžné dohody ministerstev s Asociací děkanů lékařských fakult by měla finanční injekce tvořit celkem šest a půl miliardy korun. „Většina těchto peněz přitom poputuje na platy učitelů, které jsou dnes naprosto nedůstojné,“ přibližuje osud peněz předseda Asociace děkanů lékařských fakult Aleksi Šedo. Nastupující pedagog si podle něj přijde na sotva 22 až 27 tisíc korun měsíčně. Docent s třicetiletou praxí si vydělá jen 45 tisíc korun a lidé s nejvyšší akademickou hodností dostávají kolem 60 tisíc korun měsíčně. Na školách proto podle Šeda nikdo učit nechce – odborníci raději prchají do lukrativnějších míst. SKORO NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní stárnou. „Nové lékaře tak nemá kdo vychovávat,“ pokračuje Šedo přidává srovnání se zahraničím: zatímco české fakulty jsou rády alespoň za jednoho učitele na sedm studentů, na americkém Harvardu si mohou dovolit zaměstnat jednoho učitele na jednoho studenta. „Pokud ale začneme počty studentů navyšovat, a to dokonce už od příštího akademického roku, efekt se může projevit až v roce 2024,“ doplnil Šedo. Z vysokých škol může začít vycházet daleko víc absolventů. Dnes jich má Česko osmý nejmenší počet na světě. Alespoň to vyplývá ze statistik, které zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tuzemské lékařské fakulty podle ní „vypouštějí“ jen asi 15 novopečených lékařů na 100 tisíc obyvatel ročně. Přitom v sousedním Německu je to 54 absolventů a v Rakousku dokonce 58 mediků na 100 tisíc obyvatel ročně. Ještě plodnější jsou finské univerzity, které dokážou každoročně vychovat skoro 67 mladých lékařů na 100 tisíc obyvatel. Přibude a medicíny 10 až 15 % o tolik absolventů ročně by měly narůstat počty absolventů lékařských fakult 2024 v tomto roce by se měl díky tomuto opatření vyrovnat počet lékařů, kteří odcházejí do důchodu, a počet absolventů Počet absolventů lékařských fakult na 100 tisíc obyvatel (srovnání podle OECD, 2014) Rumunsko 110,8 Švýcarsko 93,4 Dánsko 92,4 Chorvatsko 90 Slovinsko 78,1 Norsko 73,3 Island 72,9 Finsko 66,8 Rakousko 58 Německo 54 Průměr EU 39,1 Česko 15,2 LÉKAŘI STÁRNOU 23 % lékařů je podle České lékařské komory starší 60 let Průměrný věk doktorů podle VZP: ARO 50 let Zubaři 50 let Urologové 52 let Onkologové 53 let Kardiologové 53 let Psychiatři 54 let Neurologové 54 let Dermatologové 55 let Ortopedi 55 let ORL 56 let Gynekologové 56 let Internisté 57 let Dětští lékaři 57 let Chirurgové 58 let Praktičtí lékaři pro 59 let děti a dorost STÁRNOU I LÉKAŘI VYUČUJÍCÍ NA FAKULTÁCH: Foto autor| FOTO: DENÍK/SHUTTERSTOCK Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Česko; 06 Publikováno| Domažlický deník; Česko; 06 Publikováno| Chebský deník; Česko; 06 Publikováno| Karlovarský deník; Česko; 06 Publikováno| Klatovský deník; Česko; 06 Publikováno| Rokycanský deník; Česko; 06 Publikováno| Sokolovský deník; Česko; 06 Publikováno| Tachovský deník; Česko; 06 ID| 3c05e47a-e9f9-40f9-acfb-a57daafd0dde   Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy Téma: 1. Lékařská fakulta 20.6.2018  Pražský deník  Strana 6  Česko VERONIKA RODRIGUEZ Průměrný věk českých doktorů se v některých oborech blíží k šedesátce. Z lékařských fakult přitom nevychází dost mladých absolventů, kteří by starou generaci nahradili. Školy nemají ani dost učitelů na to, aby přijali víc studentů. Lékařské fakulty proto dostanou finanční injekci, slíbila vláda. Měla si už dávno užívat důchodu, místo toho se ale šestaosmdesátiletá Vlasta Čejková stará už o třetí generaci dětí. Léčí spalničky, tiší kašel a očkuje. Svůj bílý plášť přitom hned tak neodloží. Čeští lékaři totiž vymírají. Obzvlášť takoví, kteří se starají o nejmenší pacienty. Průměrný věk českého doktora už se přiblížil skoro k padesátce, pediatři jsou na tom ještě o deset let hůř. Podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka se přitom situace zlepšovat nebude. „Pokud stát okamžitě nezasáhne, ubude lékařů do čtyřiceti let každým rokem o procento,“ varoval Kubek. ŠKOLY PŘIJMOU VÍCE MEDIKŮ Ministerstvo školství už proto hledá řešení. Dohodlo se s resortem zdravotnictví, že rozšíří řady absolventů medicíny. Každým rokem by se měly zvednout o deset až patnáct procent. Jejich záměr už podpořila i vláda, podle mluvčí resortu školství Jarmily Balážové dostanou lékařské fakulty už v tomto roce o 135 milionů korun víc. Na další peníze by si měly školy přijít v následujících deseti letech. Podle předběžné dohody ministerstev s Asociací děkanů lékařských fakult by měla finanční injekce tvořit celkem šest a půl miliardy korun. „Většina těchto peněz přitom poputuje na platy učitelů, které jsou dnes naprosto nedůstojné,“ přibližuje osud peněz předseda Asociace děkanů lékařských fakult Aleksi Šedo. Nastupující pedagog si podle něj přijde na sotva 22 až 27 tisíc korun měsíčně. Docent s třicetiletou praxí si vydělá jen 45 tisíc korun a lidé s nejvyšší akademickou hodností dostávají kolem 60 tisíc korun měsíčně. Na školách proto podle Šeda nikdo učit nechce – odborníci raději prchají do lukrativnějších míst. SKORO NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní stárnou. „Nové lékaře tak nemá kdo vychovávat,“ pokračuje Šedo a přidává srovnání se zahraničím: zatímco české fakulty jsou rády alespoň za jednoho učitele na sedm studentů, na americkém Harvardu si mohou dovolit zaměstnat jednoho učitele na jednoho studenta. „Pokud ale začneme počty studentů navyšovat, a to dokonce už od příštího akademického roku, efekt se může projevit až v roce 2024,“ doplnil Šedo. Z vysokých škol může začít vycházet daleko víc absolventů. Dnes jich má Česko osmý nejmenší počet na světě. Alespoň to vyplývá ze statistik, které zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tuzemské lékařské fakulty podle ní „vypouštějí“ jen asi 15 novopečených lékařů na 100 tisíc obyvatel ročně. Přitom v sousedním Německu je to 54 absolventů a v Rakousku dokonce 58 mediků na 100 tisíc obyvatel ročně. Ještě plodnější jsou finské univerzity, které dokážou každoročně vychovat skoro 67 mladých lékařů na 100 tisíc obyvatel. *** Přibude a medicíny 10 až 15 % o tolik absolventů ročně by měly narůstat počty absolventů lékařských fakult 2024 v tomto roce by se měl díky tomuto opatření vyrovnat počet lékařů, kteří odcházejí do důchodu, a počet absolventů LÉKAŘI STÁRNOU 23 % lékařů je podle České lékařské komory starší 60 let Počet absolventů lékařských fakult na 100 tisíc obyvatel (srovnání podle OECD, 2014) Rumunsko 110,8 Švýcarsko 93,4 Dánsko 92,4 Chorvatsko 90 Slovinsko 78,1 Norsko 73,3 Island 72,9 Finsko 66,8 Rakousko 58 Německo 54 Průměr EU 39,1 Česko 15,2 Průměrný věk doktorů podle VZP: ARO 50 let Zubaři 50 let Urologové 52 let Onkologové 53 let Kardiologové 53 let Psychiatři 54 let Neurologové 54 let Dermatologové 55 let Ortopedi 55 let ORL 56 let Gynekologové 56 let Internisté 57 let Dětští lékaři 57 let Chirurgové 58 let Praktičtí lékaři pro 59 let děti a dorost STÁRNOU I LÉKAŘI VYUČUJÍCÍ NA FAKULTÁCH: Docenti průměrný věk 55 let 45 % 40–60 let 41 % více než 60 let 14 % méně než 40 let Profesoři průměrný věk 63 let 23 % 40–60 let 60 % více než 60 let 17 % méně než 40 let ZDROJ: OECD, VZP Foto popis| Foto autor| FOTO: DENÍK/SHUTTERSTOCK Region| Střední Čechy Publikováno| Pražský deník; Česko; 06 Publikováno| Boleslavský deník; Česko; 06 Publikováno| Benešovský deník; Česko; 06 Publikováno| Kladenský deník; Česko; 06 Publikováno| Berounský deník; Česko; 06 Publikováno| Kolínský deník; Česko; 06 Publikováno| Kutnohorský deník; Česko; 06 Publikováno| Mělnický deník; Česko; 06 Publikováno| Nymburský deník; Česko; 06 Publikováno| Příbramský deník; Česko; 06 Publikováno| Rakovnický deník; Česko; 06 ID| b5c98317-1ad1-48cd-bc86-1a75adb5bf7f   Čeští lékaři vymírají. Zachránit je mají miliardy Téma: 1. Lékařská fakulta 20.6.2018  Ústecký deník  Strana 6  Česko VERONIKA RODRIGUEZ Průměrný věk českých doktorů se v některých oborech blíží k šedesátce. Z lékařských fakult přitom nevychází dost mladých absolventů, kteří by starou generaci nahradili. Školy nemají ani dost učitelů na to, aby přijali víc studentů. Lékařské fakulty proto dostanou finanční injekci, slíbila vláda. Měla si už dávno užívat důchodu, místo toho se ale šestaosmdesátiletá Vlasta Čejková stará už o třetí generaci dětí. Léčí spalničky, tiší kašel a očkuje. Svůj bílý plášť přitom hned tak neodloží. Čeští lékaři totiž vymírají. Obzvlášť takoví, kteří se starají o nejmenší pacienty. Průměrný věk českého doktora už se přiblížil skoro k padesátce, pediatři jsou na tom ještě o deset let hůř. Podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka se přitom situace zlepšovat nebude. „Pokud stát okamžitě nezasáhne, ubude lékařů do čtyřiceti let každým rokem o procento,“ varoval Kubek. ŠKOLY PŘIJMOU VÍCE MEDIKŮ Ministerstvo školství už proto hledá řešení. Dohodlo se s resortem zdravotnictví, že rozšíří řady absolventů medicíny. Každým rokem by se měly zvednout o deset až patnáct procent. Jejich záměr už podpořila i vláda, podle mluvčí resortu školství Jarmily Balážové dostanou lékařské fakulty už v tomto roce o 135 milionů korun víc. Na další peníze by si měly školy přijít v následujících deseti letech. Podle předběžné dohody ministerstev s Asociací děkanů lékařských fakult by měla finanční injekce tvořit celkem šest a půl miliardy korun. „Většina těchto peněz přitom poputuje na platy učitelů, které jsou dnes naprosto nedůstojné,“ přibližuje osud peněz předseda Asociace děkanů lékařských fakult Aleksi Šedo. Nastupující pedagog si podle něj přijde na sotva 22 až 27 tisíc korun měsíčně. Docent s třicetiletou praxí si vydělá jen 45 tisíc korun a lidé s nejvyšší akademickou hodností dostávají kolem 60 tisíc korun měsíčně. Na školách proto podle Šeda nikdo učit nechce – odborníci raději prchají do lukrativnějších míst. SKORO NEJMÉNĚ ABSOLVENTŮ NA SVĚTĚ „Bez učitelů to přitom nejde. Jsou nezbytní pro zachování kontinuity jednotlivých oborů,“ připomíná děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Lékařské fakulty jsou podle něj dnes ohroženy – mladí akademici nepřicházejí a současní stárnou. „Nové lékaře tak nemá kdo vychovávat,“ vychoŠedo vychoa pokračuje Šedo přidává srovnání se zahraničím: zatímco české fakulty jsou rády alespoň za jednoho učitele na sedm studentů, na americkém Harvardu si mohou dovolit zaměstnat jednoho učitele na jednoho studenta. „Pokud ale začneme počty studentů navyšovat, a to dokonce už od příštího akademického roku, efekt se může projevit až v roce 2024,“ doplnil Šedo. Z vysokých škol může začít vycházet daleko víc absolventů. Dnes jich má Česko osmý nejmenší počet na světě. Alespoň to vyplývá ze statistik, které zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tuzemské lékařské fakulty podle ní „vypouštějí“ jen asi 15 novopečených lékařů na 100 tisíc obyvatel ročně. Přitom v sousedním Německu je to 54 absolventů a v Rakousku dokonce 58 mediků na 100 tisíc obyvatel ročně. Ještě plodnější jsou finské univerzity, které dokážou každoročně vychovat skoro 67 mladých lékařů na 100 tisíc obyvatel. Počet absolventů lékařských fakult na 100 tisíc obyvatel (srovnání podle OECD, 2014) Rumunsko 110,8 Švýcarsko 93,4 Dánsko 92,4 Chorvatsko 90 Slovinsko 78,1 Norsko 73,3 Island 72,9 Finsko 66,8 Rakousko 58 Německo 54 Průměr EU 39,1 Česko 15,2 Průměrný věk doktorů podle VZP: ARO 50 let Zubaři 50 let Urologové 52 let Onkologové 53 let Kardiologové 53 let Psychiatři 54 let Neurologové 54 let Dermatologové 55 let Ortopedi 55 let ORL 56 let Gynekologové 56 let Internisté 57 let Dětští lékaři 57 let Chirurgové 58 let Praktičtí lékaři pro 59 let děti a dorost Přibude a medicíny 10 až 15 % o tolik absolventů ročně by měly narůstat počty absolventů lékařských fakult 2024 v tomto roce by se měl díky tomuto opatření vyrovnat počet lékařů, kteří odcházejí do důchodu, a počet absolventů LÉKAŘI STÁRNOU 23 % lékařů je podle České lékařské komory starší 60 let STÁRNOU I LÉKAŘI VYUČUJÍCÍ NA FAKULTÁCH: průměrný věk 55 let Docenti 45 % 40–60 let 41 % více než 60 let 14 % méně než 40 let průměrný věk 63 let Profesoři 23 % 40–60 let 60 % více než 60 let 17 % méně než 40 let ZDROJ: OECD, VZP Foto autor| FOTO: DENÍK/SHUTTERSTOCK Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Česko; 06 Publikováno| Děčínský deník; Česko; 06 Publikováno| Chomutovský deník; Česko; 06 Publikováno| Litoměřický deník; Česko; 06 Publikováno| Žatecký a lounský deník; Česko; 06 Publikováno| Mostecký deník; Česko; 06 Publikováno| Teplický deník; Česko; 06 Publikováno| Liberecký deník; Česko; 06 Publikováno| Jablonecký deník; Česko; 06 Publikováno| Českolipský deník; Česko; 06 ID| 34e40236-4418-451d-96e0-abc52268f9aa   Jak bojovat s onemocněními střev, poradí gastroenterolog Téma: 1. Lékařská fakulta 19.6.2018  24zpravy.com  Strana 0   Crohnova choroba, ulcerózní kolitida a také málo známi syndrom dráždivého tračníku jsou choroby, které trápí stále více lidí. Zatímco Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida jsou dlouhodobé nemoci trávicího ústrojí, u kterich není zcela známá příčina vzniku, dráždivi tračník je pojem užívani k popisu vleklich obtíží s vyprazdňováním a bolestmi břicha. Není to nemoc, ale spíše syndrom. U postiženich se ve střevě nenajdou žádné chorobné změny, stejně tak důvod obtíží bivá různi. „Pro dráždivi tračník jsou typické bolesti břicha doprovázené problémy s vyprazdňováním stolice – zácpou nebo průjmem. Častim problémem bivá také nadimání a pocit břišního dyskomfortu. Přestože jde o problém velmi časti, nejde o závažné onemocnění. Pokud je diagnóza stanovena správně, nejsou tito pacienti ohroženi ve zvišené míře ani rakovinou tlustého střeva, ani jinim závažnim onemocněním,“ říká MUDr. Martin Bortlík, Ph.D. z 1. lékařské fakulty UK. Syndrom dráždivého tračníku, kterim podle odborníků trpí až 15 procent Čechů, může bit navíc spojeni s chronickou únavou, poruchami spánku, bolestmi hlavy, svalů a zad nebo vikyvy nálad. Rizikovimi faktory jsou dlouhodobi stres, narušení bakteriální flóry střeva, větší délka střeva, větší citlivost mozku na některé podněty, v minulosti prodělaná infekce trávicího traktu nebo některé potravinové alergie vedoucí ke změně fungování imunitního systému ve střevě. Kvůli různorodosti příznaků syndromu dráždivého tračníku je složitá i diagnóza. Ta spočívá v první řadě ve vyloučení jinich závažnich onemocnění. „Podobné projevy jako dráždivi tračník mohou totiž doprovázet řadu onemocnění, např. střevní záněty, celiakii, divertikulární chorobu nebo rakovinu tlustého střeva. Vzácněji se takto mohou projevovat i nemoci jinich orgánů – například ledvin, diabetes, nebo deprese. Správná diagnóza proto vyžaduje vyloučení jinich chorob,“ dodává gastroenterolog Bortlík. Jak bojovat s onemocněními střev, poradí gastroenterolog Jak bojovat s onemocněními střev, poradí gastroenterolog Jak bojovat s onemocněními střev, poradí gastroenterolog http://www.24zpravy.com/zdravi/jak-boj...v-poradi-gastroenterolog/201589-zpravy   Podvodný obchod s nadějí. Lékař bere od nemocných statisíce za údajnou léčbu nevyléčitelných chorob Téma: 1. Lékařská fakulta 19.6.2018  ceskatelevize.cz  Strana 0   Jan Šula tvrdí, že dokáže vyléčit roztroušenou sklerózu nebo autismus, tedy nemoci, které dosavadní lékařská věda léčit neumí. Za rok si účtuje až statisíce korun, jež mu mnozí pacienti v bezvýchodné situaci zaplatí za falešnou naději. Zaštiťuje se spoluprací s pracovištěm ve Švýcarsku se světově znějícím názvem. Na jeho adrese však žádné lékařské zařízení nesídlí. Praktiky obchodníka s nadějí natáčel Jiří Leschtina z týmu pořadu Reportéři ČT. „Léčba švagrové začala u pana doktora Šuly tak, že jí odebral krev a čekalo se na to, až bude mít z té krve výsledky. Zajímavé na tom bylo to, že pan doktor Šula odebral krev a poslal fakturu na více než třicet tisíc korun. Nebylo tam žádné jméno, kdo ten rozbor prováděl. Nebyl tam žádný podpis, žádné razítko,“ vzpomíná Michal Brajer na chvíli, kdy mu začala být podezřelá léčba jeho švagrové trpící roztroušenou sklerózou. Tehdejší údajné výsledky údajného testu má pan Brajer schované. Imunolog Václav Hořejší se jim nestačí divit. „Tady je na první pohled vidět, že jsou to úplné nesmysly,“ říká. Ve výsledcích Jana Šuly jsou přesné kvantitativní výsledky zjištěné metodami, které mohou poskytnout pouze kvalitativní údaje. „To je okopírované z nějakého katalogu firmy, která prodává příslušné protilátky. Přesně takhle to tam vypadá. Takže já si myslím, že tohle to je podvod non plus ultra,“ upozorňuje imunolog Hořejší. Jeho slova potvrzuje i vedoucí Centra pro léčbu roztroušené sklerózy z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Eva Havrdová: „Já bych opravdu tomuto testu nevěřila ani několik sekund.“ Sama má se Šulou jednu zkušenost. Právě od ní přešel do péče Jana Šuly pan František Polák, který trpí roztroušenou sklerózou už od 16 let. „U pana Šuly jsem byl zhruba desetkrát. Výsledek jeho léčby byla nula. Akorát mě to stálo peníze. Hotově to bylo nějakých dvě stě padesát až tři sta tisíc korun,“ popisuje Šulovy metody pacient Polák. Šula tahá z pacientů víc a víc peněz To bylo před pěti lety. Od té doby Šula zjistil, že na lidech v beznadějné situaci se dá vydělat ještě víc. „Ještě před tím, než se švagrová sešla s panem doktorem Šulou, tak přišla faktura a rozpis léčby, kde pan doktor Šula napsal nějaké složení vakcín, které chce při léčbě použít. Celková cena za roční léčbu byla 26,751 eur (688 tisíc korun),“ říká švagr pacientky s roztroušenou sklerózou Brajer. V dokumentu, který Šula představil jako rozpis léčby, přitom byla řada nicneříkajících obecných pojmů. „Když se podíváte například na položku “infuze i.v.„, to znamená jenom, že vám je něco podáváno do žíly. Není tady napsáno co. Něco naleju do žíly za tři tisíce eur, to je slušné. Nechal byste si píchnout do žíly něco, o čem nevíte, co to je? Já ne,“ diví se Havrdová. V rozpisu byly uvedeny i některé konkrétní přípravky. „Podle našich zjištění žádný z uvedených léků, pokud se vůbec jedná o léčivé přípravky, není v České republice registrován. To znamená, že nemůže být používán. Pokud by lékař v České republice chtěl použít neregistrovaný léčivý přípravek, tak to musí nahlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. A to se v tomto případě nestalo,“ řekla náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová. Reportér Leschtina se sešel přímo se Šulou a s sebou vzal skrytou kameru. Zjišťoval, odkud své přípravky má. Šula chvíli mlžil a pak řekl: „Vy musíte věřit mně, že to, co já dělám, vás uzdraví.“ Dodal ještě, že má prý 95 procent pacientů uzdravených. To je podle specialistů na léčbu roztroušené sklerózy nesmysl. „Deklarovat, že někdo umí tu chorobu vyléčit, to by bylo na Nobelovu cenu a nepochybně by se o tom vědělo,“ shrnuje absurditu Šulových tvrzení Havrdová. Tajné, neúčinné a drahé vakcíny Zkušenosti s Janem Šulou má i Miroslav Slouka. Před šesti lety doktor léčil jejich tehdy sedmiletého syna pomocí vakcín, jejichž složení Sloukovým nikdy neprozradil. „Panu doktoru Šulovi jsme za léčbu zaplatili něco přes dvě stě tisíc korun. Pochybovat jsme začali v momentě, kdy jsme to dávali už delší dobu a syn se neustále zhoršoval, místo toho, aby probíhalo nějaké zlepšení,“ vzpomíná na podvodné vytahování peněz Slouka. To mělo bizarní pokračování. Šula na nervozitu rodičů svého malého pacienta reagoval tím, že potřebuje dalších 105 tisíc korun. „To jsem mu byl předat osobně v Praze. Jako v amerických gangsterkách jsem mu to předával na nějaké čtyřproudovce, která je směrem na Václavské náměstí. Přijela bílá audina, z ní vyskočil pan doktor Šula, předal jsem mu obálku, on sedl do auta a odjel,“ popisuje Slouka způsob, kterým Šula inkasoval peníze. Byl tak překvapený, že si ani neřekl o doklad o zaplacení. Když se to pokusil napravit, neuspěl. „Přišly nám injekce a od té doby jsem se mu nedovolal. Nebyl jsem schopný ho kontaktovat. Na e-mail nereagoval,“ říká Slouka. Podezřelé zahraniční vazby Na výsledcích krevního testu i faktuře za nabízenou léčbu, které poslal doktor Šula švagrové pana Brajera, figuruje jako zhotovitel krevního rozboru a příjemce peněz za léčbu Institut for Biomodulation Medicine. Ten má sídlit ve švýcarském Freienbachu, tam však štáb Reportérů ČT našel jen cedulku na domě. Nic víc. Šula také tvrdí, že je členem britské Královské lékařské společnosti. A že do ní vstoupil jako první Čech. „Prvním českým lékařem v této společnosti byl skutečně Jan Šula, ovšem jiný Jan Šula než ten, který se tím občas chlubí. Stalo se tak už v roce 1937. Ten lékař se shodou okolností také jmenoval Jan Šula,“ upozorňuje předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos Jaromír Šrámek. Dodává, že členství ve společnosti je nabízeno v zásadě komukoliv. MUDr. Jan Šula promoval v roce 1985 na Lékařské fakultě v Praze. Sám uvádí, že od roku 1991 působil v Kanadě, USA, Švýcarsku, Anglii, Itálii. Často vystupuje v médiích a zábavných talk show. Na přiznanou kameru ČT však mluvit nechtěl. V klinice Endala, kde působil, se štáb nedostal za recepci. „Já si myslím, že to, co provozuje pan Šula a jemu podobní, může být nebezpečné. Může to finančně zruinovat lidi, kteří na to skočí,“ shrnuje působení Jana Šuly a podobných alternativních léčitelů imunolog Hořejší. Pacienti správně netestované a neověřované alternativní medicíny se také vystavují riziku, že je léčitel přímo poškodí nebo že odvede jejich pozornost od opravdové léčby, kterou tak zanedbají. Případ Jana Šuly bude mít i právní dohru. „My dáme podnět Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, aby začal zkoumat toto jednání pana doktora na základě podkladů, které jste nám předali,“ řekla náměstkyně Rögnerová. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domac...d-nemocnych-statisice-za-udajnou-lecbu   Doktor za statisíce Téma: 1. Lékařská fakulta 19.6.2018  helpnet.cz  Strana 0   19.06. 2018 - 09:25ČT 1-Marek WOLLNER, moderátorVysíláme nové kauzy a reportáže. Vítám vás u jejich sledování, dobrý večer. Prý dokáže vyléčit i roztroušenou sklerózu a autismus, tedy nemoci, které dosavadní lékařská věda léčit neumí. Za rok si účtuje až statisíce korun, které mu mnozí pacienti za naději rádi zaplatí. Zaštiťuje se spoluprací s pracovištěm ve Švýcarsku se světově znějícím názvem. Na jeho adrese však žádné lékařské zařízení nesídlí. Jan Šula, lékař, kterému dělají reklamu i televizní celebrity. Natáčel Jiří Leschtina. Jaroslav DUŠEK, herec Pane doktore, Šulo, dovolte, abychom si tykali tak, jak si tykáme. My se známe, snad to nebude znít tak žoviálně, že si tykáme. Ale občas takhle spolu někde vystoupíme, vyskočíme na jeviště. Jan ŠULA, lékař Jsou dokumentovatelné a vědecky vysvětlitelné takzvané spontánní uzdravení. A to... osoba Spontánní uzdravení... Jan ŠULA, lékař Spontánní uzdravení je, že ten člověk měl rakovinu, a najednou ji nemá, že jo, nebo někdo má roztroušenou sklerózu, a najednou se z toho uzdraví. Ten moment toho, že jako mě někdo vyléčí, to už je taky špatně. Že jo. A vždycky ten člověk musí mít víru v sebe sama, a to je ta první brána, kterou musíme použít. Jiří LESCHTINA, redaktor MUDr. Jan Šula promoval v roce 1985 na Lékařské fakultě v Praze. Sám uvádí, že od roku 1991 působil v Kanadě, USA, Švýcarsku, Anglii, Itálii. Často vystupuje v médiích a zábavných talk show. Jan KRAUS, herec, moderátor Je to velmi zvláštní lékař a taky, jak jsem koukal, člen britské lékařské komory. Říkám to správně? Jan ŠULA, lékař Ano, ano. Jan KRAUS, herec, moderátor Ano? Vy jste tam jedinej jako z Česka. Jan ŠULA, lékař No, nevím, jestli jedinej, ale byl jsem první. Jan KRAUS, herec, moderátor Byl jste první, tak. Byl jste první. Jaromír ŠRÁMEK, předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos Prvním českým lékařem v této společnosti byl skutečně Jan Šula, ovšem jiný Jan Šula než ten, který se tím občas chlubí. Stalo se tak už v roce 1937. Ten lékař se shodou okolností také jmenoval Jan Šula, profesor Jan Šula, biochemik. Členství tohoto Jana Šuly nevylučuji, protože jde o zajímavou organizaci, a je nabízeno v zásadě komukoliv, nejen lékařům, ale i studentům medicíny. Jiří LESCHTINA, redaktor Jan Šula tvrdí, že léčí nemoci, jako roztroušená skleróza nebo autismus, které jsou všude ve světě považovány za nevyléčitelné. Jednou z jeho pacientek se stala i švagrová pana Michala Brajera, které zjistili roztroušenou sklerózu. Jeho švagrová vystoupit v reportáži nechtěla. Michal BRAJER, podnikatel Ta léčba švagrové začala u pana doktora Šuly tak, že pan doktor Šula jí odebral krev a čekalo se na to, až bude mít z té krve výsledky. Zajímavé na tom bylo to, že vlastně pan doktor Šula odebral krev a poslal fakturu na asi 31 000. Tam nebylo vlastně žádné jméno, kdo ten rozbor prováděl, nebyl tam žádný podpis, žádné razítko. Jiří LESCHTINA, redaktor Mám tady test, který poslal pan doktor Šula jedné pacientce, která trpí roztroušenou sklerózou. Můžete se na něj podívat a vyhodnotit ho? Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog No, tady je na první pohled vidět, že jsou to úplné nesmysly. Člověk, který tomu rozumí, tak vidí například tady v té kolonce Applications, tak to znamená, jakými metodami byla ta která molekula, jakou metodou to bylo stanovováno. A v tom vedlejším sloupci jsou hodnoty, které údajně byly naměřeny. Takže tady třeba ty zkratky VB, IP, ICC a tak dále, to jsou metody, které, polovička z nich vůbec nemůže nějaký kvantitativní výsledek dát. Může ho dát nějaký kvalitativní, může říct, jestli to tam je nebo není, jestli je toho tam hodně nebo málo. Ale říct, že toho je 78 a přitom ještě tvrdit, že správné rozmezí je od nuly do sta, to je úplný nesmysl. To je okopírované z nějakého katalogu firmy, která prodává příslušné protilátky. Přesně takhle to tam vypadá. Takže já si myslím, že tohle to je podvod non plus ultra. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí Centra pro léčbu roztroušené sklerózy, 1. LF UK Vypadá to velmi podobně, jako vypadají katalogy těchto reagencí, ať už pro základní výzkum nebo pro humánní imunologii, že je to opsané. Jsou tady metody, které se navzájem překrývají, čili já bych opravdu tomuto testu nevěřila ani několik sekund. Jiří LESCHTINA, redaktor Profesorka Eva Havrdová má s doktorem Šulou i jednu nepřímou zkušenost. Právě od ní přešel do péče Jana Šuly pan František Polák, který trpí roztroušenou sklerózou už od 16 let. František POLÁK, pacient s roztroušenou sklerózou U pana Šuly jsem byl zhruba desetkrát, výsledek jeho léčby byla nula. No, akorát mě to stálo peníze, no. Hotově to bylo cash nějakejch 250, 300 tisíc. Jiří LESCHTINA, redaktor Pan Polák se léčil u doktora Šuly před 5 lety. Dnes by podle faktury, která přišla švagrové Michala Brajera spolu s návrhem rozpisu léčby na jeden rok, zaplatil víc než jednou tolik. Michal BRAJER, podnikatel Ještě před tím, než se švagrová sešla s panem doktorem Šulou, tak vlastně přišla faktura a přišel rozpis léčby, kde pan doktor Šula vlastně napsal nějaké složení vakcín, které chce při léčbě použít, a celková cena za roční léčbu byla zhruba asi 26 000 eur. Jiří LESCHTINA, redaktor Mám tady protokol o léčbě, kterou pan doktor Šula poslal té své pacientce, čím ji bude léčit. A řekl si za to 666 000 korun, za ty léky. Mě by zajímalo, zda podle vás něco takového lze k léčbě roztroušené sklerózy použít? Eva HAVRDOVÁ, vedoucí Centra pro léčbu roztroušené sklerózy, 1. LF UK Tak, my nic takového k léčbě roztroušené sklerózy nepo..., nepoužíváme. Když se například podíváte na položku Teasel modulator, to znamená modulátor T buněk, tak funkce T buněk je samozřejmě změněna u roztroušené sklerózy, ale neexistuje jedna látka, kterou byste moh tu funkci modulovat. Těch látek je velká řada, čili toto je velmi nespecifický název. Ta pacientka si to nemůže najít na internetu, nemůže se podívat, jestli to bylo někdy opravdu testováno u lidí. Když se podíváte například infuze i.v., to znamená jenom, že vám je něco podáváno do žíly, a není tady napsáno co. Něco naleju do žíly za 3 000 euro, to je slušný. Nechal byste si píchnout něco, o čem nevíte, co to je? Do žíly? Já ne. Helena RÖGNEROVÁ, náměstkyně ministra zdravotnictví Podle našich zjištění žádný z uvedených léků, pokud vůbec se jedná o léčivé přípravky, není v České republice registrován. To znamená, že nemůže být používán. Pokud by lékař v České republice chtěl použít neregistrovaný léčivý přípravek, tak to musí nahlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. A to se v tomto případě nestalo. Jiří LESCHTINA, redaktor Některé pacienty, kteří trpí roztroušenou sklerózou, ale administrativní regule nezajímají. Ve své těžké situaci se mohou upnout na jakékoliv léčivé prostředky, jež se jim nabízejí. V případě vakcín, které švagrové pana Brajera nabídl Jan Šula, však podezření dále narůstají. Michal BRAJER, podnikatel Já jsem se vlastně při pohledu na tu fakturu, na které bylo 26 000 euro, zhruba nějakých asi 660 000, což mělo představovat náklady na roční léčbu, tak jsem se vlastně v tu chvíli rozhodl, že bych se chtěl sejít s panem doktorem Šulou, protože těch pochybností, už se mi zdálo, že je tam strašně moc. Jiří LESCHTINA, redaktor Můžu se vás ještě zeptat teda, kde se vlastně vyrábějí jako ty, ty vakcíny, které používáte? Jan ŠULA, lékař Proč vás to zajímá? Jiří LESCHTINA, redaktor No jenom jako, jestli to vlastně vyrábí nějaká farmaceutická firma. Nebo já... Jan ŠULA, lékař Farmaceutická firma to nedělá. To dělá biotechnologická firma. Jo? Jiří LESCHTINA, redaktor Hm. Chtěl bych vědět, co od toho můžu čekat. Že jo. Jan ŠULA, lékař No, vy můžete čekat jenom uzdravení. Jiří LESCHTINA, redaktor No právě, já jsem se díval na ty látky, vlastně který jsou obsažený v těch vakcínách, a jako třeba mě překvapilo, že některý z nich, že jsem třebas vůbec nenašel, nenašel na internetu, že by existovaly. Tady třebas ten... Jan ŠULA, lékař No ne, tak se léčite podle internetu. Jiří LESCHTINA, redaktor Ne. Já se nechci léčit podle internetu. Já jenom, jenom... Jan ŠULA, lékař Nechápu, proč, proč, mě todle to jako, nechápu, proč vy chcete jako bez toho, abyste na to měl vzdělání a možnosti to uchopit, tak vlastně proč byste tohleto měl znát? Vy musíte věřit mně, že to, co já dělám, vás uzdraví. My máme 95% uzdravení. Mám lidi 10 let po léčbě, a jsou v pohodě. Já, já vám garantuju tímhle tím uzdravení, a ne zaléčení. To je velkej rozdíl. Jiří LESCHTINA, redaktor Rozumím. Kolik vy jste vyléčila pacientů s roztroušenou sklerózou? Eva HAVRDOVÁ, vedoucí Centra pro léčbu roztroušené sklerózy, 1. LF UK No, my jsme samozřejmě nevyléčili nikoho, protože tu chorobu považujeme v tuto chvíli za nevyléčitelnou. Máme spoustu pacientů, kteří jsou zcela stabilizováni. A deklarovat, že někdo umí tu chorobu vyléčit, to by bylo na Nobelovu cenu a nepochybně by se o tom vědělo. A doopravdy si myslím, že kdyby takový pacient existoval, že by se nám jistě přišel ukázat. Hana NAVRÁTILOVÁ, pacientka s roztroušenou sklerózou Kdybych dostala takovou nabídku na úplné vyléčení od doktora Šuly, tak by se mi zdála velmi podezřelá a nepravděpodobná, protože mám roztroušenou sklerózu 22 let a vím, že je to nevyléčitelná nemoc. Jiří LESCHTINA, redaktor Na výsledcích krevního testu i faktuře za nabízenou léčbu, které poslal doktor Šula švagrové pana Brajera, figuruje jako zhotovitel krevního rozboru a příjemce peněz za léčbu Institut for Biomodulation Medicine. Adresa: Swerzistrasse 4, Freienbach, Švýcarsko. Vydali jsme se proto do Švýcarska hledat zmíněnou adresu. Zde ale nacházíme pouze název Institutu na poštovní schránce spolu s dalšími 11 firmami. A vy tam působíte také na té klinice v tom Freienbachu? Jan ŠULA, lékař Dojíždím tam. osoba Tady je jen firma Bofrost. Máte správnou adresu? Jiří LESCHTINA, redaktor Hledáme Institut pro biomodulační medicínu. osoba Ne, tady není. Jiří LESCHTINA, redaktor Takže tady nikdy nebyli? osoba Nemám ponětí. Znám pouze Bofrost, naši společnost, firmu Meteor, ta má sídlo hned za vámi, s jinými společnostmi nemáme kontakt. Netuším. Jiří LESCHTINA, redaktor Poté, co jsme nalezli ve Freienbachu místo Institutu pro biomodulační medicínu jen jeho název na poštovní schránce, vydali jsme se za Janem Šulou na soukromou pražskou kliniku Endala, která se na svých stránkách zaštiťuje spoluprací jak s doktorem Šulou, tak s Institutem pro biomodulační medicínu. Dobrý den, my jsme z České televize a rádi bychom mluvili s panem doktorem Šulou. Nemůžeme se rovnou domluvit na nějakém termínu natáčení? Jan ŠULA, lékař Se musím podívat teda, jestli dovolíte. Jiří LESCHTINA, redaktor Dobře, počkám. osoba Ale nejste ohlášeni. Jiří LESCHTINA, redaktor Ne, ne, ne, ne. Nejsme. osoba Pan doktor bohužel se vám nemůže věnovat. Jan ŠULA, lékař Takže já vám zavolám zpátky. Jo? Jiří LESCHTINA, redaktor A já, my kdyžtak počkáme u telefonu. Není to možný? Jan ŠULA, lékař No, to není. Protože se musím zkoordinovat s dost věcma. osoba Nebude s vámi hovořit. Jiří LESCHTINA, redaktor Tak ať nám to řekne. osoba Říká vám to prostřednictvím mě. Jiří LESCHTINA, redaktor A napíšete nám, kdy? Jestli můžete... Jan ŠULA, lékař Ano. Jiří LESCHTINA, redaktor A nemůžeme se rovnou domluvit na nějakém termínu natáčení? osoba Prosím vás, můžete odejít? Nás to docela jako obtěžuje. A přestaňte mě točit, ano? Můžete mě přestat točit? Můžete mě přestat točit? Jiří LESCHTINA, redaktor Doktor Šula nakonec skutečně poslal termín natáčení. Krátce před dohodnutou schůzkou ale přichází od pana Šuly mail. redaktor /citace/ "Vážený pane Leschtino, po zvážení všech faktů předcházejících našemu setkání vám sděluji, že lituji, ale nejsem ochoten vám daný rozhovor poskytnout, protože nelze předpokládat, že vaší motivací je zpracovat objektivní dokument." Jiří LESCHTINA, redaktor Pan Miroslav Slouka má zkušenosti s Janem Šulou z doby před 6 lety, kdy doktor léčil jejich tehdy sedmiletého syna pomocí vakcín, jejichž složení Sloukovým nikdy neprozradil. Miroslav SLOUKA, otec syna s autismem Panu doktoru Šulovi jsme za léčbu zaplatili něco přes 200 000 korun. Pochybovat jsme začali v momentě, kdy prostě jsme to dávali už delší dobu a syn se neustále zhoršoval, místo toho, aby probíhalo nějaké zlepšení. A on prostě nám napsal, jako samozřejmě, potřebuju, potřebujete další vakcíny, to znamená prostě, pošlete mi, doručte mi nějakým způsobem, myslím, že to bylo 105 tisíc nebo kolik, a já vám připravím další vakcíny a budeme pokračovat. Po tom, co jsme mu zaplatili těch 105 000, a to jsem mu byl předat osobně v Praze, tak jak, bych řekl, v amerických gangsterkách jsem mu to předával normálně na nějaké čtyřproudovce, která je prostě směrem na Václavský náměstí, kdy jsem prostě řekl, teď jsem tady a čekám na vás. Přijela prostě bílá audina, jo, z ní vyskočil pan doktor Šula, předal jsem mu obálku a, a sedl do auta a odjel. Jiří LESCHTINA, redaktor Na předchozí platby doktoru Šulovi si uchoval pan Slouka doklady. Ta poslední ale proběhla za tak mimořádných okolností, že pan Slouka doklad nemá. Jen již zmíněný mail, v němž ho Jan Šula žádá o dalších 105 000 korun. Miroslav SLOUKA, otec syna s autismem Vlastně nám přišly injekce a od té doby jsem se prostě na něj nedovolal, nebyl schopný skontaktovat na e-mail, prostě nereagoval. Jiří LESCHTINA, redaktor Novinář Petr Třešňák vychovává autistickou dceru. Je také autorem námětu k působivému filmovému dokumentu Děti úplňku líčícího situaci rodin a dětí s diagnózou nejtěžšího autismu. Petr TŘEŠŇÁK, novinář, otec dcery s autismem Nic podobného jsem nikdy neviděl. Žádnými vakcínami se autismus neléčí ani se nezmírňují jeho symptomy. Mně to připadá jako typické klamání klienta a zneužívání jeho důvěry. Václav HOŘEJŠÍ, molekulární imunolog Já si myslím, že to, co provozuje pan Šula a jemu podobní, může být nebezpečné zaprvé samozřejmě proto, že to může finančně zruinovat lidi, kteří na to skočí. Na druhé straně je pravda, že to většinou je takové poslední útočiště lidí, kterým ta klasická medicína nepomáhá. Ti lidé si myslí, že zkusí teda i něco takového netradičního, co kdyby na tom něco bylo. Helena RÖGNEROVÁ, náměstkyně ministra zdravotnictví My dáme podnět Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, aby začal zkoumat toto jednání pana doktora na základě podkladů, které jste nám předali. Jan KRAUS, herec, moderátor Tak příště. Jan Šula. Monitoring médií http://www.helpnet.cz/monitoring-medii/doktor-za-statisice   Jak bojovat s onemocněními střev, poradí gastroenterolog Téma: 1. Lékařská fakulta 19.6.2018  iDNES.cz  Strana 0   Opakované bolesti břicha, nadýmání, častý průjem nebo naopak zácpa. To jsou zdravotní komplikace, o kterých se lidé mnohdy stydí mluvit. Co způsobuje onemocnění střev a jaká léčba je účinná? Na tyto a další otázky bude v úterý od 11 hodin odpovídat v online rozhovoru lékař Martin Bortlík. Gastroenterologa se můžete ptát od 11 hodin zde Crohnova choroba, ulcerózní kolitida a také málo známý syndrom dráždivého tračníku jsou choroby, které trápí stále více lidí. Zatímco Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida jsou dlouhodobé nemoci trávicího ústrojí, u kterých není zcela známá příčina vzniku, dráždivý tračník je pojem užívaný k popisu vleklých obtíží s vyprazdňováním a bolestmi břicha. Není to nemoc, ale spíše syndrom. U postižených se ve střevě nenajdou žádné chorobné změny, stejně tak důvod obtíží bývá různý. O lékaři MUDr. Martin Bortlík vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1994 – 2007 pracoval ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, od roku 2007 je lékařem Klinického centra ISCARE. V roce 2000 získal atestaci v oboru gastroenterologie, v němž má i odbornou způsobilost. Od počátku své profesionální kariéry se věnuje problematice idiopatických střevních zánětů, tedy Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy. Vedle praktické medicíny je aktivním pedagogem, přednáší studentům lékařské fakulty a lékařům, sestrám a nutričním terapeutům v rámci postgraduálního vzdělávání. „Pro dráždivý tračník jsou typické bolesti břicha doprovázené problémy s vyprazdňováním stolice – zácpou nebo průjmem. Častým problémem bývá také nadýmání a pocit břišního dyskomfortu. Přestože jde o problém velmi častý, nejde o závažné onemocnění. Pokud je diagnóza stanovena správně, nejsou tito pacienti ohroženi ve zvýšené míře ani rakovinou tlustého střeva, ani jiným závažným onemocněním,“ říká MUDr. Martin Bortlík, Ph.D. z 1. lékařské fakulty UK. Syndrom dráždivého tračníku, kterým podle odborníků trpí až 15 procent Čechů, může být navíc spojený s chronickou únavou, poruchami spánku, bolestmi hlavy, svalů a zad nebo výkyvy nálad. Rizikovými faktory jsou dlouhodobý stres, narušení bakteriální flóry střeva, větší délka střeva, větší citlivost mozku na některé podněty, v minulosti prodělaná infekce trávicího traktu nebo některé potravinové alergie vedoucí ke změně fungování imunitního systému ve střevě. Kvůli různorodosti příznaků syndromu dráždivého tračníku je složitá i diagnóza. Ta spočívá v první řadě ve vyloučení jiných závažných onemocnění. „Podobné projevy jako dráždivý tračník mohou totiž doprovázet řadu onemocnění, např. střevní záněty, celiakii, divertikulární chorobu nebo rakovinu tlustého střeva. Vzácněji se takto mohou projevovat i nemoci jiných orgánů – například ledvin, diabetes, nebo deprese. Správná diagnóza proto vyžaduje vyloučení jiných chorob,“ dodává gastroenterolog Bortlík. https://ona.idnes.cz/online-rozhovor-s...dravi.aspx?c=A180618_090759_zdravi_pet   Oční klinika VFN a 1. lékařská fakulta UK slaví už 200 let Téma: 1. Lékařská fakulta 19.6.2018  trendyzdravi.cz  Strana 0   Pracoviště, jehož odborníci se hlásí k odkazu takových výzkumníků na poli anatomie a fyziologie, jakými byli Jan Evangelista Purkyně a Jiří Procházka a na něž neméně významně navazují, slaví další převratné úspěchy na národním, ale i mezinárodním poli. V posledních letech odhalením dvou genů, jejichž mutace způsobují rohovkovou dystrofii. Pacienti se vzácnými onemocněními mají novou šanci na léčbu a zachování zraku. Moderní přístrojové vybavení„K tomuto výročí si kromě historie připomínáme i významné milníky, kterých jsme k dnešnímu dni v oftalmologii dosáhli. V průběhu let pokroky a inovace ve vyšetřovacích metodách i přístrojovém vybavení zlepšovaly naši diagnostiku chorob, a to nejen očních, ale i chirurgické výsledky. Mluvíme o štěrbinové lampě, operačním mikroskopu, fakoemulsifikačním přístroji, vitrektomu, laserech či optické koherenční tomografii,“ vypočítává prof. MUDr. Jarmila Heissigerová, Ph.D., MBA, přednostka kliniky. Zjistí se i jiné chorobyJe to důležité zejména proto, že postižením oka se mohou manifestovat i jiné závažné choroby, nejčastěji cukrovka, vysoký krevní tlak, skleróza či trombóza cév, nádorové onemocnění či řada autoimunitních onemocnění, jako například sarkoidóza, roztroušená skleróza, ankylózující spondylitida a řada dalších. Tradice vědeckého výzkumuTradice výzkumu se neustále prohlubuje převratnými objevy současnosti Vědecký výzkum má na Oční klinice VFN a I. LF UK dlouholetou tradici, kterou zahájili již první výzkumníci formátu Jana Evangelisty Purkyně a Jiřího Procházky. Mezi nejvýznamnější objevy pracoviště z posledních let patří odhalení dvou genů, jejichž mutace způsobují rohovkovou dystrofii. V rámci výzkumu Oční klinika spolupracuje s celou řadou významných zahraničních pracovišť včetně Moorfieldské oční nemocnice, UCL Institutu oftalmologie ve Velké Británii nebo s Harvardskou lékařskou fakultou. Šance pro pacienty odsouzené k úplné slepotě„V návaznosti na tyto objevy se důsledně soustředíme na propojení vědecké práce s klinickou praxí. U pacientů s geneticky podmíněným onemocněním očí zjišťujeme v rámci úzké spolupráce s Laboratoří pro vzácná onemocnění a Laboratoří DNA diagnostiky (KDDL, VFN a 1. LF UK) příčinu jejich choroby na úrovni DNA,“ vysvětluje prof. Heissigerová. Odhalení příčinných mutací přináší v současné době především možnost vyvarovat se přenosu závažného očního onemocnění na další generace. Vzhledem k tomu, že v USA bylo letos schváleno oficiální použití prvního léku opravující poškozený gen RPE65 a celosvětově probíhá řada klinických studií testujících různé genové terapie, očekává v blízké budoucnosti možnost i léčit některé pacienty, kteří jsou zatím odsouzení k úplné slepotě. Klinika Očního lékařství již nyní, díky své prestiži a skvělým výsledkům, dostává nabídky na zapojení svých pacientů do různých klinických studií probíhajících v zahraničí. Vzácná onemocnění okaKlinika je jediným zástupcem z ČR v Evropské referenční síti pro vzácná onemocnění oka „Díky našemu renomé byla naše Oční klinika VFN a 1. LK UK jako jediná z ČR, a jedna ze čtyř nemocnic z celé střední a východní Evropy, zapojena do Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění oka (ERN-EYE),“ dodává prof. Heissigerová. Tento projekt je podporován Evropskou komisí a jeho hlavním záměrem je podpora vysoce kvalitní, komplexní a nákladově efektivní zdravotní péče pro pacienty se vzácnými chorobami prostřednictvím úzké spolupráce specializovaných zdravotnických zařízení. Zařazení do této sítě předcházelo poskytnutí rozsáhlé dokumentace, posuzovala se odborná úroveň, například vědecké práce na poli vzácných onemocnění, přístrojové a personální zajištění, úroveň spolupráce s pacientskými organizacemi a další kritéria. Zástupce Oční kliniky, doc. MUDr. Petra Lišková, MD, Ph.D., byla navíc vybrána pro své odborné znalosti spoluřízením sekce, která se věnuje předně segmentovým chorobám oka. „Jsem hrdá na to, že Všeobecná fakultní nemocnice v Praze má pracoviště s takovou tradicí a výsledky, které přesahují hranice naší země. A především, že výsledky práce našich špičkových odborníků nejen zvyšují kredit českého zdravotnictví, ale především pomáhají pacientům,“ komentuje Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. http://www.trendyzdravi.cz/medicina/oc...arska-fakulta-uk-slavi-uz-200-let.html   Oční klinika VFN a 1. lékařské fakulty UK slaví už 200 let Téma: 1. Lékařská fakulta 19.6.2018  trendyzdravi.cz  Strana 0   Pracoviště, jehož odborníci se hlásí k odkazu takových výzkumníků na poli anatomie a fyziologie, jakými byli Jan Evangelista Purkyně a Jiří Procházka a na něž neméně významně navazují, slaví další převratné úspěchy na národním, ale i mezinárodním poli. V posledních letech odhalením dvou genů, jejichž mutace způsobují rohovkovou dystrofii. Pacienti se vzácnými onemocněními mají novou šanci na léčbu a zachování zraku. Moderní přístrojové vybavení„K tomuto výročí si kromě historie připomínáme i významné milníky, kterých jsme k dnešnímu dni v oftalmologii dosáhli. V průběhu let pokroky a inovace ve vyšetřovacích metodách i přístrojovém vybavení zlepšovaly naši diagnostiku chorob, a to nejen očních, ale i chirurgické výsledky. Mluvíme o štěrbinové lampě, operačním mikroskopu, fakoemulsifikačním přístroji, vitrektomu, laserech či optické koherenční tomografii,“ vypočítává prof. MUDr. Jarmila Heissigerová, Ph.D., MBA, přednostka kliniky. Zjistí se i jiné chorobyJe to důležité zejména proto, že postižením oka se mohou manifestovat i jiné závažné choroby, nejčastěji cukrovka, vysoký krevní tlak, skleróza či trombóza cév, nádorové onemocnění či řada autoimunitních onemocnění, jako například sarkoidóza, roztroušená skleróza, ankylózující spondylitida a řada dalších. Tradice vědeckého výzkumuTradice výzkumu se neustále prohlubuje převratnými objevy současnosti Vědecký výzkum má na Oční klinice VFN a I. LF UK dlouholetou tradici, kterou zahájili již první výzkumníci formátu Jana Evangelisty Purkyně a Jiřího Procházky. Mezi nejvýznamnější objevy pracoviště z posledních let patří odhalení dvou genů, jejichž mutace způsobují rohovkovou dystrofii. V rámci výzkumu Oční klinika spolupracuje s celou řadou významných zahraničních pracovišť včetně Moorfieldské oční nemocnice, UCL Institutu oftalmologie ve Velké Británii nebo s Harvardskou lékařskou fakultou. Šance pro pacienty odsouzené k úplné slepotě„V návaznosti na tyto objevy se důsledně soustředíme na propojení vědecké práce s klinickou praxí. U pacientů s geneticky podmíněným onemocněním očí zjišťujeme v rámci úzké spolupráce s Laboratoří pro vzácná onemocnění a Laboratoří DNA diagnostiky (KDDL, VFN a 1. LF UK) příčinu jejich choroby na úrovni DNA,“ vysvětluje prof. Heissigerová. Odhalení příčinných mutací přináší v současné době především možnost vyvarovat se přenosu závažného očního onemocnění na další generace. Vzhledem k tomu, že v USA bylo letos schváleno oficiální použití prvního léku opravující poškozený gen RPE65 a celosvětově probíhá řada klinických studií testujících různé genové terapie, očekává v blízké budoucnosti možnost i léčit některé pacienty, kteří jsou zatím odsouzení k úplné slepotě. Klinika Očního lékařství již nyní, díky své prestiži a skvělým výsledkům, dostává nabídky na zapojení svých pacientů do různých klinických studií probíhajících v zahraničí. Vzácná onemocnění okaKlinika je jediným zástupcem z ČR v Evropské referenční síti pro vzácná onemocnění oka „Díky našemu renomé byla naše Oční klinika VFN a 1. LK UK jako jediná z ČR, a jedna ze čtyř nemocnic z celé střední a východní Evropy, zapojena do Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění oka (ERN-EYE),“ dodává prof. Heissigerová. Tento projekt je podporován Evropskou komisí a jeho hlavním záměrem je podpora vysoce kvalitní, komplexní a nákladově efektivní zdravotní péče pro pacienty se vzácnými chorobami prostřednictvím úzké spolupráce specializovaných zdravotnických zařízení. Zařazení do této sítě předcházelo poskytnutí rozsáhlé dokumentace, posuzovala se odborná úroveň, například vědecké práce na poli vzácných onemocnění, přístrojové a personální zajištění, úroveň spolupráce s pacientskými organizacemi a další kritéria. Zástupce Oční kliniky, doc. MUDr. Petra Lišková, MD, Ph.D., byla navíc vybrána pro své odborné znalosti spoluřízením sekce, která se věnuje předně segmentovým chorobám oka. „Jsem hrdá na to, že Všeobecná fakultní nemocnice v Praze má pracoviště s takovou tradicí a výsledky, které přesahují hranice naší země. A především, že výsledky práce našich špičkových odborníků nejen zvyšují kredit českého zdravotnictví, ale především pomáhají pacientům,“ komentuje Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. http://www.trendyzdravi.cz/medicina/oc...arske-fakulty-uk-slavi-uz-200-let.html

© 2018 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz